Petice na podporu modernizace železniční trati v Domažlicích
Vážení spoluobčané města Domažlice a cestující,
Na základě právních předpisů si dovolujeme zveřejnit petici na podporu výstavby dvojkolejky a modernizace železniční trati v úseku Domažlice město – nádraží Domažlice. K tomuto kroku jsme se rozhodli uchýlit na základě nepřesností, které momentálně rezonují v rámci diskuse o stavbě. Tyto zavádějící informace mohou být velice jednoduše vyvráceny na základě řady studií a dokumentů. S některými z těchto dokumentů se můžete ostatně seznámit v kapitole „Zdroje.“ Další stovky takových lze dohledat ve vědeckých databázích prostřednictvím https://scholar.google.com/schhp?hl=cs&as_sdt=0,5 Tato petice definuje za cíl 3 důležité body:
Vyjádřit podporu optimalizaci tratě, plánované ze strany SŽ
Určitě celá řada z Vás ráda jezdí do skanzenů, kde obdivujeme staré způsoby a řemesla. Takový skanzen je skvělý pro návštěvu i výuku, ale žít v něm by byla úplně jiná věc. To, že je infrastruktura potřebná pro rozvoj jedince i regionu nemá smysl sáhodlouze popisovat. V historii tomu tak bylo vždy – spojení se světem zaručovalo vyšší blahobyt (Preston & Wall, 2007). To, co fungovalo za Římského impéria, v 19. a 20. století – za dob průmyslových revolucí, funguje i dnes. Vyšší dostupnost center, jako v tomto případě Prahy a Plzně, úzce souvisí se vzděláním, širší nabídkou pracovních možností a v neposlední řadě životní úrovní (Bollinger & Ihlanfeldt, 1997). Tímto se oklikou vracíme ke skanzenu, který by se jednoho dne mohl stát realitou v našich podmínkách, jestliže bychom přestali investovat do projektů infrastruktury. Signatáři této petice tedy vyjadřují podporu této investici, která bude mít pozitivní dopad na náš region, abychom nemuseli žít ve skanzenu, ale abychom mohli naší chodskou metropoli propojit se světem, protože věřím že máme co nabídnout a svět má co nabídnout nám.
Vyzvat všechny zúčastněné strany (politické představitele města Domažlice, majitele dotčených pozemků a vedení SŽ) ke konstruktivnímu jednání
Tento bod má za cíl přesvědčit zúčastněné ke konstruktivnímu přístupu. SŽ už zorganizovala první setkání s majiteli dotčených pozemků, kde představili projekt jako takový. Je to důležitý krok ale teprve první a chceme tedy SŽ vyzvat, aby iniciovala další podobné meetingy pro veřejnost i politické představitele. Jednání na tomto prvním setkání měla ke konstruktivnímu dialogu bohužel hodně daleko. Velká část účastníků zastává zřejmě filozofii „NOT IN MY BACKYARD“ neboli: Ano stavět musíme ale ne na mém pozemku nebo v jeho blízkosti. Jako majitelé a uživatelé jsme moc dobře věděli desítky let dopředu o rozšiřování trati. Stavitelé v 19. století s tímto rozšířením dokonce počítali, a proto vybudovali na vedlejších pozemcích souběžné cesty napříč městem. Projekt byl však z objektivních důvodů politické reality 20. století poslán k ledu a na některých těchto pozemcích se povolila výstavba i když neměla. Dovedu si představit, že i proto SŽ vyplácí poměrně štědrou kompenzaci. Fám a nepřesných informací koluje celá řada a není obsahem této petice je vyvracet. Pro objektivní argumenty jak pro i proti doporučuji nastudovat volně přístupné dokumenty (https://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_OV3090?lang=cs). Signatáři této petice proto vyjadřují dobrou vůli bavit se konstruktivně na základě podložených argumentů.
Vyzvat vedení SŽ k individuálnímu přístupu ke každému jednotlivému vlastníku pozemků
Třetí bod, má za cíl deklarovat podmínky sepsané ve druhém bodě. Ano, vyjadřujeme vůli bavit se konstruktivně, avšak žádáme, aby komunikace s vlastníky byla, pokud možno, co nejvíce zacílená – individuální. Týká se to především následků během a po stavbě. Je důležité vnímat, že stavba zanechá významnou jizvu na tváři města, nemá cenu si nalhávat opak. Žádáme, aby SŽ zveřejnila, k jakým technickým změnám konkrétně dojde (může dojít) a jaký bude případně jejich dopad. Oblastí je několik: hluk, emise, stavba protihlukových zábran, výměna za zvukotěsná okna v dotčených domech, křížení s pozemními komunikacemi atd. Rádi bychom aby vlastníci dotčených pozemků dostali možnost ovlivnit budoucí podobu přilehlého okolí trati.
Zdroje:
Preston, J., & Wall, G. (2007). The impact of high speed trains on socio-economic activity. In 11th World Conference on Transport ResearchWorld Conference on Transport Research Society.
Bollinger, C. R., & Ihlanfeldt, K. R. (1997). The impact of rapid rail transit on economic development: The case of Atlanta's MARTA. Journal of Urban Economics, 42(2), 179-204.
Ing. Ondřej Szabó Kontaktujte autora petice