Prohlášení - reakce na Petici proti rušení ZŠ praktických

Gordon Brei

#26 Re: Re: Re: Brei není oprávněn mluvit za odborníky

2012-11-18 23:40

#25: Fagala - Re: Re: Brei není oprávněn mluvit za odborníky

Vážený pane Fagalo, pominu fakt, že jste se nám nepředstavil, ale to je jedno. Jsem rád, že jste ukázal, kdo je v této kampani agresivní, to si může každý přečíst. A opravdu jsem si myslel, že vedu dialog s někým, kdo dané problematice rozumí a chce ji řešit. Zmýlil jsem se a na této úrovni se už s Vámi nebudu bavit. Pokud se podíváte na hodinu vložení mých příspěvků, určitě zjistíte, že to není v mé pracovní době. Nemám odpolední, noční a nemám ani služby o víkendech, pracuji od rána. Mějte se pěkně, koaly mám sice rád, ale rozhodně se za ně nevydávám :-)

Adam G.

#27 Re:

2012-11-19 16:12

#13: hč -

Vážená pani HČ,

Záväznou môže byť len taká definícia inkluzívneho vzdelávania, ktorá je definovaná zákonom, resp. vyhláškou. Vyjadrenia jednotlivých neštátnych subjektov (neziskoviek, rodičov, profesných zväzov) nikoho k ničomu nezväzujú. Ako zástupca subjektu, ktorý myšlienku inklúzie podporuje, Vám nezáväzne môžem odpovedať takto:

Integrácia spočíva v snahe "fyzicky" presunúť žiaka so znevýhodnením do majoritného prostredia (školy) a docieliť, aby dosahoval rovnaké výsledky - napríklad za pomoci asistenta a rozličných pomôcok. Vyzerá to síce ako spravodlívé "meranie rovnakým metrom", v skutočnosti však možnosti žiaka nemusia na dobehnutie spolužiakov stačiť. Takto poňaté vzdelávanie je zamerané na výkon žiaka, sociálnu stránku veci príliš nerieši. Keď integrácia zlyháva, vysvetľuje sa to tým, že "žiak na to nemá".

Inklúzia si za cieľ kladie maximálny rozvoj schopností žiaka, ale v popredí je sociálne začlenenie do kolektívu. Zjednodušene - dôraz je na prispôsobení prostredia tak, aby to žiak s postihnutím zvládal. Počíta sa s upravením učebných metód, sústavnou metodickou podporou učiteľov, citlivou prácou s kolektívom spolužiakov atd. Nejde o to, aby žiak počítal v matematike to, čo ostatní, môže sledovať svoj individuálny plán. Neznamená to zhoršenie jeho vzdelávania, v oblasti sociálnej je to jednoznačne lepšia varianta pre obe strany - tak pre žiaka s postihnutím, ako aj pre jeho okolie.

Znovu, nemôžem hovoriť za všetkých, pokiaľ sa snažíme presadzovať inkluzívne vzdelávanie, v prvom rade nám ide o umožnenie začlenenia tým rodičom, ktorí ho pre svoje deti chcú. To žiaľ dnes v Česku nie je realitou. Ak sa dnes rodičia rozhodujú, či je bežná škola pre ich dieťa s postihnutím vhodná, majú pred očami často nevalné výsledky integračných pokusov. S touto predstavou tiež radi operujú autori rozličných petícií, aby získali podporu pre svoje požiadavky: zrušenie praktických škôl = vaše dieťa bude v preplnenej triede samo bez podpory. Povinne. Takú voľbu sotva nejaký milujúci rodič urobí. Ak by sme sa konštruktívne bavili o tom, čo a za akých podmienok je možné, a pracovali s víziou inklúzie, ako som ju popísal vyššie, voľba rodičov by asi vyzerala ináč.

O "zlepšovanie podmienok" pre začleňovanie žiakov s postihnutím na základných školách sa napríklad o.s. Rytmus snaží už viac než 10 rokov. Hovoríme o dlhodobej metodickej podpore, kurzoch pre asistentov, pedagógov, odborných analýzach a podobne. Na margo obvinení pána Gordona Brie, podľa ktorého ktokoľvek, kto podporuje myšlienku inkluzívneho školstva, nevie o čom hovorí, je to snáď dostatočná poznámka.

 

 

Gordon Brei

#28 Re: Re:

2012-11-19 19:59

Pán Adam G., nevnucujte mi slová a myšlienky, ktoré som nikdy nepovedal a prieči sa môjmu presvedčeniu, ďakujem. Myslím to len na konkrétne osoby tu v diskusii. A Vy ako inteligentný človek viete presne na ktoré.#27: Adam G. - Re:

blanka

#29 Re: Re: Re: Brei není oprávněn mluvit za odborníky

2012-11-19 20:04

#25: Fagala - Re: Re: Brei není oprávněn mluvit za odborníky

....Jak vypadá v reálu vzdělávání ve speciálkách? Malotřídky, kde je ve třídě fakticky průměrně  4-7 dětí, na ně 3 pedagogové, stážisté/praktikanti, takže to vychází často i více než 1 osoba podpory na žáka. Tito učitelé s dětmi zpívají, malují, tancují, tolerují nízkou úroveň vědomostí a schopností. Tato úroveň vzdělání (tancování, zpívání, malování) není dostatečná ani pro nejzaostalejší kmeny v rovníkové Africe a není dostatečná ani v ČR. Kromě toho neexistuje žádná skutečná kontrola vzdělávacího procesu ve speciálkách. Takže v konečném důsledku je stav vědomostí žáků závislý na ochotě konkrétního pedagoga odvést za svoji nemalou odměnu alespoň nějakou práci.
Jaké jsou reálné výsledky při segregačním vzdělávání ve speciálkách?  Takto vzdělávané děti jsou připraveny pro život tak, že po ukončení docházky zůstávají doma a hlavně na systému dávek.  Závěr: vzdělávání ve speciálkách je sice extrémně drahé, zato však naprosto neefektivní.
Zkušenost z praxe: děti, které měly v období mateřské školy významně lepší prognózu vývoje a absolvovaly speciální školu, jsou v dospělosti méně úspěšné v běžném životě než děti s těžkým postižením a nepříznivou prognózou, které prošly integrací v běžné škole.....

Fagala

#30 Re: Re: Re: Re: Brei není oprávněn mluvit za odborníky

2012-11-19 22:14

#29: blanka - Re: Re: Re: Brei není oprávněn mluvit za odborníky 

Paní Blanka zkopírovala text, aniž by poskytla jakoukoliv argumentaci. Asi proto, že není.

 

rorýs

#31 Re: Brei není oprávněn mluvit za odborníky

2012-11-19 22:17

#23: Fagala - Brei není oprávněn mluvit za odborníky

Postoj „odborníků“ bránících i přes nesporné důkazy o škodlivosti odděleného vzdělávání různých skupin dětí by mělo vést ke znevážení hlasu těchto odborníků v celé věci. Nakonec o vzdělávání dětí by především měli rozhodovat rodiče. Odborníci by měli plnit jejich zakázku a ne určovat z pozice těch, kteří vědí nejvíc, jak se budou utrácet veřejné peníze. Boj za udržení odděleného vzdělávání z pozice speciálních pedagogů je nemorální.

rorýs

#32 Re: Re: Nazor...

2012-11-19 22:19

#5: Fagala - Re: Nazor...

Souhlasím s Fagalou. Je dobré dávat pozor na to, kdo říká co.  Dámy, které připravily prohlášení proti petici, totiž na rozdíl od autorů petice nemůže nikdo nařknout z obrany svých škol. Inkluzivní vzdělávání navíc podle praktických zkušeností vede k nutnosti změnit přístup ke vzdělávání, zaběhlé stereotypy atd. a to může být nepohodlné. Je pochopitelné, že Ti, od kterých se změny očekávají, se často brání. Proto je potřeba sledovat, kdo snáší argumenty proti změnám a i podle toho argumenty posuzovat.

Fagala

#33 Re: Re: Re:

2012-11-19 22:33

#28: Gordon Brei - Re: Re:  

 Pan Gordon by měl napsat, z kterých konkrétních pasáží z článku pana Adama dovozuje, že mu pan Adam vnucuje nějaké myšlenky a konkrétně které. Jinak jsou dva řádky vyprodukované panem Gordonem zase jen plácáním bez obsahu. Myslím, že to bude pro pana Gordona těžká písemka.

Lalalalalala tohle říká Fagala:

V pátek po o (o=obědě-poznámka autora) u Nečase

zas byl velký rej

na něm svoje pikle kul 

občan Gordon Brei.

 

 

Koukal

#34 moc pěkně si to malujete

2012-11-20 01:27

Podivné praktiky na ministerstvu práce a sociálních věcí
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) bude muset poslankyni Martě Semelové (KSČM) vysvětlit »podivné« praktiky, k nimž na jeho úřadu dochází. Jde o společnost Centrum pro transformaci, kterou založil ředitel odboru rodiny a dávkových systémů na ministerstvu Miloslav Macela.
»Podivné praktiky, ke kterým dochází na ministerstvu práce, nás doslova zarážejí. Po diskusích, které se vedly kolem ‚přihrání‘ sociálních karet, vyplouvají na povrch okolnosti, za nichž byla založena obecně prospěšná společnost Centrum pro transformaci. To všechno nás jenom utvrzuje v tom, že některé záležitosti na ministerstvu jsou velice neprůhledné,« řekla našemu listu Semelová. O vysvětlení chce v rámci interpelací ve sněmovně požádat šéfa úřadu Drábka.
O co jde? Macela založil v roce 2010 o. p. s. Centrum pro transformaci. Předmětem podnikání je podle výpisu z obchodního rejstříku »odborná podpora a služby péče o ohrožené děti a rodiny, služby související s realizací a podporou transformačních (změnových) procesů v systému služeb péče o ohrožené děti, výkon a rozvoj služeb pro osoby s handicapem nebo osoby ohrožené sociálním vyloučením, přímý kontakt s ohroženými dětmi a rodinami a podpora procesů deinstitucionalizace služeb v oblasti péče o ohrožené děti a rodiny, vzdělávání a osvětová činnost v oblasti péče o ohrožené děti a rodiny, poskytování odborné podpory nestátním neziskovým organizacím v oblasti péče o ohrožené děti a rodiny«.
Činnost společnosti má tedy velmi úzkou souvislost s návrhem novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí, na jehož přípravě se Macela podílel.
Nejdřív zákon, poté o. p. s.
Poslankyně Ivana Levá (KSČM) se domnívá, že se v tomto případě jedná o střet zájmů. »Už jen z toho důvodu, že jde o zaměstnance ministerstva, které tento zákon předložilo. Společnost, která si vezme tuto problematiku na starost, už podle mého názoru spoléhá na znění zákona o sociálně-právní ochraně dětí,« uvedla Levá. Kámen úrazu vidí v tom, že společnost bude na svou činnost dostávat finance buď ze státní kasy, nebo z EU. »Jsem přesvědčena o tom, že zakládat takovou společnost by v žádném případě neměl člověk, který na ministerstvu pracuje,« dodala Levá.
Podobně argumentoval i advokát Vladan Brož z Transparency International. »Pan Macela, jakožto ředitel odboru rodiny a dávkových systémů na MPSV, se totiž rozhodným způsobem zasloužil o podobu návrhu novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí, přičemž v případě, že tento vstoupí v účinnost, bude z toho mimo jiné těžit i organizace, v jejímž čele sám stojí, a to z toho důvodu, že může být např. výrazným příjemcem dotací ze strany státu,« uvedl.
***
Macela jakékoli podezření vyvrací. »Jde o právní formu o. p. s., kde je účast v orgánech ze zákona bezplatná, veškeré výnosy společnosti musí směřovat zpět do obecně prospěšné činnosti. Nejde tedy o podnikatelský subjekt a střet zájmů nepřipadá v úvahu,« uvedl pro RegionOnline.cz.
Macela není jediný státní úředník, který v této společnosti působí.
Členem dozorčí rady je také např. Martin Šimáček, ředitel vládní agentury pro sociální začleňování či Klára Laurenčíková, bývalá náměstkyně na ministerstvu školství. Zakladatelkou organizace je kromě Macely Klára Trubačová, vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany dětí na ministerstvu práce.
(jad)
BLOG: Kdo je tady extremista?
V reportáži v Událostech ČT 23. února 2011 mluvily o sledování elektronické pošty dvě bývalé vysoce postavené pracovnice ministerstva školství, Klára Laurenčíková a Michaela Marksová-Tominová. Je zajímavé, že se tak stalo právě v době, kdy se šíří informace o možném jmenování Ladislava Bátory do funkce náměstka ministra školství. Mám důvody se domnívat, že motivace těchto dvou žen k může být ve velké míře ideová a jejich hlavním cílem není boj proti možnému čtení emailů zaměstnanců ministerstva, nýbrž snaha maximálně poškodit ty, kteří mají odlišné názory, než ony samotné.
Pokud zapátráme hlouběji v paměti, případně v internetových vyhledávačích, zjistíme, o jaké osoby se jednalo. Klára Laurenčíková byla náměstkyní v době ministra Ondřeje Lišky a po období Fischerovy vlády, později byla ministryní Kopicovou degradována na vrchní ředitelku a za ministra Dobeše odešla z ministerstva definitivně. Je samozřejmě také členkou SZ. Zuřivě propagovala multikulturalismus, sexuální výchovu a zvýhodňování osob, které se prohlásí za Romy, ve vzdělávacím procesu.
Mezi jiným byla Klára Laurenčíková členkou Výboru pro sexuální menšiny, který aktivně sloužil zájmům úzké skupiny obyvatel. Dále byla oblíbenkyní serveru Romea, který kromě jiného* podporuje užívání slova ''gádžo'' i v jinak česky psaných textech. Byla také do jisté míry garantkou výukového materiálu ''Homofobie v žákovských kolektivech'', ve kterém se tvrdí, že chlapci, kteří se nechtějí sprchovat společně s homosexuálně orientovanými spolužáky, jsou ''homofobní''. Takový text musím odsoudit, neboť staví na roveň naprosto přirozené chování a skutečné projevy násilí vůči lidem s homosexuálními sklony, se kterými rozhodně nesouhlasím.
Pokud jsou homosexuální muži v Pákistánu biti hadicemi a v Íránu popravováni, není to totéž, jako když se já nechci sprchovat s mužem, o kterém vím, že miluje muže. Pokud si Klára Laurenčíková myslí opak, potom bych se nebránil jejímu označení za extremistku, jakkoli jsem nikdy toto slovo neměl rád.
Michaela Marksová-Tominová je na tom z mého pohledu ještě hůře. Je členkou ČSSD a za své hlavní životní poslání nejspíše považuje šíření ideologie genderu. Genderová teorie je přitom sama o sobě pavědecká, jak vysvětlil v jednom ze svých článků Matyáš Zrno. V letech 1997-2004 působila v Gender Studies, v letech 2004-2006, tedy za vlády pánů Grosse a Paroubka měla na pozici ředitelky odboru pro rodinnou politiku odpovědnost za zákony znevýhodňující úplné a fungující rodiny. Od dubna 2009 do září 2010 vedla odbor rovných příležitostí ve školství. Poté musela, pro své postoje v rozporu s politikou Nečasovy vlády i zdravým rozumem, daný post opustit a od té doby se pravděpodobně mstí. O její nenávisti k ministru Dobešovi jasně vypovídají věty v úvodu jejího článku:
„Poslední dobou se na hlavu ministra Dobeše sneslo tolik kritiky, že přispívat k tomu dalším článkem mi připadalo jako zbytečné kopání do mrtvoly. Jenomže pan Dobeš na ministerstvu školství pořád ještě straší, a tak cokoli, co může přispět k jeho odstranění z tohoto úřadu, má smysl.“
Pokud někdo kritizuje akci D.O.S.T. pro agresivní styl psaní, může v takovém případě fandit Marksové-Tominové, aniž by se projevoval, jako rozdvojená osobnost?
Nyní porovnáme oficiální prohlášení akce D.O.S.T., jejímž předsedou je Ladislav Bátora a Gender studies, odkud vzešla Michaela Marksová-Tominová.
Manželství a rodina
Akce D.O.S.T.: Uznávám rodinu založenou na manželském svazku muže a ženy za základní výraz lidské sounáležitosti a odmítám snahy o její demontáž.
Gender studies: podpora rodičovství gay a lesbických párů a rovné postavení rozličných forem partnerství, včetně registrovaného partnerství a manželství
Role mužů a žen
Akce D.O.S.T.: Uznávám nestejnost a komplementaritu muže a ženy a odmítám shora řízený program bezpohlavní společnosti.
Gender studies: podpora žen při vstupu do tradičně mužských a mužů do tradičně ženských povolání, bourání genderových stereotypů při výběru povolání
Výchova a vzdělávání
Akce D.O.S.T.: Uznávám výsostné právo rodičů na hodnotovou výchovu potomků v souladu s přirozenými mravními normami a odmítám snahy o ideologizaci školních výchovně-vzdělávacích programů.
Gender studies: zavedení genderově citlivé výchovy a vzdělávání dětí a mládeže
Zastává extremní pozice Akce D.O.S.T. nebo Gender studies? A je Ladislav Bátora skutečně extremistou, který nemá co dělat na ministerstvu školství? Nebo jsou extremistkami spíše zmíněné dvě dámy, které se jeho jmenování snaží za každou cenu zabránit? To nechám na posouzení čtenářů.
* Co se týče vztahu serveru Romea a romských zločinců, nebylo to myšleno tak, že by snad server Romea tvrdil, že krást nebo zabíjet je správné, pokud tak činí Romové. To naštěstí ne. Pouze se snaží za každou cenu hledat pro ně polehčující okolnosti a v některých případech i vzbudit sympatie veřejnosti vůči nim.
Konkrétně tak činí např. v tomto článku: http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_5579
Oznámení: Článek byl editory přesunut do soukromého blogu.
Článek se po vysvětlení všech souvislostí vrátil mezi veřejné.
----------
Mohu nabídnout také další své články na téma akce D.O.S.T. a feminismu:
http://david.blog.idnes.cz/c/132902/DOST-bylo-lzi.html
http://david.blog.idnes.cz/c/120089/Feminismus-liberalismus-a-zdejsi-bloggeri.html
Václav Štěpán Hà David|čtvrtek 24. únor 2011 08:25|karma článku: 26,61|přečteno: 3177 x

Důkaz o firmách, ačkoliv Macela tvrdí, že to firma není:

http://rejstrik.penize.cz/24745855-centrum-pro-transformaci-o-p-s

Klára Laurenčíková
Most, M.G.Dobnera, PSČ 434 01
Název Firmy
IČO
Adresa
Typ funkce
Funkce
Centrum pro transformaci o.p.s.
24745855
Praha 10, Moskevská, PSČ 101 00
Dozorčí rada
člen dozorčí rady
Nová škola, o.p.s.
25768867
Praha 8, Karlín, Křižíkova, PSČ 186 00
Správní rada
člen správní rady

1.
Datum zápisu
6. 10. 2010
Obchodní firma
Centrum pro transformaci o.p.s.
Sídlo
Praha 10, Moskevská, PSČ 101 00
IČO
24745855
Právní forma
Obecně prospěšná společnost
Spisová značka
759 O, Městský soud v Praze

Předmět podnikání
- odborná podpora a služby péče o ohrožené děti a rodiny
- služby související s realizací a podporou transformačních ( změnových) procesů v systému služeb péče o ohrožené děti
- výkon a rozvoj služeb pro osoby s handicapem nebo osoby ohrožené sociálním vyloučením
- přímý kontakt s ohroženými dětmi a rodinami a podpora procesů deistitucionalizace služeb v oblasti péče o ohrožené děti a rodiny
- vzdělávání a osvětová činnost v oblasti péče o ohrožené děti a rodiny
- poskytování odborné podpiry nestátním neziskovým organzacím v oblasti péče o ohrožené děti a rodiny
Správní rada
Zbygniev Jan Czendlik - člen správní rady
Lanškroun, Nám.Aloise Jiráska, PSČ 563 01
den vzniku funkce: 6. 10. 2010
PhDr. Miloslav Macela - předseda správní rady
Chrudim, Vaňkova
den vzniku funkce: 6. 10. 2010
Ing. Michal Malý - člen správní rady
Praha 3, U Kněžské louky
den vzniku funkce: 6. 10. 2010
Způsob jednání za společnost: Jménem společnosti jedná v běžných věcech předseda správní rady samostatně. V případě, že jde o dispozici s nemovitým majetkem či movitým majetkem společnosti v hodnotě nad 1.000.000,- Kč nebo o uzavírání smluv, že kterých by vyplýval závazek pro společnost nebo pohledávka vyšší, než 2.000.000,- Kč, jednají společně všichni členové správní rady.
Dozorčí rada
Mgr. Klára Laurenčíková - člen dozorčí rady
Most, M.G.Dobnera, PSČ 434 01
den vzniku členství: 6. 10. 2010
den vzniku funkce: 6. 10. 2010
Mgr. Anna Šabatová - člen dozorčí rady
Praha 2, Londýnská, PSČ 120 00
den vzniku členství: 6. 10. 2010
den vzniku funkce: 6. 10. 2010
Bc. Martin Šimáček - člen dozorčí rady
Praha 8, Pod Vodárenskou věží, PSČ 182 00
den vzniku členství: 6. 10. 2010
den vzniku funkce: 6. 10. 2010
Zakladatelé obecně prospěšné společnosti
PhDr. Miloslav Macela
Chrudim, Vaňkova
Mgr. Klára Trubačová
Benešov, Konopiště, PSČ 256 01

2.
Datum zápisu
3. 6. 1999
Obchodní firma
Nová škola, o.p.s.
Sídlo
Praha 8, Karlín, Křižíkova, PSČ 186 00
IČO
25768867
Právní forma
Obecně prospěšná společnost
Spisová značka
139 O, Městský soud v Praze

Předmět podnikání
- poskytování sociálních služeb a služeb sociální prevence
- organizování pomoci menšinám
- organizační zajištění vzdělávacích akcí, tj. kursů, školení, seminářů a konferencí
- pořádání vlastních vzdělávacích akcí pro děti, mládež a dospělé, zejména pak doplňkové vzdlání pedagogických pracovníků a příprava k výkonu funkce pedagogických asistentů na školách
- nakladatelství a vydavatelství, zejména informačních a vzdělávacích materiálu, učebnice a učebních pomůcek
- výzkumná činnost
- informační činnost
Ostatní skutečnosti
- Na společnost přecházejí v souladu s § 35 odst. 3 zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech dnem zápisu společnosti do rejstříku obecně prospěšných společností všechna práva a závazky a majetek nadace "Nová škola" ragistrované pod č. P1-487/96 u obvodního úřadu v Praze 1, která ke stejnému dni jako právnická osoba zaniká.
Správní rada
Mgr. Klára Laurenčíková - člen správní rady
Most, M.G.Dobnera, PSČ 434 01
den vzniku členství: 9. 3. 2011
Petr Vrzáček - předseda správní rady
Praha 10, Oblouková, PSČ 101 00
den vzniku členství: 20. 4. 2009
den vzniku funkce: 16. 6. 2010
Karin Marques - člen správní rady
Praha 10, Pod Strašnickou vinicí, PSČ 100 00
den vzniku členství: 16. 6. 2010
PhDr. David Václavík, PhD. - člen správní rady
Liberec, Březová Alej 1209/16, PSČ 460 01
den vzniku členství: 4. 6. 2008
způsob jednání správní rady: Za společnost jedná navenek předseda správní rady tak, že k názvu společnosti a označení své funkce připojí svůj podpis.
Ředitelé obecně prospěšné společnosti
Mgr. Jan Zajíc
Praha 4 - Krč, Herálecká IV, PSČ 140 00
Dozorčí rada
Jana Kostková - člen dozorčí rady
Praha 5, nám. Na Farkáně, PSČ 150 00
den vzniku členství: 9. 3. 2011
PhDr. Ivan Gabal - předseda dozorčí rady
Praha 6, Na baště sv. Jiří, PSČ 160 00
den vzniku členství: 16. 6. 2010
den vzniku funkce: 16. 6. 2010
David Řehák - člen dozorčí rady
Praha 5, Na Březince, PSČ 150 00
den vzniku členství: 4. 6. 2008
Zakladatelé obecně prospěšné společnosti
RNDr Jana Ryšlinková, CSc
Řevnice, Fibichova 12/552
Údaje z veřejné části Živnostenského rejstříku
Platnost k 17.11.2012 14:36:26
Subjekt
Jméno a příjmení:
RNDr. Jana Ryšlinková, CSc.
Datum narození:
10.05.1951
Občanství:
Česká republika
Bydliště:
Fibichova 552, 252 30, Řevnice
(zapsáno od 17.09.2012)
U průhonu 1137/30, 170 00, Praha - Holešovice
(zapsáno od 23.11.2007 do 17.09.2012)
Fibichova 552, 252 30, Řevnice
(zapsáno od 10.01.2001 do 23.11.2007)
Místo podnikání:
Fibichova 552, 252 30, Řevnice
(zapsáno od 18.03.2008)
Fibichova 552, 252 30, Řevnice
(zapsáno od 10.01.2001 do 18.03.2008)
Identifikační číslo:
70135380
(zapsáno od 10.01.2001)
Živnostenská oprávnění
Živnostenské oprávnění č. 1:
Předmět podnikání:
Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona
Obory činnosti:
Činnost podnikatelských, finančních, organizačnícha ekonomických poradců
Zahájeno: 10.01.2001
Druh živnosti:
Ohlašovací volná
Vznik oprávnění:
10.01.2001
Doba platnosti oprávnění:
na dobu neurčitou
Přerušení provozování živnosti oznámené podnikatelem:
od 29.06.2008 do 27.06.2009
Živnostenské oprávnění č. 2:
Předmět podnikání:
Činnost podnikatelských, finančních, organizačnícha ekonomických poradců
Vymezení předmětu činnosti:
Činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců
Zahájeno: 10.01.2001 Ukončeno: 30.06.2008
Druh živnosti:
Ohlašovací volná
Vznik oprávnění:
10.01.2001
Přerušení provozování živnosti oznámené podnikatelem:
od 29.06.2008 do 30.06.2008
od 28.06.2007 do 28.06.2008
od 27.06.2005 do 28.06.2007
od 27.06.2003 do 27.06.2005
Datum zániku:
30.06.2008
Úřad příslušný podle §71 odst.2 živnostenského zákona: Městský úřad Černošice
| Údaje ve formátu XML
Tento výpis je neprodejný a byl pořízen prostřednictvím Internetu dne 17.11.2012.
Datum zápisu
16. 9. 1999
Obchodní firma
2 Q spol. s r.o.
Sídlo
Praha 8, Křižíkova 18, PSČ 186 00
IČO
25797859
Právní forma
Společnost s ručením omezeným
Spisová značka
71186 C, Městský soud v Praze

Předmět podnikání
- organizační zajištění správy nemovitostí
- činnost organizačních a ekonomických poradců
- koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej (s výjimkou zboží vyloučeného zákonem č. 455/91 Sb., o živnostenském podnikání ve znění pozdějších předpisů a jeho příoohami)
Kapitál
Základní kapitál 1 000 000 Kč
Statutární orgán
Jana Ryšlinková - jednatel
Řevnice, Fibichova, PSČ 252 30
den vzniku funkce: 14. 9. 2012
Jednatel je oprávněn jednat a podepisovat jménem společnosti ve všech věcech samostatně.
Společníci s vkladem
K & V a.s., IČO: 45240400
Praha 1, Týnská 21/1053, PSČ 110 00 ze Řevnic
Vklad: 1 000 000 Kč, splaceno 100 %. Obchodní podíl 100%


A tohle vize Laurenčíkové, tedy její spojení v jedné firmě s Macelou (MPSV) a Zajícem ml., Ryzlinkovou (mimo obchodu, prodeje i pozemky
Klára LAURENČÍKOVÁ, členka poradního sboru Evropské komise pro sociální politiku:
http://www.romea.cz/cz/zpravy/klara-laurencikova-inkluzi-za-socialne-soudrznou-spolecnost

Komentáře
Téma: Česká republika
odeslat jako odkaz
odeslat text článku
vytisknout
PDF
Diskuze: Asimilácia začína
Erich Vinclav( více o autorovi > )
19.3.2010
České ministerstvo školstva plánuje zaviesť cigánčinu ako voliteľný predmet do základných a stredných škôl. "Podporujeme vzdelávanie etnických menšín. Chceme, aby bolo na školách povedomie aj o rómskom (cigánskom) jazyku a kultúre," povedala Lidovým novinám vrchná riaditeľka sekcie špeciálneho vzdelávania na ministerstve Klára Laurenčíková.

Na ministerstve školstva sa zrejme rozhodli ísť ľahšou cestou. Ak sa cigáni nemienia učiť česky, tak čechov naučíme cigánsky. Alebo že by to bolo preto, aby boli cigáni aspoň v jednom predmete lepší ako gádžovia? O tom ale dosť pochybujem, pretože učiť sa gramatiku treba aj v cigánčine. A keď sa učiť raz nechce, tak je úplne jedno o aký predmet sa jedná.
Pokiaľ vláde naozaj záleží na vzdelávaní etnických menšín, tak by v prvom rade mala dôsledne trvať na ich kvalitnom vzdelaní v úradnom jazyku. Vláda by mala prijať zákony alebo predpisy, ktoré by umožňovali zasiahnuť proti rodinám, ktoré nedbajú na dochádzku svojich potomkov. To isté by sa malo aplikovať aj pri trvale zlom prospechu žiakov. Jediné, čo dokážu pochopiť bez problémov všetci cigáni, je siahnutie na peňažné dávky.
Všimol som si, že sa objavuje v českých internetových diskusiách aj dosť hlasov, že prečo nie cigánčina. Je preto viac dôvodov. Za prvé - v súčasnosti nie je dosť učiteľov, ktorí ovládajú cigánčinu ani pre žiakov v triedach, ktoré sú prevažne cigánske. Skade chce vláda odrazu zobrať tisíce učiteľov ovládajúcich cigánčinu? Za druhé - cigánčina ako jazyk síce je čiastočne kodifikovaná (Česko a Slovensko), ale dovolím si tvrdiť, že tejto verzii cigánčiny nebude rozumieť 90 percent našich cigánov. A už vôbec nehovorím o zahraničných cigánoch. Každý dobre vie, že napríklad slovenský cigán nerozumie cigánovi z Maďarska. Takže cigánčina ako akýsi druh esperanta je absolútne nevhodná. Takže pokladám za úplne kontraproduktívne učiť sa jazyk, ktorému takmer nikto rozumieť nebude. To už radšej zaviesť latinčinu, existuje podstatne vyššia šanca, že sa ňou človek dohovorí.
Zatiaľ je plánované, že cigánčina bude voliteľný predmet. Otázkou zostáva, dokedy bude voliteľný. Pretože asimilácia už začala. Ale v opačnom smere. Cigáni začali asimilovať český národ. Môžme už len so strachom čakať, kedy tento idiotský nápad dôjde aj na Slovensko. Našťastie, som si takmer istý, že na rozdiel od Česka si politici túto stupiditu pred voľbami navrhnúť nedovolia. Čo ale bude po voľbách, to si vôbec netrúfam hádať.
Článek vyšel na serveru svornost.org.
Doplnění editora
Ve stejný den, kdy mi přišel tento článek, jsem měl v poště i Patent císaře Karla VI. z ledna roku 1726. Je zajímavé sledovat, jak se za 274 let změnil svět. Jenom si nejsem jistý, zda k lepšímu.

Klára Laurenčíková: Inkluzí za sociálně soudržnou společnost
Praha, 22.10.2011 12:00, (Romano Voďi)

Share on facebook Share on twitter Share on email Share on print More Sharing Services 0
Rozhovor s bývalou náměstkyní ministra školství Klárou Laurenčíkovou o inkluzivním vzdělávání.
Co je vlastně inkluzivní vzdělávání?
Inkluzivní vzdělávání je postavené na respektu individuality každého dítěte, snaží se o maximální podporu rozvoje potenciálu každého dítěte, a to zejména v hlavním vzdělávacím proudu. Souvisí rovněž s atmosférou ve škole, která by také měla být postavená na principu respektu a otevřenosti. Inkluzivní vzdělávání souvisí také s individuálním přístupem ke každému žákovi. Což ale zároveň znamená, že by k tomu měly být připravené metodiky práce učitele s obsahem učiva a počítá se také se spoluprací s rodinou, s rodiči nebo s komunitou, kde se škola nachází.
Byla jste náměstkyní ministra školství a snažila jste se zavádět inkluzivní vzdělávání v českém školském systému. Po změně politické reprezentace jste se nejprve stala poradkyní ministra a posléze jste odešla úplně. Velká část odborníků expertní skupiny Národního plánu inkluzivního vzdělávání (NAPIV), která se tomu měla věnovat, rezignovala. Co je důvodem?
Důvodem byla dlouhodobá absence jakéhokoli zájmu ze strany ministerstva o názory odborníků a také nulová komunikace a spolupráce s expertním týmem. Expertní tým čítal několik desítek odborníků z řad univerzit, nevládních organizací a profesních asociací. Tito experti nám pomáhali s vytvořením Národního akčního plánu inkluzivního vzdělávání, který schválila vláda.
Po změně ministrů došlo k zásadnímu ponížení této agendy ve struktuře ministerstva, čímž se oslabilo její vnímání jako jedné z priorit resortu. Podle posledních informací, které mám z dneška, došlo k absolutnímu rozházení těch agend mezi další odbory a oddělení ministerstva, takže už není možné je koordinovaně spravovat a do jisté míry za ně i bojovat.
Toto samozřejmě sledovali i odborníci v expertním týmu, který se soustředil kolem NAPIVu, a nechtěli legitimizovat postup ministerstva svou formální přítomností. Rozhodli se veřejně dát najevo svůj nesouhlas s postupem současného ministra. Původně jsem se stala poradkyní pana ministra, ale po několika měsících jsem z té pozice odešla, protože jsem také postrádala nějakou kontinuální, koordinovanou snahu, jak agendám pomoci a pomoci jejich rozvoji. Chyběl mi důkaz skutečného zájmu o tuto problematiku a chyběl právě i expertům, kteří odešli.
To znamená, že v tuto chvíli to v podstatě nefunguje?
V tuto chvíli to nefunguje a většina odborníků, kteří toto téma na ministerstvu řešili, tak odešla, nebo byli odejiti. A většina agend, které byly soustředěné pod jednu skupinu v čele s náměstkyní, je nyní rozházená mezi několik odborů a není již zajištěna logická provázanost mezi nimi. A ministerstvo nepřináší žádné transparentní výstupy, které by bylo ochotno podrobovat odborné kritice a nediskutuje s odborným terénem. I výběr klíčových pracovníků pro rezort neprobíhá transparentně. Nikdo úplně neví, kdo tou odbornou veřejností, kterou se ministr školství zaklíná, vlastně je.
Existuje Asociace speciálních pedagogů, které předsedá Jiří Pilař. Co to je za skupinu a jaký je její zájem?
Nechci se dotknout všech členů asociace, protože je to profesní organizace, která sdružuje celou řadu odborníků z řad speciálních pedagogů, kteří se sdružují proto, aby pomáhali po odborné stránce jejich působnosti. V čele asociace však stojí Jiří Pilař, který ty agendy dříve na ministerstvu spravoval. Konkrétně s ním mám poměrně složitou zkušenost. Domnívám se, že asociaci bere jako určitou mocenskou nátlakovou skupinu, která se snaží v některých oblastech reformy zastavovat nebo brzdit. Setkávám se s tím, že speciální pedagogové nedostávají pravdivé informace od předsedy asociace o tom, co je, či není plánováno. A je u nich uměle vyvoláván strach o vlastní existenci.
Ráda bych v tomto kontextu zmínila, že inkluzivní vzdělávání a jeho rozvoj absolutně neútočí na činnost speciálních pedagogů. Spíš říká: pojďme se na tu činnost podívat trošku jinak a pojďme naše kapacity postupně přelévat do prostředí běžných škol. Pojďme ten segment speciálních a běžných škol více propojovat. Všude tam, kde se systémově rozjelo inkluzivní vzdělávání, naopak stoupá poptávka po profesi speciálních pedagogů, psychologů.
A v žádném případě se nepotvrdily obavy o pracovní místa, kterými ale jsou tito odborníci uměle šikováni dohromady a pak bojují proti jakýmkoli změnám. Myslím si, že to je určitý druh manipulace, který je i z centra, z pozice předsedy vůči členům asociace vedený od začátku, kdy byl tento projekt zahájen.
A jaká je tedy motivace? Když obava o to, že by speciální pedagogové přišli o práci, je lichá? Teď se neptám jen na ty, kteří jsou manipulováni, ale i na ty, kteří manipulují.
Je tam několik druhů motivací nebo obav. Jedna z těch obav je způsobena právě tím, že se těm praktikům nedostávají pravdivé informace, co je, či není zamýšleno. Oni pak mají reálný strach, zda je ten směr inkluze dobře promyšlený, zda bude prospěšný nejen pro ně, ale zejména pro děti. Jestli nedojde k nějakému násilnému přesunu dětí do nepřipraveného prostředí. To jim člověk nevysvětlí, že právě zájem dětí je to, co jsme měli na zřeteli.
Pak je tam obava nebo strach ze změny nějakého zajetého systému, který je nějak rozumně usazen, kde rozumím tomu, co se děje. Dává mi to nějaký smysl. Jsem přesvědčen o tom, že tu práci dělám dobře. Ovšem může tam být také strach z toho, aby jejich práce nebyla znevážená, aby to, co dělali do této doby, nebylo nějak zásadně zrelativizováno a znehodnoceno. Ale inkluze předpokládá právě spolupráci a sdílení toho, co speciální pedagogové, psychologové a učitelé umějí a vědí. A zejména postupné přelévání toho know how do běžných škol, kde služby poradenských pracovníků a speciálních pedagogů velmi chybí. Protože pracovníci Speciálních pedagogických center nemají kapacitu tak rychle reagovat na poptávku, která se k nim ze škol hlásí.
Vyhláška ministerstva školství upravuje tzv. diagnostický pobyt žáků v základních školách praktických, jehož účelem má být odhalení příčin školního selhávání, resp. problémů ve vzdělávání žáka. Co si o tomto opatření myslíte?
Jedná se o diagnostický pobyt, který prošel vyhláškou. Je až na dobu šesti měsíců. Já se domnívám, že to není přijatelné. Systém totiž není příliš prostupný a je málo dětí, které když se ocitnou mimo ten hlavní vzdělávací proud, vrací se do základních škol. Po diagnostickém pobytu většinou zůstávají ve speciálních školách nebo v základních školách praktických.

A do budoucna to vidíte jak?
Teď mám opravdu velkou skepsi po tom, co se skrze média dostává na veřejnost, tam mě ministerstvo školství poměrně leká. Výchova k národní hrdosti, nesmyslné bojkotování sexuální výchovy a nesystematické překopávání vytvořených rámcových vzdělávacích programů, pro mě netransparentním způsobem, kdy pedagogičtí odborníci již nemají kurikulární reformu v rukách a nevíme, kdo a jak bude vybírat pedagogy, kteří o tom budou rozhodovat. Odmítání rámcového vzdělávání je tak zásadní změna, že by měla probíhat skutečně za transparentní veřejné diskuse a konsenzem odborníků. Protože posouváme další generace směrem, o kterém by neměli rozhodovat jednotlivci, ale měla by se na to téma vést diskuse spolu s odborníky.
Lekají mě i pro mě nesrozumitelné změny ve struktuře ministerstva školství a to, kdo obsazuje ty nejdůležitější pozice. Veřejnost by plánované změny měla sledovat a do diskuze vstupovat. Musí se taky pracovat s regiony, protože ty jsou zřizovatelé škol, kraje, obce. Tam je obrovský potenciál vzdělávací reformu ovlivňovat konstruktivně a efektivně. Ohledně reformy se musí hodně pracovat i s lidmi na těchto pozicích a také jim zprostředkovávat příklady dobré praxe.
A tohle blábolila před dvěma měsíci v rozhlase:

http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/dvacetminut/_zprava/klara-laurencikova-clenka-poradniho-sboru-evropske-komise--1110632

















Nová škola, o.p.s.
IČO: 25768867


Zobrazit graf vazeb na firmy


Obchodní rejstřík
Registrace
IČO:
25768867
Obchodní firma:
Nová škola, o.p.s.
Právní forma:
Obecně prospěšná společnost
Sídlo:
Pod Výtopnou 367, 18600 Praha 8
Zapsáno u soudu:
Městský soud v Praze
Spisová značka:
O 139
Datum zápisu:
3. 6. 1999
Stav subjektu:
Aktivní
Předmět podnikání
poskytování sociálních služeb a služeb sociální prevence
organizování pomoci menšinám
organizační zajištění vzdělávacích akcí, tj. kursů, školení, seminářů a konferencí
pořádání vlastních vzdělávacích akcí pro děti, mládež a dospělé, zejména pak doplňkové vzdlání pedagogických pracovníků a příprava k výkonu funkce pedagogických asistentů na školách
nakladatelství a vydavatelství, zejména informačních a vzdělávacích materiálu, učebnice a učebních pomůcek
výzkumná činnost
informační činnost
Člen správní rady
Jméno:
Klára Laurenčíková
Datum narození:
27. 5. 1979
Bydliště:
M.G.Dobnera, Most 43401
Funkce:
člen správní rady

Jméno:
Petr Vrzáček
Datum narození:
5. 1. 1969
Bydliště:
Oblouková, Praha 10 10100
Funkce:
předseda správní rady

Jméno:
Karin Marques
Datum narození:
17. 7. 1971
Bydliště:
Pod Strašnickou vinicí, Praha 10 10000
Funkce:
člen správní rady

Jméno:
David Václavík
Datum narození:
24. 6. 1975
Bydliště:
Březová Alej, Liberec 46001
Funkce:
člen správní rady
Angažmá
Jméno:
Ferdinand Hrdlička
Datum narození:
27. 3. 1981
Bydliště:
Dánská, Kladno 27201
Člen dozorčí rady
Jméno:
Jana Kostková
Datum narození:
15. 3. 1976
Bydliště:
nám. Na Farkáně, Praha 5 15000
Funkce:
člen dozorčí rady

Jméno:
Ivan Gabal
Datum narození:
15. 1. 1951
Bydliště:
Na baště sv. Jiří, Praha 6 16000
Funkce:
předseda dozorčí rady

Jméno:
David Řehák
Datum narození:
24. 9. 1968
Bydliště:
Na Březince, Praha 5 15000
Funkce:
člen dozorčí rady
Zakladatel o.p.s.
Jméno:
Jana Ryšlinková
Datum narození:
10. 5. 1951
Bydliště:
Fibichova, Řevnice
Ostatní skutečnosti
Na společnost přecházejí v souladu s § 35 odst. 3 zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech dnem zápisu společnosti do rejstříku obecně prospěšných společností všechna práva a závazky a majetek nadace "Nová škola" ragistrované pod č. P1-487/96 u obvodního úřadu v Praze 1, která ke stejnému dni jako právnická osoba zaniká.
Živnostenský rejstřík
Žádný záznam.
Tento subjekt pravděpodobně nemá v Živnostenském rejstříku záznam.




Tak takle je potřeba připravit na změny!!




Tento příspěvek byl odstraněn jeho autorem (Zobrazit podrobnosti)

2012-11-20 03:29


Petra Brabcová

#36 Re: Brei není oprávněn mluvit za odborníky

2012-11-20 14:10

#23: Fagala - Brei není oprávněn mluvit za odborníky 

 

Jsem zastánkyní integrace a inkluze žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do "běžného" typu základních škol. Ovšem za určitých, předem vyřešených, podmínek, které zde byly již několikrát zmíněny. Zároveň považuji vybraná opatření "Strategie boje proti sociálnímu vyloučení" za přínosná a některá za nevhodná.

Nechci příspěvek autora píšícího pod jménem Fagala hodnotit. Nicméně mám potřebu se k některým otázkám vyjádřit.

Není mi zcela jasné, co pisatel myslí onou "speciálkou". Jedná se o speciální školství či základní školu speciální? Z kontextu tohoto i předchozích příspěvků spíše vyplývá, že by se mělo jednat o základní školu praktickou, tedy tu, která vzdělává žáky s lehkým mentálním postižením. Pro porozumění by bylo vhodné užívat adekvátní terminologii.

Dále by mě zajímalo, na základě čeho (vlastní zkušenosti, výzkum, závěry nějaké instituce apod.) uvedený pisatel popisuje výchovně-vzdělávací proces v oněch "speciálkách".

Zároveň bych ráda znala kritéria posuzování práce a ohodnocení pedagogických pracovníků ve "speciálkách", ze kterých pisatel vychází, když píše "Takže v konečném důsledku je stav vědomostí žáků závislý na ochotě konkrétního pedagoga odvést za svoji nemalou odměnu alespoň nějakou práci."

Pisatel dále uvádí, že "Strategie boje proti sociálnímu vyloučení v žádné své části neobsahuje opatření, které by mohlo jen naznačovat ohrožení možnosti vzdělávání dětí s postižením ve škole samostatně zřízené pro postižení..." V případě lehkého mentálního postižení, považuji minimálně následující část textu "Strategie boje proti sociálnímu vyloučení" "Obsahem střednědobého opatření je: Legislativně znemožnit zřizování a provozování základních škol zřízených pro děti s lehkým mentálním postižením...; Na základě analýz ... rozhodnout o školách zřizovaných pro děti s lehkým mentálním postižením ke zrušení ... a k transformaci (zavedení standardního vzdělávacího plánu ŠVP ZV); Indikátor plnění - Novela školského zákona neumožňující zřizování a provozování základních škol pro děti s lehkým mentálním postižením nabývá účinnosti; Je s konečnou platností rozhodnuto o základních školách zřízených pro žáky s lehkým mentálním postižením k transformaci na školu hlavního vzdělávacího proudu a ke zrušení..."  za opatření vedoucí k (dle slov pisatele) "ohrožení možnosti vzdělávání dětí s postižením ve škole samostatně zřízené pro postižení".

Fagala

#37 Re: Re: Brei není oprávněn mluvit za odborníky

2012-11-21 00:04

#36: Petra Brabcová - Re: Brei není oprávněn mluvit za odborníky 

Odpovědi psány kurzívou pod odstavci tazatelky.

Není mi zcela jasné, co pisatel myslí onou "speciálkou". Jedná se o speciální školství či základní školu speciální? Z kontextu tohoto i předchozích příspěvků spíše vyplývá, že by se mělo jednat o základní školu praktickou, tedy tu, která vzdělává žáky s lehkým mentálním postižením. Pro porozumění by bylo vhodné užívat adekvátní terminologii.

Pisatel má na mysli obecně všechny základní školy speciální tedy základní školu praktickou i základní školu speciální, a početní stavy průměruje s přihlédnutím k praktickým zkušenostem s docházkou žáků v obou typech škol. V praktické škole bývají absence časté u dětí z nepodnětného či rizikového domácího prostředí, v základní škole speciální je absence žáků s postižením často kvůli nemoci, diagnostickým pobytům, pobytům v lázních, v nemocnicích nebo  omezením  rodičů zvládat dopravní překážky do vzdálené speciální školy apod..

 Dále by mě zajímalo, na základě čeho (vlastní zkušenosti, výzkum, závěry nějaké instituce apod.) uvedený pisatel popisuje výchovně-vzdělávací proces v oněch "speciálkách".

Z vlastní zkušenosti, z výpovědí vyučujících  základní školy speciální a základní školy praktické, z výpovědí asistentů a stážistů v základní škole praktické a základní škole speciální, z výpovědí rodičů žáků základní školy speciální a základní školy praktické.

Zároveň bych ráda znala kritéria posuzování práce a ohodnocení pedagogických pracovníků ve "speciálkách", ze kterých pisatel vychází, když píše "Takže v konečném důsledku je stav vědomostí žáků závislý na ochotě konkrétního pedagoga odvést za svoji nemalou odměnu alespoň nějakou práci."

Jediným kritériem pro posuzování práce a hodnocení pedagogických pracovníků je profesionalita, proti které se někteří pedagogové zpronevěřují.  Sami na veřejných místech ventilují, že „rozčiluji se a snažím pouze do výše svého platu“, „ nač se snažit, když spratkům ve škole i těm doma je to jedno“, naše škola je celá romská a ti mluví jenom romsky čemuž nerozumím“ „k čemu je vzdělávání postižených, když nepřináší žádné výsledky“ apod. (s ohledem na rodiče volím méně hrubé výrazy, než je zaznamenáno z praxe). „Double face“ je běžným projevem zejména starších pedagogů ve speciálkách a ví to každý, kdo se o tuto problematiku zajímá.  Na druhou stranu existují i kultivovaní profesionálové, kteří z uvedeného průměru vybočují. Vystupování některých ředitelů praktických škol je kapitolou samou pro sebe, jejich nevybíravá komunikace a praktiky jsou také všeobecně známé.

Pisatel dále uvádí, že "Strategie boje proti sociálnímu vyloučení v žádné své části neobsahuje opatření, které by mohlo jen naznačovat ohrožení možnosti vzdělávání dětí s postižením ve škole samostatně zřízené pro postižení..." V případě lehkého mentálního postižení, považuji minimálně následující část textu "Strategie boje proti sociálnímu vyloučení" "Obsahem střednědobého opatření je: Legislativně znemožnit zřizování a provozování základních škol zřízených pro děti s lehkým mentálním postižením...; Na základě analýz ... rozhodnout o školách zřizovaných pro děti s lehkým mentálním postižením ke zrušení ... a k transformaci (zavedení standardního vzdělávacího plánu ŠVP ZV); Indikátor plnění - Novela školského zákona neumožňující zřizování a provozování základních škol pro děti s lehkým mentálním postižením nabývá účinnosti; Je s konečnou platností rozhodnuto o základních školách zřízených pro žáky s lehkým mentálním postižením k transformaci na školu hlavního vzdělávacího proudu a ke zrušení..."  za opatření vedoucí k (dle slov pisatele) "ohrožení možnosti vzdělávání dětí s postižením ve škole samostatně zřízené pro postižení".

Již v úvodním odstavci obsahuje Petice proti rušení praktických škol zavádějící informace, když se v ní píše: „Drtivá většina odborníků z praxe, zákonných zástupců, ale například i lékařů a psychologů se kloní k názoru, že je vhodné pro tyto děti se speciálními vzdělávacími potřebami zachovat možnost vzdělávání ve škole samostatně zřízené pro tento typ postižení…. Zakazovat rodičům volbu jiné než běžné základní školy pro své děti je nedemokratické.“ Ve smyslu dikce školského zákona dítětem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Zdravotním postižením je pro účely školského zákona mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení. Strategie boje proti sociálnímu vyloučení v žádném svém opatření ani nenaznačuje, že by se mělo ohrozit vzdělávání ve školách samostatně zřízených pro postižení sluchu, zraku, autismem, kombinovanými vadami, mentálním postižením apod. (typy zdravotního postižení). Autoři Petice z neznalosti nebo úmyslně formulovali tak, že ve skutečnosti prezentovali nepravdivý záměr Strategie boje proti sociálnímu vyloučení ohrozit možnost vzdělávání pro děti se zdravotním postižením ve škole samostatně zřízené pro tento typ postižení.  U rodičů dětí se zdravotním postižením tak vyvolala Petice a její zavádějící interpretace vážné obavy o další vzdělávání jejich dětí. Proti tomuto nepřijatelnému šíření poplašné zprávy a jejich dopadech na rodiny s postiženými dětmi se vymezila Mgr. Baxová a Mgr. Laurenčíková ve svém věcném a výstižném Prohlášení.

Luboš Vrba

#38

2012-11-21 12:34

Je to jako se vším v našem školství ..... splnit podmínky na papíře a v praxi, ať se s tím učitelé nějak poperou. Inkluze je dobrá, ale naše školství něco takového prostě uskutečnit jinak, než na papíře, nemůže a nedokáže, ovšem se všemi důsledky, že úroveň vzdělání se bude dále propadat. Bez peněz se podmínky v našem školství prostě mezmění a celý problém je o tom, že když něco chceme, musíme k tomu mít podmínky a nebo aspoň takové podmínky urychleně začít připravovat. Změna podmínek není ale otázkou okamžiku. Půjdou-li do školství peníze nyní, tedy od nynějška, první zlepšení tady dříve než za deset let se neprojeví. Celkem jednoduchá matematika. Stejně je to naopak. Peníze školství nemí cca 20 let a deset let pozorujeme katastrofální úpadek naší vzdělanosti. Hlupáci to ovšem nevidí.
Adam G.

#39 Čo hovorí stratégia a čo reakcie na ňu

2012-11-21 13:03

Strategie boje proti sociálnímu vyloučení v žádném svém opatření ani nenaznačuje, že by se mělo ohrozit vzdělávání ve školách samostatně zřízených pro postižení sluchu, zraku, autismem, kombinovanými vadami, mentálním postižením apod. (typy zdravotního postižení).

Je to otázka interpretácie, pán Fagala a pán Brei, a v tom je celý spor. Upresnime to:

V úvode odseku 4.5.3.3 sa píše: "Cílem opatření je transformace paralelního systému základních  škol zřízených pro děti s lehkým mentálním postižením tak, aby výsledný stav umožňoval vzdělávat všechny děti ve školách hlavního vzdělávacího proudu. K posílení škol hlavního vzdělávacího proudu směřuje většina ostatních opatření." (obsah krátkodobých a dlhodobých opatrení - viď zvyšok tohoto a nasledujúceho odseku, dovedna asi 2 strany)

Áno, transformácia znamená zánik ZŠ praktických v tej podobe, ako ich poznáme. Podľa nás ovšem neznamená ohrozenie vzdelávania žiakov s postihnutím, pretože (a to ostatne Stratégia rieši v omnoho väčšom rozsahu) základné školy budú na vzdelávanie takýchto žiakov lepšie vybavené (viď druhá citovaná veta).

Autori petície proti Stratégii nie sú ochotní veriť, že by to mohlo fungovať. Tvrdia síce, že sú za integráciu atd "ale dobre pripravenú", ale praktické kroky vedúce k pripravenosti terénu na zmenu sabotujú v zárodku (viď Stratégia). Pre svoj strach bránia súčasný systém segregovaného vzdelávania ako "závideniahodný výdobytok skvelej českej pedagogiky" a odmietajú priznať jeho chyby, jeho nedostatočnosť.

Ja viem, na tomto sa nedohodneme. A na strach má každý človek nárok. Ale ak učitelia špeciálnych (vrátane praktických) škôl ako (jediní praví) odborníci masírujú verejnú mienku svojimi katastrofickými víziami budúcnosti, to skrátka nie je v poriadku. A je to škoda práve preto, že bez ich účasti a pomoci to základné školy v budúcnosti budú zvládať len ťažko.

 


Nepřihlášený uživatel

#40 Paní Baxová káže vodu a pije víno...

2012-11-21 13:26

Paní Baxová má syna se zdravotním postižením (DS) a sama využila pro jeho výchovu a vzdělání praktickou školu, kterou teď ostatním rodičům a jejich postiženým dětem bere svými neopodstatněnými bláboly, kterými se zviditelňuje! Copak rodiče dětí s postižením mohou za absenci zodpovědnosti ke vzdělávání valné části romské menšiny, se kterou se teď takzvaně "svezou"? A že takových dětí je sakra hodně.... To snad nemyslí obě dámy vážně?!!! Ráda bych viděla, jak by si vedl syn paní Baxové, jako integrovaný či inkludovaný, na běžné ZŠ či SŠ. Uvědomte si dámy, že zhoršujete všem takovýmto rodinám jejich už tak velice těžkou životní situaci a máte v úmyslu je ještě více trestat zhoršením podmínek pro jejich děti s postižením, ačkoliv je úděl každé takovéto rodiny již tak velice těžký. Hanba! Styďte se!!!
Šimůnková Renata

#41 Re: Re: Re: Brei není oprávněn mluvit za odborníky

2012-11-21 13:33

#37: Fagala - Re: Re: Brei není oprávněn mluvit za odborníky

Není mi zcela jasné, co pisatel myslí onou "speciálkou". Jedná se o speciální školství či základní školu speciální? Z kontextu tohoto i předchozích příspěvků spíše vyplývá, že by se mělo jednat o základní školu praktickou, tedy tu, která vzdělává žáky s lehkým mentálním postižením. Pro porozumění by bylo vhodné užívat adekvátní terminologii.

Pisatel má na mysli obecně všechny základní školy speciální tedy základní školu praktickou i základní školu speciální, a početní stavy průměruje s přihlédnutím k praktickým zkušenostem s docházkou žáků v obou typech škol. V praktické škole bývají absence časté u dětí z nepodnětného či rizikového domácího prostředí, v základní škole speciální je absence žáků s postižením často kvůli nemoci, diagnostickým pobytům, pobytům v lázních, v nemocnicích nebo  omezením  rodičů zvládat dopravní překážky do vzdálené speciální školy apod..

 

... Uvádíte zde mylnou informacil. Základní školy praktické patří do systému základního vzdělávání. Vzdělávají se tu žáci s lehkou mentální retardací. Délka vzdělávání 9 let. Po ukončení 9. postupného ročníku žáci získávají základní vzdělání. Výuka probíhá podle tohoto vzdělávacího plánu: http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2009/12/rvpzv-lmp.pdf . Nejsou speciálkou. Základní školy speciální patří do speciálního školství a jsou zde umístěni žáci se střední a těžkou mentální retardací. Délka vzdělávání 10 let. Po ukončení 10. postupného ročníku žáci získávají základy vzdělání. Výuka probíhá podle tohoto vzdělávacího plánu: http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2009/12/RVP-ZSS_kor-final.pdf . Pokud by někdo měl zájem a dal si práci s porovnáním, zjistí podstatné rozdíly v nárocích. Po ZŠ praktické natupují žáci do systému středního školství (OU, popř SOU - 2 až 3 roky denního studia - střední vzdělání s výučním listem) po ukončení ZŠ speciální mohou pokračovat na Praktické škole (1 až 2 roky denního studia - střední vzdělání).

... Nejsem proti inkluzi (aby nebylo mýlky). Jsem proti překotným, v dalších souvislostech nepromyšleným a nevratným krokům.

Adam G.

#42 Špeciálne praktické a špeciálne špeciálne

2012-11-21 14:00

Základní školy praktické patří do systému základního vzdělávání.

Pani Šimůnková má pravdu - z formálneho hľadiska nie sú ZŠ praktické súčasťou systému špeciálneho vzdelávania.

Na druhej strane, ZŠ praktické sú funkčne oddelené od bežných základných škôl, žiaci ich navštevujú na základe odporúčania Špeciálne pedagogického centra, učia na nich spravidla špeciálni pedagógovia a faktická mobilita medzi ZŠ praktickými a ZŠ bežnými je blízka nule. Veľká časť ZŠ praktických sídli v jednej budove so ZŠ speciálnou a má spoločné vedenie. A predovšetkým, ZŠ praktické sú designované pre určitú "výkonnostnú kategóriu" žiakov - sú to také školy "zvláštneho určenia".

To, že boli tieto školy premenované zo "zvláštnych" na "praktické" malo (ako to svojho času kdesi priznala i jedna z kľúčových aktériek tejto zmeny) predovšetkým symbolický význam - malo to znížit ich stigmatizujúci obraz. Lenže, ako už to býva, zmena mena nestačila. Naopak, práve vďaka nej teraz dochádza k takýmto sporom o názvy.

Budeme ich teda nazývať v diskusiách ZŠ špeciálna špeciálna a ZŠ špeciálna praktická?

rorýs

#43 Re: Paní Baxová káže vodu a pije víno...

2012-11-21 15:31

#40: - Paní Baxová káže vodu a pije víno...

A slyšel/a autor/ka příspěvku "...káže vodu a pije víno" o střední či vysoké škole, která v ČR přijímá studenty s mentálním postižením? Já to znám jen z ciziny, ze zemí, kde rovnost v přístupu ke vzdělání není praktikována pouze formou slovního cvičení. Jestlipak právě tohle není jeden z důvodů, proč paní Baxová napsala stanovisko...


Nepřihlášený uživatel

#44 Re: Re: Paní Baxová káže vodu a pije víno...

2012-11-21 15:54

#43: rorýs - Re: Paní Baxová káže vodu a pije víno...

Např. Střední odborná škola managementu a práva, konzervatoře, střední odborná učiliště a také univerzita 3. věku :-)

Pavla Baxová
Nepřihlášený uživatel

#45 Paní Baxová káže vodu a pije víno....

2012-11-21 16:48

Nepřihlášená uživatelko, můj syn chodil do běžné základní školy v místě našeho bydliště. Chodil tam devět let. Do školy byl přijat proto, že tam byla inteligentní a vstřícná ředitelka, která se rozhodla věci řešit, nikoli znemožňovat. Během celých devíti let dostávali učitelé podporu z místního speciálně pedagogického centra. Do školy chodila za synem speciální pedagožka a individuálně s ním 2x týdně pracovala. Asistenti, kteří ve třídě působili, byli proškolováni, pracovalo se s nimi mimo jiné metodou videotréninku interakcí. Nebylo to nic jednoduchého, ale přesto jsme za tuto možnost velmi rádi. Po skončení školy nastoupil syn do praktické dvouleté školy z toho důvodu, že jiná možnost neexistovala, resp. běžná střední škola by ho nevzala a na odborných učilištích jsme nenašli obor, který by syna zajímal (ani svíčky, ani obuvník, ani košíkář, zahradník taky ne).
To co já podporuji, a to již od poloviny 90tých let, je kvalitní začleňování dětí se zdravotním postižením. Tedy inkluzívní vzdělávání se všemi jeho charakteristikami (viz např. na www.inkluze.cz), založené na spolupráci běžných i speciálních pedagogů.

Vaši poslední "(s)myšlenku" komentovat raději nebudu.
Pavla Baxová

Vojtěch Zima

#46 Re: Paní Baxová káže vodu a pije víno...

2012-11-21 17:05

#40: - Paní Baxová káže vodu a pije víno...

Pro nepřihlášenou uživatelku.

Člověk, který si myslí, že na někoho něco ví a použije to v kontextu, jako jste to použila vy, je slušně řečeno podlý či zlý.
Když ale tento člověk tu informaci ví úplně špatně, a přesto ji použije, je podlý či zlý a ještě se o takovém člověku dá říct slovy klasika: "Kdyby hloupost nadnášela, tak se tady budete vznášet jako holubička."

Fagala

#47 Re: Paní Baxová káže vodu a pije víno...

2012-11-21 22:37

#40: - Paní Baxová káže vodu a pije víno... 

 

Arogance, zloba a  sprostota tohoto komentáře je tak dominantní, že jedině zmínka v ženském  rodu "Ráda bych viděla" vyvolává pochybnost v přesvědčení, že to psal Gordon Brei. Styďte se, nepřihlášený uživateli a zakomplexovaný lůzře.


Nepřihlášený uživatel

#48 Re: Re:

2012-11-22 10:49

#14: Fagala - Re:

Účinnou cestou jest zajistit, aby měli rodiče možnost posouzení a možnost rozhodování, aby měly obě varianty důstojné podmínky pro práci s dětmi, to však určitě neznamená rušení speciálních škol. Naopak je třeba pracovat na podmínkách zejména pro ZŠ, aby netrpěly integrací i ostatní děti. Já znám naopak taky spoustu dětí, které po dvou až devítiletém trápení přešly do speciálky a  dnes by jejich rodiče neměnili a let v ZŠ litují.


Nepřihlášený uživatel

#49 Re: Re: Re:

2012-11-22 13:02

#48: - Re: Re:  

Jsou případy, kdy integrované děti přechází do speciálek a nikdo už nepátrá po skutečných příčinách.  Jestli selhává podpora poradenského zařízení, nebo se základní škola džentlmensky domluví se speciálkou, že pomůže zaplnit volná místa ve speciálce a dodá svého integrovaného žáka  nebo jde o  skutečné přání rodičů. Pokud je funkční  týmové propojení základní škola - poradna-rodina, je  integrace přirozenou a efektivní formou vvzdělávání  pro všechny zúčastněné.


Nepřihlášený uživatel

#50

2012-11-22 21:17

Fagala - Yiddish word for homosexual male.
Old Jewish grandmother walks into a bar noticing all the men holding hands with other men, walks over to the bartender and says, "Fagalas?" It´s all,do you understand?