Výzva biskupům Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku
Vážení členové Posvátného synodu, drazí vladykové, požehnejte!
Je to už více než rok, co jsme se prostřednictvím otevřeného dopisu[1] obrátili na Jeho Blaženost metropolitu Rastislava s důvěrou v jeho pastýřskou moudrost a s nadějí, že vyslyší hlasy svých oveček, za něž má před Bohem zodpovědnost. Jenže ačkoli dopis podepsala více než stovka věřících, žádné odpovědi jsme se nedočkali. V naší prosbě ale setrváváme, a tak se nyní obracíme na Vás, Posvátný synod naší místní církve, jako celek.
Velice si ceníme postojů vl. Simeona a vl. Izaiáše, kteří jediní zřetelně odsoudili ruskou agresi na Ukrajině, avšak jasné oficiální stanovisko celého vedení Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku stále postrádáme. Vladykům Simeonovi a Izaiášovi patří náš dík, na ostatní směřujeme další slova…
Je více než s podivem, že v případě údajného „pronásledování“ Ukrajinské pravoslavné církve (Moskevského patriarchátu) (UPC) jste se vůči představitelům Ukrajiny vyhranili ihned, co vyšlo najevo, že monaši v jurisdikci UPC musí opustit Kyjevsko-pečerskou lávru. Avšak agresivní Rusko a ruskou církev, která agresi nepokrytě podporuje, jste neodsoudili ani po roce a půl od počátku invaze. Mluvíte sice o tom, jak pečujete o utečence z Ukrajiny, ale ty, kdo je z jejich domovů vyhnal, pravými jmény označit nedokážete. Říkáte, jak pomáháte trpící Ukrajině, a přitom vychází najevo, že se stýkáte s lidmi, které lze označit za kolaboranty.[2] Jak máme věřit, že finance, které jako věřící darujeme do chrámových sbírek, nejdou na podporu ruských zájmů na Ukrajině?!
Je nám líto, v jak nelehkém postavení se UPC na Ukrajině nachází, ale dokud zřetelně a nezpochybnitelně nedokáže, že s Moskvou zpřetrhala veškeré styky, musíme rozumět ukrajinskému státu, že je vůči této jurisdikci značně ostražitý. Vždyť Ukrajina je s Ruskem v nevyprovokované válce a je přece logické, že se musí bránit před jakýmkoliv vlivem nepřítele, i kdyby byl jen v hypotetické rovině. Jenže výsledky trestních stíhání ukazují, že se o pouhou hypotézu nejedná…[3]
Drazí vladykové, proč na přímé dotazy novinářů, zdali odsuzujete Rusko za agresi a ruskou církev za její schvalování, neodpovídáte? Snad už by bylo lepší, kdybyste otevřeně přiznali, že jste na straně Ruska. Vždyť Kristus chce, aby naše slova byla ano-ano, ne-ne. Uvědomujete si, jaký obraz pravoslavné církve tím u široké veřejnosti vytváříte? Opravdu si myslíte, že toto jsou ty správné misijní postupy? O co důležitějšího než o misii by pravoslavné církvi v našich – většinově nepravoslavných – končinách mělo jít? Opravdu si myslíte, že skandály někoho přivedou do Církve? Jste biskupové, tedy dohlížitelé nad kanonickými pořádky, ochránci pravé víry. Jak chcete lidem zvěstovat, že právě Pravoslaví je jedinou pravou cestou k Bohu, když vidí, jak drahocennou perlu pravé víry zašlapáváte?
Neotevírají vám oči nevinně zabíjené děti na Ukrajině? Nechává vás chladnými zkáza katedrálního chrámu v Oděse? Vždyť to vše mají na svědomí zbraně okázale „svěcené“ ruskými duchovními… Ukrajinu za to, že se brání agresorovi, odsuzujete, ale vůči Rusku neřeknete půl slova?! Chápeme složitost geopolitické situace, ale tak brutální sílu, kterou Rusko na Ukrajině používá, ospravedlnit nemůžeme. Tím spíše u země, která si nárokuje být vzorem Pravoslaví…
Jako pravoslavní věřící Vaše (ne)konání považujeme za krajně nevhodné a vnímáme ho jako projev nejen zbabělosti, ale také neúcty vůči nesmírnému lidskému utrpení, které se děje ukrajinským obyvatelům, vůči obětem této nesmyslné války. Tito lidé by za svou statečnost zasloužili, aby se jich taková instituce jako církev jednoznačně zastala a pomáhala jim ve strastech, které kvůli ruské invazi a krutosti zažívají a které si my, kteří zatím díky Bohu žijeme v míru, ani nedokážeme představit. Známe je jen z vyprávění našich předků, kteří zažili hrůzy druhé světové války, komunismu a také události v srpnu roku 1968, které nás činí zvláště citlivými vůči roztahovačné politice Ruské federace.
Drazí vladykové, alespoň po roce a půl si vzpomeňte na Váš hlavní úkol, který Vám Kristus svěřil – být nositeli Světla Svatého Pravoslaví, být zvěstovateli Kristovy Pravdy a Lásky. Nehanobte dále Kristovu Církev, získejte odvahu, oprostěte se od neospravedlnitelného ruského vlivu a Ruskou federaci jakožto agresora odsuďte.
Prosíme Vás, aby svou autoritou apelovali u moskevského patriarchy Kirilla, aby se svým vlivem zasadil o stažení ruských vojsk z Ukrajiny a přestal válku obhajovat rádoby křesťanskými důvody. Pakliže Vás patriarcha Kirill nevyslyší, jsme přesvědčeni, že byste měli vážně zvážit možnost přerušení eucharistického společenství s Ruskou pravoslavnou církví.
V lásce Kristově,
Petra Světlana Mrázková
Daniel Mrázek
Jan Křipač
Poznámky:
[1] https://www.petice.com/dopis_pravoslavnych_vericich_metropolitovi_rastislavovi
Petra Světlana Mrázková, Daniel Mrázek, Jan Křipač Kontaktujte autora petice