Petice za dodržování zákonných a etických pravidel při nakládání s městskými holuby
Petice je adresována Statutárnímu městu Karlovy Vary, Městu Cheb, Městu Sokolov a Karlovarskému kraji.
My, níže podepsaní občané, touto peticí upozorňujeme na dlouhodobé a opakované porušování zákonných povinností výše uvedenými městy v oblasti nakládání s volně žijícími městskými holuby (Columba livia f. fera). Navzdory platné legislativě a přesto, že existují funkční, humánní a odborně doporučované postupy regulace populací holubů, dochází v těchto městech k situacím, kdy:
- nejsou dodržována ani minimální zákonná pravidla ochrany zvířat;
- dochází k nevhodným, neodborným nebo zcela nečinným postupům, což vede k utrpení zvířat i ke zhoršování hygienické situace;
- odpovědnost je dlouhodobě odsouvána bez snahy o systémové řešení.
Právní rámec
Městští holubi jsou podle českého právního řádu obratlovci a cítícími živými tvory, na které se vztahuje zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), a zároveň žádný zákon neponižuje městské holuby na "věci" nebo "škůdce" mimo právní ochranu.
Odborné i právní zdroje opakovaně upozorňují, že ferální holubi jsou zdivočelá domácí zvířata a jejich přítomnost v urbanizovaném prostředí je důsledkem lidské činnosti. Z toho plyne odpovědnost veřejné správy řešit jejich populaci koncepčně, odborně a v souladu se zákonem o ochraně zvířat proti týrání.
Nakládání s městskými holuby se řídí obecnými zásadami veřejné správy, zejména povinností jednat odborně, předvídatelně a v souladu s veřejným zájmem. To zahrnuje povinnost opírat se o ověřené odborné poznatky, uplatňovat koncepční a účinná řešení a vyvarovat se postupů, které dlouhodobě nevedou ke zlepšení situace.
Fakta a mýty
"Holubi nejsou jako toulaví psi a kočky, město nemá povinnost péče."
Je pravdou, že města nemají zákonnou povinnost zajišťovat individuální péči o městské holuby ve stejném režimu jako u toulavých psů a koček. Z toho však neplyne, že města nemají žádné povinnosti. Povinností veřejné správy je zabránit vzniku utrpení zvířat v důsledku lidské činnosti a nečinnosti, a řešit důsledky dlouhodobého soužití člověka s ferálními populacemi zvířat koncepčně a odborně.
"Hubením můžeme počet holubů na dané lokalitě trvale snížit."
V období krátce po odchytu se sice opticky může zdát, že holubů výrazněji ubylo. V dlouhodobějším horizontu je však situace poněkud jiná. Hubení vzhledem k populační dynamice vede k šokovému mechanismu, skokovému nárustu populace a jejímu velmi rychlému obnovení, často nad původní úroveň. Tento fenomén je typický pro druhy s vysokým reprodukčním potenciálem (tzv. r-strategové). Snaha o rychlou redukci druhu bez odstranění příčin jeho přemnožení tak směřuje pouze k dočasnému efektu, následovanému ještě silnější populační explozí, a k ekologické nestabilitě.
"Děláme to hlavně kvůli hygieně, zdraví a majetku."
Ochrana veřejného zdraví a majetku je legitimním cílem. Odborná praxe však ukazuje, že represivní nebo pasivní přístup vede k opaku – k nestabilním populacím, horším hygienickým podmínkám a trvalému konfliktu s veřejností. Naopak systematická správa holubí populace, založená na kontrole reprodukce a stabilizaci hejn, přispívá ke zlepšení hygienické situace i ochrany majetku.
"Holubi mohou přenášet nemoci, musíme být opatrní."
Je nesporné, že městští holubi mohou být nositeli některých patogenů, podobně jako jiná zvířata. Odborné studie však opakovaně potvrzují, že při běžném kontaktu je riziko přenosu na člověka či jiné živočichy nízké a u většiny onemocnění ani nedochází k mezidruhovému přenosu. Vůči obávané ptačí chřipce je holub pravděpodobně imunní. Zároveň platí, že neřízené populace snižují hygienickou úroveň prostředí více než populace stabilizované a odborně spravované.
"Zákaz krmení je nutný."
Dostupnost potravy je skutečně jedním z faktorů ovlivňujících početnost holubů. Zákazy krmení však bez současného zavedení regulačních a stabilizačních opatření vedou především k výživovému hladovění a nikoli ke snížení reprodukce. V konečném důsledku zákaz krmení vede ke zhoršení zdravotního stavu ptáků, nikoli k účinnému snížení jejich počtu.
Naše stanovisko
Upozorňujeme, že:
- likvidace problémů bez řešení jejich příčin nefunguje;
- nečinnost a improvizace situaci dlouhodobě zhoršují;
- etická regulace, např. regulační holubníky, je ověřený a legální postup, který funguje v mnoha evropských městech.
Naše požadavky
Touto peticí vyzýváme dotčená města, aby:
- dodržovala minimální zákonné povinnosti při zacházení s městskými holuby;
- ukončila neodborné nebo nelegální praktiky a pasivní přístup;
- zahájila spolupráci s odborníky, veterináři a neziskovými organizacemi;
- přijala koncepční a etické řešení regulace holubích populací;
- informovala veřejnost o zvoleném postupu a jeho odůvodnění.
Zodpovědný přístup k městským holubům je známkou vyspělé veřejné správy, která respektuje zákon, odborné poznatky i základní principy humanity. Žádáme adresáty této petice o přijetí odpovědnosti a zahájení konkrétních kroků k nápravě.
Petici předkládá Obecní holubník, z. s. (Slovenská 1946, 356 01 Sokolov, IČO 093 29 803); zastoupen Ing. Michalem Ďuríčkem (Husitská 110/70, 130 00 Praha 3), v souladu se zákonem č. 85/1990 Sb., o právu petičním.
Obecní holubník, z. s. Kontaktujte autora petice