Tradiční křesťanskou hodnotou je láska

Velmi mne znepokojuje a mrzí, že někteří představitelé římskokatolické církve podporují pravicový populismus, rasismus a xenofobii, a dokonce je vydávají za tradiční křesťanské hodnoty. Obracím se na Vás proto s prosbou a naléhavou žádostí: Zasaďte se slovy, činy nebo společnou modlitbou o to, aby si křesťané přestali spojovat církev s postoji, které nejsou a nikdy nemohou být slučitelné s odkazem Ježíše Krista. 

Pravicový populismus se svým ideálem „čisté společnosti“ zcela nepřijatelným způsobem podrývá zásady, podle kterých křesťané chtějí žít. Nemůžeme za jakékoli společenské problémy vinit nějakou skupinu obyvatel. Vždyť Ježíš Kristus svou smrtí na kříži chtěl přerušit také tento nejobtížněji vykořenitelný lidský hřích: Hledání obětních beránků, na které bychom mohli hodit naše vlastní viny a označit je za příčinu zla ve společnosti. Každým označením nějaké skupiny lidí za vyvrženíhodné  kvůli jejich přirozenosti a podstatě zarážíme znovu hřeby do jeho Těla.

Odmítáme zlo ve formě nenávistných myšlenek a slov. Proti těm chceme vystupovat modlitbou, slovem, činem nebo jen gestem. Rádi bychom však, aby silou, která nás při tom pohání, byla vždy jen láska – nejmocnější energie ze všech a skutečná tradiční hodnota, na které křesťanství stojí. 

Pod maskou obrany svobody směřují ideologie pravicového extremismu k zavírání hranic, vytváření duchovních přehrad a společenských struktur živených strachem a vztekem. Ty, kdo se chtějí do společnosti v míru zapojit a obohatit ji svou jinakostí, osočují z úmyslu ji rozvrátit nebo jim vylhaně připisují zlé skutky. Vylučují lidi jiného náboženského nebo názorového přesvědčení, jiné národnosti, barvy pleti, sexuální orientace nebo menšinové genderové identity ze svého domněle čistého společenství a konstruují umělé formy „správné ženy a správného muže“, kam se ale nikdy nemůže vejít všechna různorodost, kterou zahrnuje Boží stvoření.

Kristus nevytvářel „čistou“ společnost. Naopak se často pohyboval na jejím okraji, překračoval hranice, naplňoval novým smyslem zvětralá a dusivá pravidla, a především oslovoval ty, které většina vylučovala ze slušné společnosti – hříšníky, nevěstky, celníky, nemocné, „heretiky“ (Samařany), sedával s nimi na hostině, nebo je uzdravoval, když ho o to prosili, nikoli však označováním jejich hříchů, ale přijetím. 

Skutečně svobodný může být člověk jen tehdy, když jsou svobodní i lidé kolem něho. Svoboda každého jedince začíná tam, kde je podporována svobodou druhých. Každý svobodný čin jednotlivce je nesen možnostmi, které svobodně vytvořili jiní lidé. Nelze nazývat svobodou a tradicí něco, co je vydobyto na úkor sebeurčení některých lidských skupin a vykoupeno jejich utrpením. 

Křesťanským úsilím má být hledání místa pro každého, byť je to často velmi těžká práce na dlouhá desetiletí nebo staletí. V Božím království má v možnosti místo každý, je tam mnoho příbytků. To, že jsme je ještě nevybudovali, neznamená, že nejsou připraveny v Kristově srdci. S jeho pomocí je lze vytvořit. 

Nechci svým mlčením podporovat plíživé utváření totalitní společnosti, ve které mají místo jen ti, kdo spadají pod vykonstruovaný pojem „čistoty“ a „správnosti“ nějaké úzké skupiny, která si osobuje nárok rozhodovat o tom, co je to přirozenost a řád, a staví se do role spasitele společenského řádu. Křesťané mají mít jen jediného spasitele, Ježíše Krista. Ten na sebe vzal hříchy světa, a tím i odpovědnost za jeho nepořádky a nabídku aktivní pomoci na cestě hledání Božího království. Ptejme se tedy ve svých srdcích Jeho, jak vytvářet řád a správné hranice, které netísní, ale umožňují svobodu sebeurčení pro každého, kdo má zájem podílet se na vytváření svobodné společnosti pro všechny stvořené bytosti. 

Jsem přesvědčen/a, že Boží království se dá utvářet jen za pomoci lásky, která sjednocuje v různosti a jejímiž plody jsou radost a pokoj, nikoli na základě strachu, zloby a odsuzování, které rozdělují a působí pláč a skřípění zubů. Prosím Vás tedy, hledejte způsob, jak sjednocovat, nepodporujte názory, které úmyslně rozdělují.

Františka Jirousová, spisovatelka a knižní redaktorka
Martina Lukášková, astroložka a psychoterapeutka
Hana Svanovská, redaktorka
Monika Le Fay, režisérka a spisovatelka
Jan Bierhanzl, filozof
Marta Veselá Jirousová, učitelka a autorka poezie
Jana Bauerová, spisovatelka a archivářka
Pavel Veleman, sociální pracovník
Jiří Kylar, tiskař
Michal Sumec, manažer kapely a textař
Daniela Iwashita, redaktorka a editorka
Marek Vácha, učitel
Kristýna Boháčová, redaktorka
František Štěch, teolog
Markéta Dudziková, teoložka a filosofka
Pavel Dudzik, patrolog a překladatel
Vlastimil Zeman, důchodce
Jan Votava, geodet
Jiří Zajíc, pedagog a publicista
Josef Poukar, důchodce
Lenka Makovcová Demartini, vyučující doktorandka a podnikatelka
Daniela Bártová, botanička
Miroslav Žák, spisovatel a publicista
Viola Ježková, teoložka, dramaturgyně
Daniel Ignác Rampáček, psycholog
Barbara Tranová, sociální pracovnice 
Jitka Mazánková, chemička
Tomáš Bayer, přírodovědec
Markéta Zelenková, fotografka
Miroslav Šulák; učitel, Bratrská škola, církevní základní škola
Miloslav Falta, zemědělský výzkumník
Jan Bukovský, středoškolský učitel
Radoslava Müllerová , důchodkyně
Jan Černý, filosof
Martin Machovec, vysokoškolského pedagoga a editora
David Mik, manažer v mezinárodní společnosti
Jana Richterová, administrativní pracovnice
Bohumil Hlavatý, výkonný ředitel ČASP

 

Františka Jirousová    Kontaktujte autora petice

Podepsat tuto petici

Svým podpisem uděluji Františka Jirousová svůj souhlas s předáním informací, které uvádím v tomto formuláři, těm, kdo mají v této záležitosti moc.


NEBO

Obdržíte e-mail s odkazem na potvrzení podpisu. Abyste si byli jisti, že budete e-maily dostávat, přidejte si prosím info@petice.com do vašich kontaktů nebo seznamu bezpečných odesilatelů.

Vezměte prosím na vědomí, že svůj podpis nemůžete potvrdit odpovědí na tuto zprávu.




Placená propagace

Tuto petici nabídneme 3000 lidí.

Zjistit více...