Přidání alkoholu mezi nebezpečné drogy a zákaz jeho volného prodeje.

Alkohol je pro dospělé v mnoha zemích legální, zatímco drogy jako extáze, konopí či LSD jsou nelegální a nesou s sebou riziko trestů vězení. „Je zaznamenání hodné, že posuzovaná legální  droga – alkohol – se dostala do horní části žebříčku, což naznačuje, že legální droga způsobuje přinejmenším stejné škody jako nelegální látky,

Alkohol stojí za téměř 6 % všech úmrtí na světě (asi každé dvacáté úmrtí je způsobené alkoholem). Na alkoholu se může rozvinout psychická a fyzická závislost, delirium tremens je nejtěžší odvykací stav po alkoholu, který může člověka ohrožovat na životě.

Alkohol také zvyšuje pravděpodobnost agresivního jednání. Konzumace alkoholu nebo i jiných návykových látek je častou příčinou úrazů či dopravních nehod a existuje zde zvýšené riziko páchání trestné činnosti. Lidé pod vlivem alkoholu či drog se sami mnohdy více dopouštějí násilného jednání v rodině i mimo ni,

Opilost není něco mimo nás. Když se opijeme, stáva se alkohol součastí naší osobnosti a my se stáváme součastí stavu opilosti.

A co je klíč k alkoholu?. Jsme v něm. Je to jeden z možných stavů našeho vědomí. Když do sebe plánovaně nalijeme alkohol, nestáváme se někým jiným. Nedělá to z nás jiné bytosti. Někdy se lidé omlouvají partnerovi: „Promiň, byl jsem opilý, byla jsem opilá…“ Byl jsem. Já! Já to do sebe dobrovolně nalil i když jsem si byl jasně vědom co potom budu dělat.

Alkoholik jako partner

Partnerský vztah s alkoholikem je velmi těžký. Narušena je vzájemná důvěra i respekt. Není výjimkou, že partneři alkoholiků nechtějí se svými protějšky chodit do společnosti, protože způsobují ostudu.

Lásku pak vystřídá nenávist a znechucení. Naprosto běžné jsou pocity podvedení a zmaru. Přeci slíbil, že už to nikdy neudělá… a přeci je to zase stejné, je opilý a mimo. Jindy je ale zase všechno v pořádku a vy opět uvěříte, že bude všechno dobré. Možná pociťujete i lítost, že se mu to nedaří.

V některých lidech navíc alkohol posiluje agresivní chování. Rodina alkoholika proto často čelí jeho zlostným výlevům, křiku a v některých případech bohužel i fyzickým útokům. Ve vzácných chvílích střízlivosti se pak alkoholik omlouvá, pořád opakuje, že si nic nepamatuje a že to vlastně vůbec nebyl on.

Alkohol je nedílnou součástí našeho života. Alkohol sice není u nás zakázán, jeho prodej je pouze regulován. Ročně u nás zemře na následky nadměrného pití alkoholu 6500 lidí. Závislost na alkoholu často začíná nepozorovaně a plíživě a má mnoho rizik. Léčba je buď ambulantní nebo pobytová. S odvykáním pomáhají i svépomocné skupiny

ZE ŽIVOTA 

Jak na pití reagovali blízcí?

Žena mi během našeho manželství mnohokrát mé pití vyčítala a posílala mne na léčení. Moje pravidelná odpověď byla: ty mi ani nedopřeješ tu blbou sklenku, živím vás, peníze domů nosím, opravuji barák, jsi nevděčná a nepřející. Byl jsem jako obehraná gramofonová deska. Opakoval jsem to stále dokola.

Podařilo se vám s manželkou problém ustát společně, nebo se cesty rozešly?

Podařilo, ale sám cítím, že to byla především zásluha mé ženy. Pil jsem patnáct let, po celou dobu našeho manželství. Poslední roky byly velmi těžké. Nikdy se na mě nemohla spolehnout, nikdy nevěděla, v jakém stavu mne doma zase najde. Psychický teror, tak bych to pojmenoval. Proto by mne ani nepřekvapilo, kdyby se sbalila i s dětmi a utekla mi. Neudělala to. Kryla mě i před dětmi. Neopustila mne ani po léčbě. Zůstala se mnou. Do smrti jí za to nepřestanu být vděčný.

Někteří závislí popisují problém s mezilidskými vztahy. Byl to i váš případ

Neznám účinnější mix pro trvalé narušení mezilidských vztahů. Nejsem adiktolog ani psychiatr, nemohu tedy zobecňovat, co dělají jiní. Mám jen svůj příběh a zkušenost. Alkohol je na začátku velmi přející a přináší do života spoustu benefitů. Třeba právě tu schopnost bavit se s ostatními, být hovorný a společenský. S množstvím vypitého se ale často ona lehkost vytrácí. Když jsem vypil více, býval jsem pak hádavý, někdy i agresivní, nešetřil jsem oplzlostmi. Druhý den jsem býval podrážděný. Výkyvy nálad, změny v chování, stejně jako permanentní nespolehlivost a nezodpovědnost za vlastní chování.

Mělo by zaznít, že závislost na alkoholu je nevyléčitelná nemoc. Pokud se neléčí, končí úplnou devastací organismu a mnohdy i smrtí.

A jaké byly první roky střízlivosti?

Po léčbě mě život bavil. Byl jsem středem pozornosti, všichni mi fandili, poplácávali mě po zádech a tvrdili, jak jsem dobrý, že nepiji. Ale po nějaké době už měl každý své starosti a zapomněli na mě. Stejně jako mí drazí kamarádi z hospod. Kdo by stál o to, aby s nimi seděl u stolu abstinent? Najednou jsem zjistil, jak jsem strašně sám. Samota plná lidí. Samozřejmě, že moje žena mne stále podporovala, ale bylo to jiné. Nerozuměla mi. Jak se říká, do hlavy nikomu nevidíte. A ta závislácká hlava, to je dílo.

Psychická pohoda se tedy po zhoršovala?

Ano. Občasné splíny postupně vystřídaly několikaměsíční deprese. Neradoval jsem se. Sužoval mne pocit nevděku a závisti vůči celému světu. Čím dál častěji mě napadalo, proč vlastně abstinuji, co z toho mám, a že je nefér, že já nemohu a ostatní si vesele chlastají.

Hledal jste dál pochopení?

Při svém posledním týdenním rekondičním pobytu v léčebně v Kroměříži v roce 2018 jsem právě narazil na infomítink Anonymních alkoholiků a svitla mi naděje. Jsou to přece lidé se stejným problémem, mají podobné osudy jako já, baví se podobným způsobem. Nic jsem neočekával, ale zašel jsem mezi ně. V místnosti tenkrát sedělo deset lidí, a když jsem vstoupil, vítali mě, jako bych mezi ně chodil od nepaměti. Bylo to strašně milé. Konečně jsem měl pocit, že někomu na mně záleží,a že když mluvím o své závislosti, nemusím nikomu nic dlouze vysvětlovat. Že mi ti lidi prostě bezezbytku rozumí. To byl začátek nové cesty

Eliška    Kontaktujte autora petice