podpis č.9561

Souhlasím s peticí, i když můj vnuk zůstal na ZŠ A JE TO DOBŘE!!!
Jen se nám podařilo jej přeřadit do školy s kantorama a učitelema, kteří v dětech vidí lidské bytosti a ne zvěř, jako v předcházející škole. Souhlasím přesto, že inkluzivní vzdělávání nám pomohlo...ale ne každá škola na to má dobré lidi a o finančním zabezpečení raději nemluvím. A pochybuji, že se situace zlepší. Ono by stačilo, aby na kadé škole bylo více specielních pedagogů a pár asistentů pedagoga, kteří by pomalejším žákům látku mohli víckrát vysvětlit. Také by pomohlo lepší vzdělávání v psychologii, aby si učitelé uvědomili co se děje v dušičce dítěte, když je ve škole stále zesměšňován, ponižován a známkami ubíjeno jeho sebevědomí na minimum.

A ono to ani o moc víc nestojí, když jsou pedagogové na svém místě...je to ovšem mnohem více práce za stejné peníze, jaké berou ti druzí, co chodí do práce a nevnímají svoji profesi jako poslání, jako budoucnost národa. Ve vnukově třídě je 30 žáků, ale mají alespoň některé důležité předměty rozděleny na 2 skupiny po 15 dětech, aby se jim mohl učitel lépe věnovat. Matematiku nemají rozdělenou oficiálně, ale paní učitelka má žáky rozdělené ve třídě do 3 skupin a po výkladu jim dá rozdílné příklady k procvičení...lehké, normální a těžší, tak že nikdo není stresován a ti dobří nezakrní...navíc i tyto skupiny jsou ještě po 2 nebo i třech žácích a musí pracovat společně- přijít na to jako kolektiv. Jinak jim tiskne i na doma papíry s příklady, to není úkol...může si počítat kdo chce a kdy se mu chce a druhý den se ptát, když mu výsledek nevyjde...nemá za to 5, že to má blbě, ale pochvalu, že se na to podíval a příklad se počítá na tabuli...moc se mi tento systém líbí...ovšem pro většinu ZŠ je podle mého nepřijatelný, nemluvě o tom, že by je něco tak úžasného ani nenapadlo a ministerstvo jen vypisuje vyhlášky a nařízení, které nejsou k ničemu, jen se vrší papírování, které ale ze vzdělaných pedagogů stejně pana Učitele neudělá.

Všechny zdravím

#126: Irča - proč jsem podepsala

Není třeba více speciálních pedagogů. Já naopak speciální pedagogiku vystudovanou nemám, ale přesto pracuji na speciální škole. Není speciální pedagog, jako speciální pedagog :-) Je třeba prostě více lidí, kteří jsou ochotní s těmito dětmi pracovat a umí s nimi pracovat. Mám na této škole již šestiletou praxi a neměnila bych ty zlatíčka za žádné jiné :-) Je pravda, že ráda studuji, takže si stejně speciální pedagogiku dodělávat budu, vlastně i dle nového zákona musím, ale tohle všechno je, jak píšete sama, o lidech. Kde je vůle je i cesta. Já konkrétně jsem matematikář a je báječné mít ve třídě patníct dětí místo třiceti. A že se musí něco opakovat pětkrát??? No a? Hlavní je, aby dítě nestrádalo a nebylo zbytečně stresováno. Pak se možná bude učit i rádo. Musím však podotknout, že toto je i o rodičích. Nebo hlavně o rodičích. Pokud má dítě doma špatný příklad typu: "K čemu ti to v životě bude?" "Já to taky neumím, tak to nemusíš umět ani ty." "Nemám čas se s tebou učit." "Ta učitelka je taková ---", co bychom potom chtěli po tom dítěti, že? :-( S poslední větičkou také nemohu souhlasit. Ono by je to možná i napadlo, možná by i něco takového zkoušeli, možná... Nejsou všichni učitelé špatní. Problém je v tom, že každý učitelům závidí volno a přiznejme si, že i platy, ale nikdo si nevyzkouší jejich kůži. Je spousta věcí, které na vás tlačí seshora. Nejen z ředitelny, i když na některých školách jsou opravdu katastrofální vztahy, ale i z ministerstva. Z učitele se stal birokrat, který musí na každý prd vypisovat papír, musí splnit normy, které jsou mu dané a je mu dán velmi malý prostor pro to, aby takto experimentoval. A jde i o chuť. Když člověk tráví tolik času prací, která nemá nic společného s přímou pedagogickou činností a je za to ohodnocen tak, jak je, není ničím motivován k tomu, aby dělal cokoliv navíc. Pomalu ale jistě se naivita, iluze a chuť vytrácí. Mluvím za ostatní, já dělám na trošku specifické škole, ale vím, jak to na státních chodí a je mi kolegů ze státních škol v tomto směru opravdu líto :-(