#1: -

Kataríny i malého Adámka je mi líto. Podepsala jsem petici, poslala částku kterou mohu postrádat a moc Kataríně přeji, aby se jí syn vrátil. I přesto, že se únosy dětí dějí napříč národnostmi, souhlasím s názorem, že u Arabů podobné komplikace hrozí s vyšší pravděpodobností. Žiju v Tunisku, kde s manželem v normálním manželství vychovávám dvě děti (13 a 15 let )  a myslím, že máme normální hezký život. Často si ale přeji,abych raději nerozuměla arabsky a nevěděla a neviděla pro jaké typu mužů tu obvykle cizinky ztrácejí hlavy. Podle toho, co jsem na internetu ke případu Kataríny našla, umím si představit z jaké rodiny je její manžel (http://www.sme.sk/c/5205872/z-kahiry-bez-adama-neodidem.html) švagr pod vlivem omamné látky na ní vytáhl nůž, chudinská čtvrť, manžel tvrdí, že neví, kde má syna ( jsem přesvědčená, že ví, ale mlží, atd.. tato zpráva mi postačila k vytvoření si obrázku o otci Adámka. Z jakého důvodu se Katarína do otce Adámka zamilovala ví jen ona sama a já toho nehodlám pranýřovat, ale pevně doufám, že její případ se dočká šťasného konce a že zároveň poslouží i jako varování pro všechny ženy, které si své hnědooké lásky z dovolených idealizují. Kataríno je mi líto, ale výběrem tohoto partnera jste se na této situaci, ve které se momentálně nacházíte dostala i vlastním přičiněním. Přeji vám dost síly k boji, budete ji potřebovat.