Textilní továrny ve Frýdku-Místku za kulturní památku

Opravdu, je to smutný příběh. Město, kde po se dlouhá desetiletí stavěly domy, kostely a továrny si vytvářelo svou tvář, svou historickou stopu, kterou si pak my všichni ukládáme jako obrázek třeba něčeho, čemu se říká domov. A k těmto místům pak vážeme své kořeny. Je škoda, že tyto kořeny musí chránit jen Národní památkový ústav tím, že stavby vyhlašuje za kulturní památky. Pokud jimi nejsou jdou nekompromisně k zemi. Ve světě je spousta příkladů rekonverzí průmyslových areálů, které nejsou památkami, jsou ale tváří města, jejich pomocí si město identifikujeme. Těžko se budu identifikovat s různými supermarkety, jsou všechny stejné !!!
A jak to funguje v našem městě ? Na tyto argumety se nehraje. Nevím, zda si toto uvědomují Ti, kteří o tom mohou rozhodovat. Asi těžko. Jejich horizont vědění a vidění je jinde. Bohužel. Stojí za to v takovém městě bydlet ???
Uzavírám slovy mjr. Terazkyho : "Na čo vojakovi třeba kášňa ? Zpíliť kášňu !!!"