Vyjádření kulturních profesionálů, studentů a veřejnosti na podporu Marie Topolčanské ve funkci rektorky AVU v Praze

My, níže podepsáni*y, chceme touto cestou vyjádřit náš zásadní nesouhlas s mediální a petiční kampaní, která je v současnosti vedena proti osobě Ing. arch. Marii Topolčanské, Ph.D., jako rektorce AVU v Praze.

Považujeme dr. Topolčanskou za výbornou odbornici, inspirativní pedagožku a hlavně intelektuální sílu, která dokáže přinést do stojatých vod českého kulturního prostředí životně potřebné podněty, aby úspěšně čelilo velkým výzvám a hrozbám naše nejisté budoucnosti. Jsme rádi*y,  že měla příležitost pokusit se o naléhavě potřebné reformy v prostředí výtvarného školství, zejména o přesun od hierarchií osobního mistrovství na způsob, který nejen lépe reflektuje současnou společnost a současný svět, ale zároveň nastaví mnohem menší prostor pro zneužití a vytvoření toxických lidských vztahů.

Je pro nás potěšení spolupracovat s osobností, která si snaží utvořit vizi českého výtvarného provozu do budoucnost namísto jeho zapouzdření do rozjímání o minulé slávě a opakovaní seznamů zvučných jmen. Ve světě ekologického kolapsu, nepředvídatelných společenských otřesů, válečných konfliktů a jiných neustálých proměn velkých i každodenních skutečností bude umělecká tvorba nucena najít jiné, možná i zásadně odlišné způsoby vyjádření a provozu. A je namístě vztyčit paralelu s kulturním disentem v období před r. 1989, kde se podobně nechtěli tvůrci skrývat za rouškou čistého a nerušeného umění, ale hleděli k bezprostřednímu, často i brutálně syrovému přenosu tíhy skutečnosti, která jim obklopovala.

Zároveň chceme vyjádřit naše zneklidnění vůči způsobu vedení mediální kampaně, ne-li štvanice, proti osobě Ing. arch. Marii Topolčanské, Ph.D. Některé výroky v textu petice, podle našeho soudu, hraničí s osobní difamací. Podobně jsou zdánlivě faktické formulace její údajných prohřešků představené skutečně manipulativním zněním. Zejména o „stále uvolněnějším vztahu k drogám“ (zatímco o dlouhotrvajícím toxickém vztahu k alkoholu v českém kulturním světě se cudně mlčí), a vysoce tendenční, doslova bulvární, podání příhody s Myslbekovým Ukřižováním. Zatímco autoři petice hlasitě brojí proti ideologizaci výtvarného školství, utočí však z pozic neméně ideologických – z kultu osamělého genia, uměle udržovaných a potenciálně toxických hierarchických vztahů, odmítnutí pokusů o spravedlivějších postupech pod floskulí „nových krátkodechých ideologií a aktivistických tendencí poplatných době“.

Není nám lhostejný další osud umění a uměleckého školení v českém prostředí obecně: právě proto nechceme, aby se udrželo jako myšlenkový svět 20. století připojený na dýchající stroj. Domnívám se, že Maria Topolčanská se urputně a efektivní snaží, aby tomu tak nebylo: zaslouží si tak plně naši podporu v dalším setrvaní ve funkci rektorky AVU.

Martin Tharp, MA, PhD    Kontaktujte autora petice