Výzva k ochraně říčanského nočního prostředí před světelným znečištěním
Vyzýváme vedení a správu města Říčany i všechny spoluobyvatele k ochraně našeho společného nočního prostředí před světelným znečištěním.
Žádáme správu města, aby v plném rozsahu implementovala doporučení Ministerstva životního prostředí pro výstavbu a provoz veřejného osvětlení [1], metodický pokyn MŽP pro posuzování vlivu na životní prostředí [2] a předjímala nevyhnutelné zpřísňování těchto doporučení, tzn.:
- Omezte výstavbu a provoz veřejného osvětlení jen na místa a čas, kde přináší reálný užitek.
- Používejte oranžové světlo s teplotou chromatičnosti 1800 K (barva sodíkových výbojek). Bílé světlo jen ve výjimečných případech a jen v teplém odstínu CCT ~ 2200 K.
- Důsledně směrujte světlo jen na osvětlované plochy - zabraňte šíření nahoru a do stran. Respektujte zákonný zákaz přivádět imise světla na sousední pozemky (§ 1013 zákona č. 89/2012 Sb. - občanský zákoník).
- Sviťte minimální smysluplnou intenzitou, tj. zpravidla nižší, než se běžně používá.
- Zhášejte (nebo alespoň tlumte) veřejné osvětlení, osvětlení budov, vánoční dekorace apod. v době nočního klidu. Nepotřebujeme osvětlovat liduprázdné ulice. Potřebujeme tmu.
Sami se zavazujeme svítit ohleduplně podle výše uvedených principů a k témuž vyzýváme i naše sousedy.
David Rajmon, PhD a Prim. MUDr. Hana Jarošová, Ph.D.
ZDŮVODNĚNÍ
Proč je to důležité?
Jde o naše i vaše zdraví, bezpečnost a fungování ekosystémů, na kterých jsme všichni závislí. Jde také o kulturní, vědeckou a estetickou hodnotu krajiny a noční oblohy.
Narůstající důležitost podtrhují mj. postupně zpřísňující doporučení MŽP pro veřejné osvětlení z let 2017 a 2021 [1], veřejné slyšení Senátu ČR [3], Usnesení Senátu ČR [4] a Strategický rámec rozvoje péče o zdraví v ČR (str. 35) [5] v r. 2020, metodický pokyn MŽP [2] a zahrnutí světelného znečištění mezi priority MŽP v době českého předsednictví Radě EU 2022 [6]
Příručka MŽP například zmiňuje [1]: “Přímé osvětlení oken je k obyvatelům nesmírně bezohledné, dlouhodobé vystavení světlu v noci může mít navíc závažné zdravotní důsledky.” (str. 14) “Dodržování nočního klidu z hlediska hluku je všeobecně přijímáno a vyžadováno, podobným pravidlem by mělo být dodržování noční tmy. (Str. 15)
Jak to funguje?
Střídání denního světla a noční tmy je základní signalizace, která řídí všechno živé na Zemi. Živé organismy vnímají střídání intenzity světla a změny spektrálního složení světla v závislosti na výšce Slunce a Měsíce nad obzorem, na fázích Měsíce a na ročním období. Tato světelná signalizace poskytuje orientaci v prostoru, rozhoduje o tom, kdy živočichové i stromy spí a kdy jsou aktivní, kdy se začínají připravovat na zimu, kdy mají začít migrovat do teplých/chladných krajin, kdy se začnou rozmnožovat atd. Výrazně ovlivňuje náladu, energii a psychické i fyzické zdraví lidí.
Lidský organismus registruje modré světlo přes gangliové buňky v sítnici. V reakci na něj blokuje produkci hormonu melatoninu a tím brání spánku. Reakce organismu na modré světlo je okamžitá a doznívá ještě dlouho po expozici světlu. Melatonin kromě spánku reguluje i krevní tlak a zajišťuje posilování imunitních odpovědí. Jsou prokázány jeho antioxidační [7, 8] a protizánětlivé vlastnosti [9], hraje pozitivní úlohu ve vrozené [10] i získané [11] protilátkové imunitě. Redukuje zánětlivé procesy v plicích spojené s přirozeným stárnutím [12], kouřením [13], znečišťujícími látkami z ovzduší [14], či radioaktivním zářením [15]. Má protinádorové účinky [16]. Chrání cévní systém před aterosklerózou. Oddaluje stárnutí, zmírňuje smrtelné cytokinové bouře po infekcích. Má schopnost potlačit pálení žáhy (reflux). Důsledky snížených hodnot melatoninu jsou nespavost, vyšší riziko obezity, kardiovaskulárních nemocí, diabetu II. typu, duševních nemocí - úzkostné poruchy a deprese. Komplexní přehled nabízejí tyto skvělé knihy [17-19].
Narušování přirozené světelné signalizace umělým světlem je podobné, jakoby někdo ve vyladěném dopravním systému začal na semaforech déle a mnohem intenzivněji svítit zelenou, protože chce zrovna rychleji projet křižovatkou. Může si tak krátkodobě zrychlit svoji cestu, ale za cenu narůstající dopravní zácpy a nehod. Po čase dojde k dopravnímu kolapsu celého města a neprojede už ani on sám.
Není to přehnané strašení?
Není. Míra světelného znečištění nočního prostředí narostla do takových rozměrů, že se již projevuje nejen na individuální úrovni, ale i statisticky na úrovni celé společnosti a ekosystémů. V posledních cca 20 letech navíc prudce narůstá použití bílého světla z LED zdrojů se silnou modrou a zelenou složkou světla – nejen venku, ale i v domácnostech. S tím úzce koreluje exponenciální nárůst poruch spánku v populaci [20, 21], psychických problémů, nárůst spotřeby psychofarmak [22] a syntetického melatoninu. Umělé osvětlení hraje roli v celém spektru civilizačních nemocí.
Doplnění 2023-12-13: Noční svícení má ničivý vliv na lidské zdraví, srovnatelný s vlivem tabákového kouře. Studie mimo jiné ukazují, že v elektrifikovaných zemích má na svědomí 80 % případů rakoviny prsu a velkou část případů rakoviny prostaty [23, kap. 1]. Jen v Říčanech to znamená 4-5 předčasných úmrtí za rok. Venkovní osvětlení v tom hraje významnou roli. Samotná výměna oranžových výbojek v ulicích Los Angeles za bílé LED významně zvýšila počet úmrtí na rakovinu prsu minimálně o 0.5 osob/rok na 100 tis. obyvatel [24].
Obrázek 1 Prudký nárůst poruch spánku [20]
Melatonin je potlačován již za velmi nízké intenzity osvětlení - u citlivých lidí již od 0,002 lx [25]. To znamená, že řadu lidí ruší od spánku i svit Měsíce - proto jsou někteří lidé náměsíční. Světelné znečištění působí stejně, s tím rozdílem, že se tak děje každou noc, ne jen občas.
U ptáků byly pozorované změny v jejich migračním chování a rozmnožování. Např. studie kosů černých vystavených dlouhodobé noční expozici pouhými 0,3 lx umělého světla ukázala v prvním roce rozvinutí reprodukčního cyklu o 1 měsíc dříve a v druhém roce se cyklus vůbec nenastartoval [26]! Použitá intenzita světla je podobná Měsíci v úplňku (u nás typicky 0,2 lx), jenže Měsíc takto svítí jen pár dní v měsíci a to ještě jen za nocí bez oblačnosti. Okolo první/poslední čtvrti Měsíc svítí jen max. 0,02 lx a jen půlku noci. Veřejné osvětlení běžně osvětluje okna domů desetinami až jednotkami luxů. Zcela tak překrývá Měsíční světelnou signalizaci, na níž závisí rozmnožovací procesy velké části živočichů.
Umělé a zejména bílé světlo pravděpodobně hraje významnou roli v mohutném vymírání hmyzu v Evropě [27-29]. V období 1990-2017 vymřely v Německu 3/4 biomasy létajícího hmyzu a to i v chráněných oblastech [30]. Podobný úbytek pozorujeme i v Česku - vzpoměňte si, kolik se za našeho dětství nachytalo hmyzu na sklech aut a kolik dnes. Tak velký úbytek hmyzu již bezprostředně ohrožuje životně důležité služby ekosystémů, jako je např. opylování zemědělských plodin a základy potravního řetězce.
Stromy ve městě vystavené světlu neshodí na podzim včas listy a jsou ohroženy nastupující zimou [31, 32].
Podobných příkladů najdeme v literatuře desítky [33]. 
Obrázek 2 Intenzita osvětlení potlačující melatonin v obratlovcích ve srovnání s přirozenými intezitami osvětlení Sluncem, Měsícem a hvězdnou oblohou a ve srovnání s umělým osvětlením v noci (ALAN – Artificial Light At Night) [22].
Ale přece musíme zajistit bezpečnost na ulicích
Ano, ale ne bezhlavým svícením. Navzdory zažitým představám, VO obecně nezlepšuje bezpečnost, ani dopravní, ani kriminální. Celonoční svícení v klidných rezidenčních čtvrtích naopak kriminalitu spíše přitahuje. VO některým lidem zlepšuje pocit bezpečí, ale nesnižuje skutečná rizika. Obhájci VO musejí přestat prezentovat své emocionální představy jako jedinou pravdu a začít vnímat, co říkají data a studie.
Studie posledního půl století přinesly rozporuplné výsledky. Velmi záleží na tom, jaká rizika se poměřují, vůči čemu a v jakém prostředí. Např. autoři Welsh a Farrington [34, 35] ve svých metastudiích tvrdí, že “zlepšení osvětlení” resp. “osvětlovací intervence” vedly ke snížení kriminality. Jejich analýza 21 studií kriminality v USA, Brazilii, UK a J. Koreji od 70. let do roku 2021 konstatovala průměrné snížení počtu krádeží o 14 %, ale žádné snížení násilné kriminality [34]. Jejich analýzy však vyvolávají celou řadu metodologických otázek, např. co se myslí oním “zlepšením” a “intervencí”, zda za snížením kriminality nebyly jiné důvody, zda se netýká jen míst s vysokou kriminalitou nebo jaká je statistická významnost výsledků [36, 37, 38, odst. 3.4].
Studie Oddělení prevence kriminality Vlády UK z roku 1991 nenašla vliv zlepšení osvětlení na úroveň kriminality [39].
Úplné vypnutí, zhášení po část noci nebo tlumení VO na 62 místech v Anglii a Walesu v letech 2010-2013 nevedlo ke zvýšení dopravní nehodovosti nebo kriminality. Naopak se ukázala slabá tendence ke snížení kriminality [40].
Analýza 300 000 výpadků pouličního osvětlení v Chicagu zjistila, že venkovní noční zločiny se v částech ulic postižených těmito výpadky „mění jen velmi málo, ale zdá se, že zločin se během těchto výpadků přelévá do okolních ulic“ [41].
Plánované zhášení VO v některých ulicích v Thames Valley (UK) v letech 2004-2013 vedlo ke snížení celkové kriminality o čtvrtinu, nejvýrazněji krádeže z automobilů - téměř o polovinu. Vloupání, krádeže a násilná kriminalita samostatně nevykázaly statisticky významnou změnu. Část kriminality se přesunula do okolních osvětlených ulic [42].
Statistika nehod v Berlíně mezi roky 2006 a 2008 neukázala spojitost mezi počtem nehod s ublížením na zdraví a intenzitou osvětlení místa nehody [43].
Britská Highways Agency zjistila, že osvětlení nájezdů mezi dálnicemi snížilo nehodovost o 10 % a konstatovala, že toto snížení je příliš nízké pro ospravedlnění vysokých nákladů na další rozšíření osvětlení [38, odst. 3.2].
Ani české statistiky neukazují významný vliv osvětlení na nehodovost. Z hlediska dopravní bezpečnosti je nejdůležitější prostorové uspořádání komunikací a moderní design automobilů [44].
Doplnění 2023-04-23: Pro vyvážení textu jsem dodatečně dohledal studie, ve kterých vyšlo významnější snížení dopravních nehod o desítky procent [reference ve 45]. Tyto výsledky minimálně ukazují značně rozporuplné závěry pro nehodovost stejně jako pro kriminalitu. Příklad české studie ukazující velké snížení nehodovosti po modernizaci osvětlení [46] zarazí nepřítomností indikátorů statistické významnosti výsledků, žádnou diskuzí dalších potenciálních vlivů na nehodovost atd. Šlo o srovnání nového osvětlení se starším (pravděpodobně nerovnoměrně osvětlujícím), nikoli s neosvětlenou ulicí. Zajímavé je srovnání četnosti dopravních nehod na osvětlené ulici Březská s neosvětlenou částí ulic Nad Bahnivkou za období 2007-2022 [47]. Obě ulice mají podobný lokální dopravní význam a podobnou intenzitu dopravy. Za 16 let se v noci staly na osvětlené Březské 3 nehody a 1 nehoda na osvětleném úseku Nad Bahnivkou. Žádná nehoda se nestala na neosvětlené ul. Nad Bahnivkou! 1 ze 3 nehod na osvětlené Březské byla srážkou s chodcem v jízdním pruhu za soumraku. Data tedy neukazují, že by VO v rezidenčních ulicích snižovalo nehodovost.
Viditelnost chodců nejlépe zajistí reflexní prvky na oblečení proti tmavému, tj. neosvětlenému pozadí - přitom za cenu o 3-4 řády nižší než VO a bez negativních účinků na okolí. Doplnění 2023-04-23: Policejní data za únor 2023 pro celou republiku [47] ukazují 70 nehod chodců v noci. 68 z nich nemělo reflexní prvky, z nich 52 se událo na místě s VO, 16 bez VO. Pouze 2 nehody zahrnovaly chodce s reflexními prvky a to, paradoxně, na osvětlené ulici. To koreluje se skutečností, že nasvícení pozadí snižuje vizuální kontrast reflexního prvku oproti pozadí a tedy snižuje viditelnost chodce.
Případné relativní snížení nějakého rizika může mít význam v prostředí, kde je toto riziko vysoké. Nemůže mít ale praktický význam v místech, kde se limitně blíží nule, např. v rezidenčních ulicích s téměř nulovou noční dopravou.
Energie, ekonomika
Výstavba a provoz veřejného osvětlení významně zatěžuje veřejné rozpočty a odčerpává finanční a lidské zdroje, které by bylo možné využít na jiné užitečnější projekty, s potenciálem skutečně zlepšit životní podmínky a bezpečnost obyvatel. Kdyby Město namísto výstavby VO masivně a dlouhodobě propagovalo používání reflexních prvků pro chodce, využilo by své zdroje o několik řádů efektivněji. Každé výstavbě nebo obnově osvětlení musí předcházet analýza nákladů a benefitů.
Jak jsme se mohli tak mýlit?
Používání světla je jednou z pastí moderních technologií. Na mnoho technologií nejsme evolučně adaptovaní, takže když je používáme intuitivně, způsobíme si více škody než užitku. Je nutné si jejich použití racionálně promyslet a vytvořit si nové návyky namísto starých. Ty staré totiž vznikaly za zcela jiných evolučních podmínek.
Představte si, že pilotujete letadlo. Když vám začne letadlo divně “plavat” pod zadkem a začne se vám sklápět dolů, většina lidí intuitivně přitáhne knipl, aby letadlo letělo nahoru. Je to přirozená reakce člověka zvyklého chodit po pevné zemi - chce se zvednout. Jenomže v letadle Vás použití intuice spolehlivě zabije! Letadlo ztratí rychlost a zřítí se. Pilot musí udělat přesný opak - potlačit knipl dopředu, sklopit letadlo dolů, nabrat rychlost a teprve po té přitáhnout a srovnat do roviny.
Podobně tendence tíhnout ve tmě ke světlu dávala smysl v době, kdy člověku svítil Měsíc nebo v omezené míře oheň odhánějící predátory. Nedává už ale smysl na ulicích trvale svítit o několik řádů intenzivnějším a spektrálně nevhodným světlem. Oslňuje a zhoršuje širší prostorovou orientaci, vytváři stíny, poškozuje zdraví lidí i zvířat. Má smysl pouze v místech s intenzivní lidskou aktivitou - např. náměstí a hlavní ulice plné lidí (desítky nebo stovky lidí za hodinu). Všude jinde hlavně škodí zdraví, životnímu prostředí i bezpečnosti. Většinou vůbec není potřeba na cestu svítit a pokud ano, může si chodec posvítit svým telefonem stejně jako si posvítí cyklista nebo řidič auta.
Situace se světlem je podobná situaci s kouřením v 90. letech. Tehdy již byla škodlivost kouření prokázána mimo jakoukoli pochybnost a přesto se až do roku 2017 řada jinak inteligentních lidí bránila pokusům omezit kouření ve veřejném prostoru. Také vymýšleli řadu nesmyslných argumentů a výmluv, jako dnes v souvislosti se světlem slyšíme od obhájců veřejného osvětlení, zejména z řad technických profesí. Napadlo by dnes někoho zrušit tzv. “protikuřácký zákon” a znovu povolit kouření v restauracích, kancelářích, vlacích apod.?
Závěrem
Potřebujeme radikálně změnit způsob, jakým zacházíme se světlem. Zatímco ve dne světlo potřebujeme, v noci je světlo především znečišťující prvek. Tak jako omezujeme jiné znečištění životního prostředí, je potřeba bránit znečištění světlem. Tak jako měřítkem kvality vody v Rokytce není kanalizační stoka, ale čistá voda, podobně měřítkem kvality nočního prostředí není osvětlená ulice, ale přirozená noční tma. Světlo je jako extrémně účinný lék klasické medicíny. Ve zvláštních případech může posloužit, ale dlouhodobé užívání člověka poškodí.
Buďme zodpovědní a sviťme chytře!
Odkazy
1. Ministerstvo životního prostředí ČR, Jednoduchá osvětlovací příručka: Doporučení pro šetrné moderní osvětlování. 2021. p. 36. https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_20210511-MZP-vydava-osvetlovaci-prirucku-pro-obce-projektanty-i-obcany/$FILE/Osv%C4%9Btlovac%C3%AD%20p%C5%99%C3%ADru%C4%8Dka%20-%20tisk.pdf
2. Doležal, E., Opatření související se světelným zářením ve vztahu k postupům podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 100/2001 Sb.“) – metodický pokyn k předcházení a snižování světelného znečištění M.ž.p.Č. Odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence, Editor. 2020. https://svetelneznecisteni.cz/wp-content/uploads/2021/01/SZ_EIA-Metodika_final.pdf
3. 21. veřejné slyšení Senátu na téma "Světlo – dobrý sluha, zlý pán". 2020, Senát ČR a Hynek Medřický: Praha. https://www.senat.cz/informace/galerie/videogalerie/video.php?id=723, https://youtube.com/playlist?list=PL0dlujG4yW3spZyRCtX8uTBkxP8grm0-7
4. Usnesení senátu z 27. schůze, konané dne 14. října 2020 k závěrům 21. veřejného slyšení Senátu na téma „Světlo – dobrý sluha, zlý pán“, které se konalo 14. září 2020. 2020. https://svetelneznecisteni.cz/wp-content/uploads/2021/01/SZ_usneseni_senatu.pdf
5. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, Strategický rámec ZDRAVÍ 2030. 2020. https://zdravi2030.mzcr.cz/zdravi-2030-strategicky-ramec.pdf
6. Ministerstvo životního prostředí ČR, Mezinárodní workshop Světelné znečištění 2022. 2022. https://www.mzp.cz/cz/svetelne_znecisteni_2022_workshop
7. Reiter, R.J., et al., Mitochondria: Central Organelles for Melatonin′s Antioxidant and Anti-Aging Actions. Molecules, 2018. 23(2): p. 509. https://www.mdpi.com/1420-3049/23/2/509
8. Pandi-Perumal, S.R., et al., Melatonin antioxidative defense: therapeutical implications for aging and neurodegenerative processes. Neurotoxicity Research, 2013. 23(3): p. 267-300. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/22739839/
9. Carrascal, L., et al., Role of Melatonin in the Inflammatory Process and its Therapeutic Potential. Current Pharmaceutical Design, 2018. 24(14): p. 1563-1588. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/29701146/
10. Calvo, J.R., C. González-Yanes, and M.D. Maldonado, The role of melatonin in the cells of the innate immunity: a review. Journal of Pineal Research, 2013. 55(2): p. 103-120. https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/jpi.12075
11. Regodón, S., et al., Melatonin enhances the immune response to vaccination against A1 and C strains of Dichelobacter nodosus. Vaccine, 2009. 27(10): p. 1566-1570. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0264410X09000152
12. Puig, Á., et al., Melatonin decreases the expression of inflammation and apoptosis markers in the lung of a senescence-accelerated mice model. Experimental Gerontology, 2016. 75: p. 1-7. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0531556515300991
13. Shin, I.-S., et al., Melatonin attenuates neutrophil inflammation and mucus secretion in cigarette smoke-induced chronic obstructive pulmonary diseases via the suppression of Erk-Sp1 signaling. Journal of Pineal Research, 2015. 58(1): p. 50-60. https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/jpi.12192
14. Lee, F.-Y., et al., Short-interval exposure to ambient fine particulate matter (PM2.5) exacerbates the susceptibility of pulmonary damage in setting of lung ischemia-reperfusion injury in rodent: Pharmacomodulation of melatonin. Biomedicine & Pharmacotherapy, 2019. 113: p. 108737. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0753332219302410
15. Aliasgharzadeh, A., et al., Melatonin Attenuates Upregulation of Duox1, and Duox2 and Protects against Lung Injury following Chest Irradiation in Rats. Cell Journal (Yakhteh), 2019. 21(3): p. 236-242. https://www.celljournal.org/article_250584_484ad21db9550d0b715124271088e50b.pdf
16. Bhattacharya, S., et al., Melatonin and its ubiquitous anticancer effects. Molecular and Cellular Biochemistry, 2019. 462(1): p. 133-155. https://doi.org/10.1007/s11010-019-03617-5
17. Panda, S. and B. Bellová, Cirkadiánní kód: využijte přirozený rytmus svého těla pro zdraví, výkon a zhubnutí. 2020: Jan Melvil Publishing. https://books.google.cz/books?id=JTg3zgEACAAJ, https://www.melvil.cz/kniha-cirkadianni-kod/
18. Walker, M., Proč spíme: odhalte sílu spánku a snění. 2018: Jan Melvil Publishing. 416. https://www.melvil.cz/kniha-proc-spime/
19. Wiseman, R., Noční škola: probuďte se a poznejte sílu spánku. 2014: Emitos. https://books.google.cz/books?id=IL6SrgEACAAJ
20. Vosáhlová, M., V Česku přibývá lidí s poruchami spánku, nespavostí trpí až třetina populace, in iRozhlas. 2018. https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/zdravi/cesko-spanek-nespavost-spankova-apnoe-ceska-spolecnost-na-vyzkum-spanku_1812021719_ado
21. Rodriguez, V., Poruchami spánku trpí stále víc lidí. Zejména v Praze a na Plzeňsku, in Deník.cz. 2020. https://www.denik.cz/zdravi/poruchy-spanku-apnoe-20200116.html
22. Trachtová, Z. and J. Boček, Spotřeba psychofarmak se za 25 let zvedla šestinásobně.‚V pořádku, jen pozor na starší generaci léků,‘ říká psychiatr, in iRozhlas. 2018. https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/zdravi/psychiatr-uzkost-deprese-antidepresiva-spotreba-leciv-martin-anders_1811080630_jab#:~:text=Ale%20i%20tak%3A%20jen%20modern%C3%ADch,milionu%20%C4%8Cech%C5%AF%20je%20bere%20denn%C4%9B. 23. Moore-Ede, M., The light doctor 2023. https://lightdoctormartinmooreede.substack.com/
24. Jones, B.A., Spillover health effects of energy efficiency investments: Quasi-experimental evidence from the Los Angeles LED streetlight program. Journal of Environmental Economics and Management, 2018. 88: p. 283-299. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S009506961730030X
25. Grubisic, M., et al., Light Pollution, Circadian Photoreception, and Melatonin in Vertebrates. Sustainability, 2019. 11(22): p. 6400. https://www.mdpi.com/2071-1050/11/22/6400
26. Dominoni, D.M., M. Quetting, and J. Partecke, Long-Term Effects of Chronic Light Pollution on Seasonal Functions of European Blackbirds (Turdus merula). PLOS ONE, 2013. 8(12): p. e85069. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0085069, https://youtu.be/pYbZE5DsG6A
27. Owens, A.C.S., et al., Light pollution is a driver of insect declines. Biological Conservation, 2020. 241: p. 108259. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0006320719307797
28. Desouhant, E., et al., Mechanistic, ecological, and evolutionary consequences of artificial light at night for insects: review and prospective. Entomologia Experimentalis et Applicata, 2019. 167(1): p. 37-58. https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/eea.12754
29. Boyes, D.H., et al., Is light pollution driving moth population declines? A review of causal mechanisms across the life cycle. Insect Conservation and Diversity, 2021. 14(2): p. 167-187. https://resjournals.onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/icad.12447
30. Hallmann, C.A., et al., More than 75 percent decline over 27 years in total flying insect biomass in protected areas. PLOS ONE, 2017. 12(10): p. e0185809. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0185809
31. Škvareninová, J., et al., Effects of light pollution on tree phenology in the urban environment. Moravian Geographical Reports, 2017. 25(4): p. 282-290. https://doi.org/10.1515/mgr-2017-0024
32. Medřický, H., Zelené listy na jinak holém stromě v místě kde prochází světlo. Stromům světlo vadí. 2020. https://www.youtube.com/shorts/z_Tir48-VBs 33. Odborná skupina pro tmavé nebe, Č.a.s. Světelné znečištění a příroda. Available from: https://svetelneznecisteni.cz/co-je-svetelne-znecisteni/154-2/
34. Welsh, B.C., D.P. Farrington, and S. Douglas, The impact and policy relevance of street lighting for crime prevention: A systematic review based on a half-century of evaluation research. Criminology & Public Policy, 2022. n/a(n/a). https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/1745-9133.12585
35. Welsh, B. and D. Farrington, Effects of improved street lighting on crime. 2008. 13: p. 1-51. https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.4073/csr.2008.13
36. Marchant, P., What Works? A Critical Note on the Evaluation of Crime Reduction Initiatives. Crime Prevention and Community Safety, 2005. 7(2): p. 7-13. https://doi.org/10.1057/palgrave.cpcs.8140214
37. Marchant, P.R., A Demonstration That the Claim That Brighter Lighting Reduces Crime Is Unfounded. The British Journal of Criminology, 2004. 44(3): p. 441-447. https://doi.org/10.1093/bjc/azh009
38. Artificial Light in the Environment. 2009, The Royal Commission on Environmental Pollution. https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/228832/9780108508547.pdf.pdf
39. Atkins, S., S. Husain, and A. Storey, The Influence of Street Lighting on Crime and Fear of Crime. Crime Prevention Unit Paper, 1991. 28.
40. Perkins, C., et al., What is the effect of reduced street lighting on crime and road traffic injuries at night? A mixed-methods study. Public Health Research, 2015. 3(11). https://doi.org/10.3310/phr03110
41. Chalfin, A., J. Kaplan, and M. LaForest, Street Light Outages, Public Safety and Crime Displacement: Evidence from Chicago. 2022, Department of Criminology, University of Pennsylvania. https://crim.sas.upenn.edu/working-papers/street-light-outages-public-safety-and-crime-displacement-evidence-chicago 42. Tompson, L., et al., Absence of Street Lighting May Prevent Vehicle Crime, but Spatial and Temporal Displacement Remains a Concern. Journal of Quantitative Criminology, 2022. https://doi.org/10.1007/s10940-022-09539-8
43. Odborná skupina pro tmavé nebe, Č.a.s. Světelné znečištění - website. Available from: https://svetelneznecisteni.cz/
44. BROCAST, BROCAST 53 - Josef Vrtal. 2020. https://youtu.be/0thM3CPqSCE?t=5808
45. Fotios, S. and R. Gibbons, Road lighting research for drivers and pedestrians: The basis of luminance and illuminance recommendations. Lighting Research & Technology, 2018. 50(1): p. 154-186. https://journals.sagepub.com/doi/abs/10.1177/1477153517739055
46. Skála, J., et al., Vyhodnocení vlivu úrovně hladiny osvětlení na počet dopravních nehod na vybraných lokalitách v ČR - 2.část Česká společnost pro osvětlování, Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení.
47. Dopravní nehody v ČR - online databáze. 2023, Centrum dopravního výzkumu. https://nehody.cdv.cz/statistics.php
David Rajmon Kontaktujte autora petice