Petice spolku Rodiny obětí České justice na změnu trestního řádu a trestního zákona
Spolek rodin obětí české justice má na základě zkušeností členů za to, že některá ustanovení trestního řádu nezaručují právo na spravedlivý proces, či ho dokonce ve svých důsledcích porušují. Na základě tohoto zjištění navrhujeme následující změny:
I.
V oblasti obnovy řízení, kde prakticky neexistují povolené obnovy ve prospěch odsouzených, požadujeme:
1) Změnu zákonného ustanovení, kdy o obnově řízení nebude rozhodovat stejný soudce, a to z důvodu systémové podjatosti. O návrhu na povolení obnovy by proto měl rozhodovat vždy jiný senát, přičemž tento senát bude zřízen jako specializovaný na obnovy řízení při každém soudu v ČR.
2) Obnova řízení nebude probíhat ve dvou fázích - tedy povolení obnovy a následně rozhodnutí o změně rozsudku. Soud se bude zabývat pouze návrhem na obnovu řízení, porovnáním důkazů nových s důkazy dříve provedenými a s přezkoumávaným rozsudkem. Po provedeném řízení pak soud buď původní rozsudek ponechá v platnosti, shledá-li, že pro povolení obnovy nejsou splněny podmínky, nebo jej změní jakýmkoliv zákonným způsobem.
3) K návrhu na povolení obnovy řízení mohou být předloženy, a především jako přípustné použity důkazy sice známé, ale v původním řízení neprovedené. Bude na specializovaném senátu pro obnovy řízení, aby tyto důkazy sám provedl a vyhodnotil.
4) Pokud bude v řízení o povolení obnovy předložen nový přímý důkaz, soud obnovu řízení povolí vždy a změní rozsudek. Pokud budou předloženy nové, dosud neznámé důkazy, které souvisejí s meritem věci, soud vždy obnovu řízení povolí a vynese nový rozsudek.
II.
V oblasti dokazování, resp. v oblasti provádění a přípustnosti prováděných důkazů, požadujeme:
1) Stanovit povinnost soudu, stejně jako v přípravném řízení policii, provést všechny důkazy jak obžaloby, tak i obhajoby, souvisí-li s věcí. Tím bude zajištěna rovnost stran řízení. 2) Dokazování viny bude provádět pouze státní zástupce, který důkazy včetně výslechů provede. Soud může pokládat otázky účastníkům řízení, svědkům a znalcům pouze k vyjasnění nebo doplnění již tvrzených a dokazovaných skutečností. Tím bude zajištěno, že soud nebude předjímat vinu, čímž se zvýší objektivita dokazování.
3) Soud bude jednání řídit a na základě důkazů, předložených státním zástupcem (obžalobou) a obviněným (obhajobou) pouze vynese rozsudek a odůvodní jej.
III.
V oblasti právní úpravy spolupracujícího obviněného nebo svědka a při hodnocení jejich výpovědí, resp. v oblasti přístupu soudu k takovému obviněnému nebo svědkovi požadujeme:
1) Jestliže spolupracující obviněný nebo svědek vypovídá proti obžalovaným, nemůže být jeho výpověď jediným důkazem vedoucím k uznání obžalovaného na vinu.
2) Pokud je takový spolupracující obviněný nebo svědek po vyhlášení odsuzujícího rozsudku sám odsouzen za křivou výpověď v jiném řízení, jde bez dalšího o důvod k obnově řízení s tím, že k jeho původní výpovědi nelze přihlížet. Pokud je takový spolupracující obviněný nebo svědek označen v jiném řízení za nevěrohodného, musí k tomu soud přihlédnout a obnovu řízení zvážit.
3) Pokud je spolupracující obviněný nebo svědek sám odsouzen za křivou výpověď v jiném řízení, nemůže vystupovat jako spolupracující obviněný nebo svědek a stejně tak, pokud se později ukáže, že v jiném řízení byl za křivou výpověď odsouzen, jeho výpověď se stává nulitní a soud nařídí obnovu řízení při nemožnosti uplatnit tuto výpověď.
IV.
V oblasti trestné činnosti soudců, státních zástupců, znalců a policistů požadujeme:
1) Zavádějí se trestné činy úředních osob - soudců, státních zástupců, policistů, které spočívají ve falšování důkazů, protokolů, ovlivňování svědků nebo obžalovaných jednáním s nimi a mařením řízení neprovedením důkazů nebo porušením povinnosti šetřit všechny skutečnosti svědčící ve prospěch obviněných, o kterých věděli.
2) Obžaloby podává vydělený útvar státního zastupitelství, který přímo podléhá pouze ministrovi spravedlnosti. U vrchních soudů se zřizuje speciální senát, který je příslušný k projednání obžaloby podané na úřední osoby. Odvolacím soudem je Nejvyšší soud ČR
3) Jestliže bude prokázáno, že se soudce, státní zástupce, soudní znalec či policista dopustil jakkoli bagatelní manipulace v trestní věci odsouzeného, bude řízení odsouzeného obnoveno z úřední povinnosti. V obnoveném řízení budou úkony provedené manipulující úřední osobou vyloučeny z dalšího dokazování.
Odůvodnění k bodu I.
Prvním ustanovením, porušujícím právo na spravedlivý proces, je ustanovení § 278, odst. 1 věta první trestního řádu, upravující povolení obnovy. Podle tohoto ustanovení platí, že „Obnova řízení, které skončilo pravomocným rozsudkem nebo trestním příkazem, se povolí, vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve odůvodnit jiné rozhodnutí o vině nebo o přiznaném nároku poškozeného na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení, anebo vzhledem k nimž by původně uložený trest byl ve zřejmém nepoměru k povaze a závažnosti trestného činu nebo k poměrům pachatele nebo uložený druh trestu by byl ve zřejmém rozporu s účelem trestu“.
Druhým takovým ustanovením § 281, odst. 1, a zejména odst. 2 trestního řádu, upravující příslušnost soudu k rozhodnutí o obnově řízení.
Podle odstavce 1 tohoto ustanovení platí, že „O návrhu na povolení obnovy řízení, které skončilo pravomocným usnesením státního zástupce o zastavení trestního stíhání, včetně schválení narovnání, o postoupení věci jinému orgánu nebo o podmíněném zastavení trestního stíhání, rozhoduje soud, který by byl příslušný rozhodovat o obžalobě“ podle odstavce 2 tohoto ustanovení pak platí, že „O návrhu na povolení obnovy řízení, které skončilo pravomocným rozsudkem nebo trestním příkazem, a řízení, které skončilo pravomocným usnesením soudu o zastavení trestního stíhání, včetně schválení narovnání, o postoupení věci jinému orgánu nebo o podmíněném zastavení trestního stíhání rozhoduje soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni.“
Lze uvést řadu případů, kdy byli pravomocně odsouzeni - jak dokonce někdy vyšlo se značným odstupem od vynesení rozsudku i najevo, nevinní občané ČR. Ne každý má ale dostatek finančních prostředků, znalostí, podpory blízkých či odborníků, ale i vůle, důsledně využívat všech přípustných prostředků, včetně těch mimořádných.
Důvody nesprávného a nespravedlivého odsouzení ponecháváme stranou. Důvodem nesprávného, nespravedlivého a nezákonného zamítnutí návrhu na povolení obnovy bylo zneužití citovaných ustanovení trestního řádu soudcem, který rozhodoval jak v nalézacím řízení, tak v řízení o povolení obnovy, a který nechtěl připustit revizi svého předchozího rozhodnutí, ač objektivně k povolení obnovy řízení podmínky splněny byly.
Je tedy třeba nejen dbát na nezávislost soudců, která je prakticky neomezená, ale současně i zabránit tomu, aby soudce tuto nezávislost nemohl zneužít, a aby tak nedocházelo (již principem samotným) k porušování práva na spravedlivý proces v nejširším významu tohoto slova.
Odůvodnění k bodu II.
Nespravedlivé odsouzení, resp. odsouzení nevinného občana, je ve většině případů chybou v dokazování (a obnova řízení je pak důsledkem této chyby a jedinou možností, jak tuto chybu napravit).
Problémem však je, kdo a jak toto dokazování provádí. Český trestní řád je založen, mimo jiných zásad, na zásadě materiální pravdy vyjádřené v § 2 odst. 5 trestního řádu, ze kterého cituji: „Orgány činné v trestním řízení postupují … tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. … V řízení před soudem státní zástupce a obviněný mohou na podporu svých stanovisek navrhovat a provádět důkazy. Státní zástupce je povinen dokazovat vinu obžalovaného. To nezbavuje soud povinnosti, aby sám doplnil dokazování v rozsahu potřebném pro své rozhodnutí.“
Zásada objektivní pravdy je však prosazována na úkor kontradiktornosti trestního řízení, neboť ukládá každému orgánu činnému v trestním řízení, tedy nejen vyšetřovateli a státnímu zástupci, ale bohužel i soudci, zjistit „pravdu“. Zásada materiální pravdy, která stále zůstává jádrem trestního řízení, má garantovat, že vyšetřování věci bude vedeno za podmínek zajišťujících nestrannost, nezávislost, nepodjatost a neomezenost šetření každého orgánu činného v trestním řízení. Kdo z Vás ale viděl vyšetřovatele, státního zástupce nebo soudce, který by hledal a snášel důkazy ve prospěch obviněného - předpokládáme, že nikdo. Proto je zásada materiální pravdy pouze pokryteckou výmluvou maskující skutečnost, že proti obviněnému stojí všichni - jak vyšetřovatel, tak statní zástupce, ale i soudce.
Naproti tomu zásada kontradiktornosti trestního řízení výslovně staví státního zástupce do pozice osoby stojící proti obviněnému a odpovědné za výsledek řízení na straně obžaloby - (či lépe řečeno za výsledek sporu státu s obviněným) - a soudce staví v uvozovkách „toliko“ do pozice osoby, která pouze rozhoduje na základě důkazů, které strany předloží či navrhnou, ale která především nic nevyšetřuje. Ve svém důsledku je proto daleko spravedlivější.
Odůvodnění k bodu III.
Obecně problematický je přístup soudu k spolupracujícím obviněným nebo tak zvaným „spolupracujícím svědkům“. Jde vesměs o osoby dříve soudně trestané, leckdy i za trestný čin spáchaný na obžalovaném, v jehož trestní věci takový svědek svědčí (tedy má či alespoň může mít a proiri zájem obžalovanému uškodit). Často jsou takoví svědci spjati i se stíhanou věcí (např. byli stíháni a jejich
trestní stíhání bylo zastaveno, či vůbec nebylo zahájeno), a proto si myslí, že čím lépe ve prospěch obžaloby budou svědčit, tím spíše zůstanou svědky a nestanou se obviněnými, nebo v postavení obviněného dostanou menší trest. Je třeba upravit přístup soudu k takovým spolupracujícím obviněným a svědkům, zejména co do hodnocení jejich výpovědí.
Odůvodnění k bodu IV.
Společnost klade na soudce, státní zástupce a policisty zvláštní požadavky co do jejich morálních kvalit - to proto, že rozhodují o těch nejzákladnějších právech jiných a jako jediní jsou oprávněni do těchto práv zasáhnout. Obdobná je situace u soudních znalců. Společnost ale udělala ze soudců, státních zástupců, soudních znalců a policistů osoby stojící nad zákonem a prakticky nepostižitelné za jakékoli jejich pochybení, ať už úmyslné, či neúmyslné, vědomé či nevědomé.
Shrnutí
Navrhované změny je třeba provést s největší rychlostí, protože roste počet nespravedlivě odsouzených, kárná řízení se soudci a státními zástupci, nemají žádný efekt a soudci i státní zástupci si dělají, co chtějí. Za této situace, kdy se státní zástupci, soudci, soudní znalci a policisté vymkli jakékoliv kontrole, jsou přistiženi při falšování protokolů, důkazů, sjednávají si podivné výlety, podnikají a vyvíjejí neslučitelné činnosti s touto veřejnou funkcí, je třeba zpřísnit jejich odpovědnost.
Zároveň je třeba upřesnit trestní řízení a řízení o obnově, protože zde dochází ke svévoli soudců a také je nutné omezit roli spolupracujícího obviněného a svědka, který projeví svoji nevěrohodnost.
Spolek Rodin obětí české justice proto navrhuje a požaduje, aby na základě této petice byly předloženy návrhy novelizace trestního řádu a trestního zákona. Tyto změny by měly být projednány s nejvyšším urychlením, aby novelizace stávajícího trestního zákoníku a trestního řádu mohla vejít co nejrychleji v platnost. Navrhovaná úprava by pro svoji aktuálnost a naléhavost neměla vyčkat až případnou rekodifikaci trestních předpisů - vzhledem k tomu, že doposud nebyly projednány žádné návrhy, přijetí rekodifikovaných předpisů nelze očekávat dříve než za 3 a více let. Proto je nutné provést navrhované změny zákonů okamžitě a v případě rekodifikace již vycházet z těchto změn.
Za pozornost, kterou věnujete této petici, děkujeme.
Rodiny obětí České justice - spolek
Olga Brůčková, předseda výboru spolku
Olga Brůčková, Rodiny obětí České justice Kontaktujte autora petice