#2: -  

To, že jste sociálně neohrabaný, nemáte ve škole kamarády, všechny nenávidíte a proto byste nejraději školy zavřel na trvalo, je pouze váš problém. Podle své velmi omezené perspektivy posuzujete všechny školáky. Pokud čelíte šikaně, vyhledejte odbornou pomoc. Ani česká gramatika zjevně není vaše favoritka, váš písemný projev je tristní. Proto ještě není nutné naprosto nesmyslně držet zavřené školy pro všechny ostatní, kteří se do školy vrátit chtějí a to co nejdříve. Ostatně - co se změní v září? Koronavirus tady bude stále, vy pořád nebudete mít kamarády, zato evidentní mezery ve vašem vzdělání se pouze prohloubí. Myslete! 

#52: #1:- - Re:  

Nevím proč se tady do pána navážíte. Děti sice potřebují jisté sociální zázemí, ve kterém se mohou dále sociálně vyvíjet, ale poslat děti (i dobrovolně) není v současné situaci řešení. Výuka v rouškách by byla obtížná pro všechny studenty, tím myslím od základních škol až po vysokoškolské studenty. Žáci na základních školách, kterých se tyto sociální problémy týkají nejvíc, by velice těžko nesli výuku v rouškách, a stejně tak studenti středních škol, jako jsem například já. Mám týdně 28 hodin výuky, a při představě, že budu každou středu sedět ve škole devět hodin s rouškou a k tomu ještě při přesunu do a ze školy. To mi dohromady dělá kolem deseti a půl hodin v roušce bez pořádného jídla (jídelny by nemohly být otevřené) a v nadcházejícím teplém počasí bych se v roušce uvařil. Stačí mi dojít na nákup a už nemůžu. Navíc myslete na děti a studenty s astmatem a brýlemi. Alergie a další dýchací potíže jsou s rouškou krajně nebezpečné. Brýle jsou velice nepříjemné při nošení roušky, takže by dítě buďto nevidělo, nebo by bylo bezprostředním rizikem a porušovalo by hygienické předpisy nenošením roušky. Tolik k problémům studentů spojených s případnými nutnými opatřeními.
Teď k rizikům. Jeden nakažený mezi studenty, který se den či dva bude pohybovat mezi určitým počtem studentů na škole, je obrovským rizikem nejen pro studenty samotné. Studuji na pražském gymnáziu, a jsem jeden z pěti ve třídě, který do školy jede přímým spojem autobusu a cesta do školy mi trvá pouze 20 - 30 minut. Ostatní jezdí autobusy, tramvajemi, vlaky. Pokud se nákaza rozšíří byť jen na jedné škole, nejsou v ohrožení pouze studenti školy. Nakažený student to přenese na další dva lidi ve vlaku, ti na další dva příští ráno po cestě do školy. Rozšíří se to v rodinách lidí co s tím přišli do styku. Doufám, že si uvědomujete, jaké toto je riziko.
Situace je opravdu vážná a není možné situaci po už stráveném měsíci mimo tento, prozatím, dobře se vyvíjející průběh šíření onemocnění. Vystavuje tím nebezpečí jak svoje děti, tak lidi se kterými se vaše děti dostanou do styku, včetně Vás samých. Když je v petici zmíněný psychický dopad, tak si uvědomte, jaký dopad by mělo na dítě, kdyby kvůli jeho chození do školy přivleklo nákazu domů, a jeho blízký příbuzný by pak trpěl na těžké příznaky nemoci. Tahle situace doopravdy není o individuálních potřebách, ale o potřebě kolektivní prevence a sebezapření pro prospěch společnosti. Leč nejsem velkým příznivce Star treku, tak si dovolím říci jedno moudro ze série: "Potřeby většiny, převažují nad potřebami menšiny."
V dnešní době to platí více než kdy jindy.