Zákaz norování

Quoted post

liška

#273 Re: Re: Re: norování

2015-05-02 20:09

#272: zelený pandulák - Re: Re: norování  

 Na pejskaře platí vysvětlit ,co volně puštěný pes může způsobit a myslivecká stráž. Tu má každý spolek.

Slepice nikomu nechybí, jen asi před měsícem jednu chytil jestřáb. Opakuju, jsem z vesnice. Máme tu obecní rozhlas ( naše nudící se důchodce, prodejnu potravin a hospodu , takže víte každý den všechno) .

Vzteklina - souhlasím, že není díky myslivcům, kteří zodpovědně prováděli vakcinaci. Ale to, že když bude hodně lišek, bude zase vzteklina( jak tu někdo psal) je nesmysl.  Prašivinu dostane většinou oslabený jedinec, ale v žádném případě to není díky liškám. Tu může přenášek jakékoliv kožešinové zvíře. ( Podle čeho jste poznali, že je u vás prašivina? Ptám se vážně, zajímá mě to)

Tím, co děláte při sklizni pícnin jsem myslela to, jestli vám zemědělci včas hlásí kde budou sekat a jestli dodržují to, že nesmí do pole vjíždět po okraji ( jak to dělali celý život a diví se, proč to najednou nesmí) , ale pokud je to možné, středem, aby zvěž vyháněli a ne ji do pole zaháněli. Taky musí ze zákona používat plašičky ( ty nikdo z nich nemá), ale netuším, jestli jsou něco platné. A myslivci mají projít před sekáním pole ( louku) a zvěř zvednout.  Zákon o sklizni § 10.

Odpovědi

zelený pandulák

#278 Re: Re: Re: Re: norování

2015-05-03 10:16:44

#273: liška - Re: Re: Re: norování  

Jo a vy jste prováděl/a někdy vysvětlení pejskařům ? Vetšinou vás pošle do (prdel a to doslova). Moje osobní zkušenost že na mě pán vytáhnu pistoli. Natáhnu jí a řekl nebo co já mám 15 ran ty s brokovnicí jen 2. (samozřejmě to musela řešit policije)

Na každém místě je to jiné a lišky jsou jiné a lidé taky. Ale s těmi slepicemi a liškami že je kradou. V době dokrmování je to úplně běžné. Samozřejmě ne všude záleží na množství lišek a jejich potravě.

VZTEKLINA : Vzteklina je akutní virové onemocnění zvířat, přenosné také na člověka. Udržuje se u nás především v populaci lišek, které jsou mimořádně vnímavé a od kterých se mohou nakazit prakticky všichni teplokrevní živočichové včetně člověka. Každoročně jsou zaznamenávány případy onemocnění vzteklinou u dalších divokých zvířat (jezevci, kuny, ježci, srnčí zvěř, hlodavci atd.) i zvířat domácích (kočky, psi, hospodářská zvířata). Intenzita výskytu vztekliny v průběhu roku je dána biologií lišky jako zoologického druhu a délkou inkubační doby vztekliny. Lišky se páří v lednu a tím dochází každoročně k pravidelnému kontaktu více jedinců, mezi nimi i jedinců nakažených. Inkubační doba u lišky je od 10 dnů do 5 měsíců, z čehož vyplývá maximální počet pozitivních případů v první polovině roku. Mimo dobu páření žijí lišky samotářsky, i když se setkávají na lovištích, např. na loukách s velkým výskytem hrabošů. Tam může dojít k dalšímu kontaktu, který udržuje přírodní ohniskovost v celoroční aktivitě.

Prašivina lišek
Prašivinu lišek, resp. sarkoptový svrab lišek způsobuje Sarcoptes scabiei var. vulpes (Sarcoptes vulpes). Onemocnění je přenosné na psy, vlky, kočky a člověka. Lišky jsou k prašivině velmi vnímavé, zákožky přednostně osídlují řídce ochlupená místa na spodní straně těla, ale také ušní boltce, okolí loketního a hlezenního kloubu a oháňku. Při generalizovaném průběhu onemocnění se zákožkami vyvolané změny mohou vyskytovat po celém povrchu těla.
Na postižených místech dochází k prořídnutí až vypadání srsti, kůže je zarudlá, postupně dochází k jejímu ztluštění, zvýšení sekrece lymfy, vznikají zánětlivá ložiska (papuly) s následnou tvorbou strupů, objevují se oděrky a dochází k povrchovému krvácení.
Průvodním znakem onemocnění je vysoká svědivost, zvířata se snaží postižená místa škrabat, olizovat či vykusovat. V důsledku onemocnění se snižuje plachost nemocných lišek, dochází ke ztrátě tělesné kondice, hubnutí a úhynu.
Léčba se neprovádí. Vzhledem k vysoké kontagiozitě onemocnění a možnosti přenosu na psy je nutné zamezit kontaktu loveckých psů s uhynulou či ulovenou „prašivou“ liškou. U člověka může dojít k infekci těmito zákožkami (většinou po kontaktu s nemocným psem), po přerušení kontaktu však vymizí do 4 týdnů. Prašivina se výrazně podílí na regulaci početních stavů lišek, pokles výskytu tohoto onemocnění v některých oblastech se dává do souvislosti s tzv. „plošným odčervováním spárkaté zvěře“ preparátem CERMIX s obsahem ivermectinu, který se tímto způsobem dostává do potravních řetězců volně žijící zvěře.
 
U nás ve sdružení se zemědělcem je komunikace na bodu 0. Takže veškerá domluva s nimi je k ničemu. Maximálně na nás zavolají policaj. Když se díváme co odbíhá z pole při sečení.

Ale nechápu proč vás to zajímá tady řešíme norování.