Podpora Mgr. Vítězslavě Baborové, radní Jihočeského kraje za KSČM

Mohl by pan MIP odpovědět na otázku, jak aktivně bojoval v letech 1948-1989 proti komunistickému režimu,který mu bránil v rozletu ??? Co konkrétně dělal? Např. neměl banány, tak se na nafukovacím člunu plavil do exotických krajů, aby tam tvrdě pracoval a za odměnu si odtud dovezl krabici banánů, kterými nakrmil své děti? Nebo každou noc sedíc u dubového stolu a při světle, které vydávala obyčejná svíce, opisoval zakázané knihy? Nebo se zeptám tvrději : Kolik komunistů jste zabil, MIPe? MIP jdouce z továrny,kde topil pod kotle, nemaje jiné možnosti, jak uživit svojí rodinu, v termosce, do které mu obětavá a sedřená manželka vařila skromnou kávu, ke které v polední pauze ukusoval tvrdou skývu chleba, vynášel z továrny šroubečky a matičky, mylně se domnívaje, že tímto zoufalým činem uškodí KSČ ? MIP šouraje se mlhavou ulicí, noha nohu mine, černé myšlenky obsadily jeho jinak dutou hlavu a tu MIP narovná ramena a do tiché ulice zvolá : Však jednou přijde den, kdy pod peticí se projevím a všechny nepravosti, co mi žluč zvedají, tam vyjevím. Moje žluč je černá jako moje duše,však vy se všichni těšte, co vypadne ze mne příště.
My snažíme se tomu tvorečkovi říci, že je hlupák a poblouzněný, ale on si hraje na starý flašinet a žádná řeč s ním není. My, kteří máme dobré vychování, máme s ním stále slitování. MIP píše pořád jako drak, děsím se toho, že chce za svoje kydy dostat řád. Řád největšího blbce petice, ten by si zasloužil velice.