Žádost o záchranu 31 zvířat v rezervaci Milovice, protest proti jejich případnému utracení

Petice je určena:

Krajský úřad Středočeského kraje,

hejtmanka Středočeského kraje - paní Ing. Jaroslava Pokorná Jermanová

AOPK - ústředí Praha,

Ministerstvo životního prostředí Praha

_____________________________________

Věc: Žádost o záchranu 31 zvířat v rezervaci Milovice, protest proti jejich případnému utracení. Tato žádost - prosba -  občanská petice je určena vedení Krajského úřadu Středočeského kraje, hejtmance Středočeského kraje a AOPK na základě zpráv, které byly zveřejněny médii i na sociálních sítích. Odkaz: https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/milovice-kone-v-ohrozeni-utraceni-tretiny-smlouva-stredocesky-kraj_1908091330_tec. Upozorněním, že už velmi brzy by mohlo být nezbytné část zvířat vybít (utratit), aby ta zbývající nehladověla, šokoval Dostál před necelými dvěma týdny. S tím, že pokud se plochu pastvin nepodaří rozšířitt, musí do konce srpna pryč 31 velkých kopytníků. Co s nimi? Evakuovat, tedy převézt jinam – nebo utratit. „Nic jiného by nám nezbylo; současné pastviny stáda v zimě neuživí,“ zopakoval i nyní.   Území, kde se v současné době zvířata nacházejí či zde mají přirozený biotop je zařazena do programu EVL evropského seznamu č. 2005/25/E jako zvláště chráněná území (dále jen ZCHÚ), specifikace ZCHÚ pod kódem USOP 2251 PR Pod Benátským vrchem, kód lokality: CZ0214006  s názvem MILOVICE-Mladá a je chráněna nařízením Vlády ČR 132/2005 Sb.z. (příloha 66) a číslem 371/2009 (příloha 66),. Dotčenými obcemi, které by se dle našeho názoru měly vyjadřovat k této záležitosti jsou: Benátky nad Jizerou, Jiřice, Luštěnice, Milovice. K případnému utracení by se dle našeho názoru měla vyjadřovat i AOPK neb jsou dozorovou organizací nad touto přírodní rezervací (viz. „Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu MILOVICE-Mladá, CZ0214006). Také k tomuto záměru by se měly vyjádřit svými odbornými posudky či jinými vyjádřeními a posudky AOPK, MŽP ČR a organizace a spolky ekologické a ochrany přírody, zájmové spolky a také ČSOP a ČSO neb zvířata chovaná či se v rezervaci se pohybující velmi příznivě ovlivňují tamní biodiverzitu a ekologickou syntézu všech možných organismů včetně druhů chráněných zákonem o ochraně přírody a krajiny číslo 114/1992 Sb. z.  Rezervace zůstala menší a  aktuálně ji obývá přes stovku velkých zvířat; přes 70 z nich je divokých koní. Už při jejím vzniku v roce 2015 byla stáda zakládána s tím, že se počítalo s využitím velké plochy někdejšího vojenského výcvikového prostoru ve vlastnictví Středočeského kraje. Kraj však vedl spory s někdejším dlouhodobým nájemcem, provázené i řadou žalob z obou stran – a rezervace se tak začala rozvíjet na pozemcích města Milovice a Agentury ochrany přírody a krajiny. Že se možnost plánovaného rozšíření protáhne a rezervace zůstane na polovině plánované rozlohy, nikdo nepředpokládal.   Handrkování hejtmanství se společností Mladá PR se po dlouhých vyjednáváních urovnalo alespoň do té míry, že kraj může s pozemky dále nakládat, teprve před třemi měsíci. Následovaly další nezbytné kroky včetně povinného zveřejnění záměru pozemky pronajmout – a nyní věci spějí do finále. „O návrhu na bezplatnou výpůjčku pozemků budou krajští radní rozhodovat 2. září,“ uvedl náměstek hejtmanky Miloš Petera (ČSSD), který má v kompetenci oblast životního prostředí a zemědělství. Upozornil zároveň, že bezplatné poskytnutí 270 hektarů pozemků, které jsou způsobilé pro čerpání zemědělských dotací, a to na dobu deseti let, nemusí být samozřejmostí.    „K termínu 2. září nyní upíráme všechny naděje,“ řekl Deníku ředitel České krajiny Dostál. Alternativa, že by se část zvířat podařilo převézt jinam, se nejeví reálně. Není zodpovězena otázka kam – a i kdyby byla lokalita známa už dnes, pravděpodobnost, že by se ji podařilo připravit během několika týdnů, je mizivá. „Požádali jsme vedení kraje, zda by bylo možno postup maximálně urychlit, aby na soudní tahanice spojené se zpožděním, za které nemůžeme ani my ani vedení kraje, nedoplatila zvířata,“ konstatoval Dostál.   V případě, že by krajští radní na poskytnutí pozemků pro rozšíření rezervace kývli, čekalo by Českou krajinu ještě martyrium s vyřizováním nejrůznějších stanovisek. Vedení společnosti očekává, že zkušenosti z dřívějška, kdy to zabralo několik týdnů, nyní pomohou proces zrychlit. Na samotné rozšiřování rezervace o další plochy určené ke spásání, což by obnášelo především budování oplocení, by pak mohlo dojít i během podzimních měsíců nebo v zimě – byť počasí pracovníkům nejspíš připraví bahnité pasti. „Bude to složitější,“ připouští Dostál. „Ale v každém případě se budeme snažit, abychom to zajistili.“   Možnost přikrmovat zvířata senem není řešením, a to nejen kvůli finanční zátěži. Zvířata, především ta mladá, by si uvykla na „lepší“stravu a poté by odmítala spásat hrubé trávy a plevele. Navíc by se chovala nepřirozeně, protože by ztrácela respekt před člověkem. Mimo to jsou místa, kde se zvířata přikrmují, významným zdrojem infekcí podle Miloslava Jiků z Biologického centra Ademie věd ČR.   - Ministerstvo životního prostředí spor mezi Středočeským krajem a sdružením Česká krajina sleduje, nicméně nemá právní nástroje, jak do něj vstoupit. Každopádně po prozkoumání situace, o které jsme se dověděli z médií, se budeme se snažit pomoci rychlému řešení tohoto problému. Ondřej Charvát, ministerstvo životního prostředí.   Krajská veterinární správa eviduje v uvedeném místě schválený chov praturů a zubrů coby takzvaných druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči a také chov koní evidovaný jako zájmový chov. Například, pokud jde o chov zubrů, uskutečnila krajská veterinární správa začátkem tohoto měsíce kontrolu. V rezervaci se nacházelo celkem 24 zubrů evropských a nebyla zjištěna žádná závada. Pokud jde o jednání ve věci možného rozšíření rezervace, je to čistě mezi chovateli a krajem a nám nepřísluší cokoliv z tohoto pohledu komentovat. - Pokud jde o to, co říká obecně na možné usmrcení zmíněných druhů zvířat legislativa: podle definice se můžou považovat buď za „domácí kopytníky“ nebo je možné je považovat za „farmovou zvěř“ (což jsou všichni suchozemští savci, kteří nejsou považováni za domácí kopytníky). Pokud jsou ke zvířatům k dispozici všechny informace o léčení, zdravotním stavu a nákazovém stavu, je možná jejich porážka na jatkách. U farmové zvěře je umožněna také porážka zastřelením přímo na hospodářství. Vše samozřejmě musí proběhnout v souladu s příslušnou legislativou, zejména zákonem na ochranu zvířat proti týrání. - Jedním z možných důvodů usmrcení zvířete je regulování populace zvířat v lidské péči a volně žijících zvířat. Regulováním populace zvířat se rozumí soubor soustavně prováděných preventivních opatření, která mají přispět k udržení populace v určité zdravotní a genetické kvalitě, zejména omezením nepřirozené nabídky potravních zdrojů a možností rozmnožování populace, a jejichž cílem je omezit rizika, která mohou vzniknout nárůstem populace v jejím teritoriu nebo rizika ohrožení populací volně žijících zvířat, a zabránit vzniku utrpení zvířat a nadměrných škod, zejména šíření nákaz nebo jiných nežádoucích vlivů. Petr Majer, Státní veterinární správa             Česká inspekce životního prostředí tuto záležitost systematicky nesleduje. Neexistuje nějaký konkrétní problém z hlediska ochrany přírody, ať už z pohledu chovaných druhů, nebo z pohledu území, na kterém jsou pro management využíváni. Jedná se o druhy (respektive ve všech případech spíše o křížence či potomka domestikovaných forem), které nepodléhají žádné ochraně dle zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, který je Česká inspekce životního prostředí kompetentní kontrolovat. Regulace stavu kopytníků usmrcováním podléhá zákonu na ochranu zvířat proti týrání, což je věcí veterinární správy. V tomto případě nemá Česká inspekce žádné kompetence. Jana Jandová, Česká inspekce životního prostředí Zdroj: https://nymbursky.denik.cz/zpravy_region/vybijeni-zvirat-v-rezervaci-neni-jen-planou-hrozbou-20190820.html?fbclid=IwAR2MqCKvaIHiRcgnjm0Jv_ZDWfsyV2dzOQbaG9CHSzgro__1Wz60-DUateI   Od vzniku rezervace s velkým zájmem sleduje naše veřejnost, jak se zvířatům daří. Sledovali jsme porody, zoufali si nad tím, když zvířata onemocněla v důsledku krmení návštěvníky. Každému jednomu ze zvířat jsme přáli jen to nejlepší a byli hrdí na to, že je zde máme.Jedinečnost této rezervace byla vyzdvihována i v zahraničí. Prosíme středočeské radní - rozhodujte se srdcem vzhledem k těmto živým bytostem a nedovolte, aby věhlas této rezervace byl pošpiněn u nás i v zahraničí tím, že se lidé nedokáží dohodnout a vyřešit spor. jde zde o živé bytosti, kde pro každou z nich je život tím nejcennějším, co má, stejně tak, jako u lidí. Prosíme, rozhodněte v zájmu těchto zvířat, máme je rádi.   Podle informací uveřejněných na stránkách https://www.ceska-krajina.cz/rezervace/prirodni-rezervace-milovice/ by šlo o největší zbytečný masakr vzácných zvířat v Česku, od doby, kdy byly v roce 1975 v zoologické zahradě ve Dvoře Králové vystříleny více než čtyři desítky žiraf přivezených Josefem Vágnerem z Afriky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. „Samozřejmě se snažíme udělat vše pro to, aby tento tragický scénář nenastal. Divocí koně a další velcí kopytníci zachránili svým působením v rezervaci stovky ohrožených živočichů a rostlin. Bylo by kruté, pokud by za to nyní měli zaplatit životem,“ doplnil Dalibor Dostál.   Do kritické situace se rezervace dostala kvůli pomalé práci úředníků. Ti od ledna připravují smlouvy umožňující rozšíření rezervace. Ani po opakovaném posunutí termínů však nejsou dokumenty stále dokončeny. „Včera jsme proto s žádostí o pomoc oslovili středočeskou hejtmanku a také všechny členy Rady Středočeského kraje. Věříme, že se rezervaci, která proslavila Českou republiku po celém světě, pokusí zachránit. Velmi si vážíme dlouhodobé podpory volených zástupců kraje, nicméně postup několika úředníků nás nyní dostal do kritické situace a bez zásahu volených představitelů skončí tragicky,“ konstatoval Dalibor Dostál. O řešení krize včera jednal rovněž se statutárním zástupcem hejtmanky Milošem Peterou, který přislíbil pomoc se záchranou zvířat.   Milovická rezervace patří ke světově nejsledovanějším českým projektům. Informace o ní opakovaně přinesly New York Times i Washington Post, informovala o ní BBC, Science a další světová média na pěti kontinentech. Právě kvůli mezinárodnímu dosahu projektu ochranáři požádali o pomoc také předsedu vlády Andreje Babiše, který loni v létě slavnostně otevíral rozšířenou rezervaci. Nebýt jeho tehdejšího zásahu, který urychlil připojení několika pozemků, zvířata by měla problém přežít letošní zimu. Ochránci přírody rovněž oslovili ministra životního prostředí Richarda Brabce a ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny Františka Pelce s žádostí o pomoc při poskytnutí případné náhradní lokality, kam by bylo možné zvířata z Milovic evakuovat. „V Česku je 145 lokalit, kterým by mohli velcí kopytníci pomoci. Nicméně příprava každé nové rezervace zatím trvala několik let. Bylo by na hranici zázraku, pokud by se nyní podařilo během několika týdnů zvířata na vhodné místo převézt,“ zmínil Dalibor Dostál.       Protože rezervace první čtyři roky existovala na zhruba poloviční ploše, než je plánovaný stav, bylo již počátkem letošního roku zřejmé, že k jejímu rozšíření musí dojít co nejdříve. S pracovníky odboru majetku, kteří byli přípravou smluv pověřeni, bylo domluveno datum 15. března, s tím, že během dvou měsíců proběhnou všechny potřebné formální kroky. „Zároveň jsme pracovníky úřadu informovali, že další zdržení rozšíření rezervace by mělo pro zvířata tragické důsledky,“ doplnil Dalibor Dostál.   Místo smlouvy připravené k podpisu však v polovině března ochranáři dostali od úředníků informaci, že dokumenty nestihli připravit a smlouva se bude podepisovat začátkem května. Poté přislíbili dokumenty dokončit začátkem července.   V polovině července pak úředníci informovali, že se podpis smluv odkládá nejméně do konce letošního roku. „Práce se zvířaty vyžaduje dlouhodobé plánování. Podobné náhlé změny jsou pro podobný projekt samozřejmě kritické,“ upozornil Miloslav Jirků. Další zdržení zdůvodnili úředníci tím, že chtějí počkat na dopracování koncepce rozvoje bývalého vojenského prostoru. „Obecně je jistě správné řešit tyto velké plochy systémově. Nicméně v době, kdy tam běhají desítky velkých kopytníků, by se zásadní změna využití neobešla bez tragických důsledků. Pokud se znovu vrátím k východočeskému safari, je to podobné, jako by ve Dvoře Králové začali ve chvíli, kdy Josef Vágner přivezl desítky zeber, antilop a nosorožců, zvažovat, zda místo zoo nevyužijí pozemky raději na lunapark nebo zahrádkářskou kolonii,“ přirovnal Dalibor Dostál..   Pozemky plánované pro rozšíření rezervace jsou součástí Evropsky významné lokality a podléhají tak omezením souvisejícím s ochranou přírody. Do konce roku by na nich měla být vyhlášena také Národní přírodní památka Mladá,  která ochranu území ještě zpřísní. Komerční využití ani zastavení těchto ploch tak nebude možné.   Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.   My, níže podepsaní, naléhavě prosíme a zdvořile žádáme, nedovolte, aby došlo k zabíjení zvířat v této rezervaci a věříme, že budete -li se rozhodovat se srdcem, řešení se najde a velmi brzy.

Františkovy Lázně, 21.08.2019

Za petiční výbor:

Petr Švehla, Americká 283/12, 35101  Františkovy Lázně a Mgr. Lubomíra Moudrá, Husova 753, 27101 Nové Strašecí s právem jednat s úřady a adresáty je pan Petr Švehla, Americká 283/12, 35101 Františkovy Lázně, ID datové schránky: 7nzbe9r

Petr Švehla, Mgr. Lubomíra Moudrá    Kontaktujte autora petice