Za dostatečnou ochranu obětí sexualizovaného násilí

Autorem této petice je Věřím ti, z.s. - organizace pomáhájící obětem domácího a sexualizovaného násilí

více o nás na www.verimti.cz

Ministerstvo spravedlnosti České republiky vydalo počátkem května hned několik prohlášení, která nás velmi znepokojují.

1) stanovení věkové hranice 5 let pro děti

Pokud by bylo sexuálně napadeno dítě mladší 5 let, bude se vždy jednat o zneužití bezbrannosti, a tedy znásilnění dítěte z podstaty. U dětí starších  5 let  by se pak posuzovala jejich vyspělost a míra, s jakou si uvědomovaly, co se právě děje a zda se tak mohly bránit či se stykem nesouhlasit. Věková hranice 5 let je směšně nízká. Žádáme, aby ze bezbranné bylo považováno jakékoliv dítě mladší 12 let, a to z podstaty.

2) prohlášení, že znásilnění trestáme nejpřísněji hned po vraždě

Ministerstvo si také nechalo zpracovat studii, jejíž závěry říkají, že znásilnění trestáme nejpřísněji hned po vraždách. Tato studie je sice velmi odborně zpracovaná, avšak řada právníků zabývajících se problematikou sexualizovaného násilí se shoduje, že její závěry mohou působit manipulativně a zkresleně, neboť studie nepracovala pečlivě se všemi aspekty, které jsou typické u sexuálních trestných činů. Důvodem, proč zde není obsaženo vše podstatné je, že se rozsudky dosud nezveřejňují a nebyly poskytnuty ani autorovi této práce. Navíc zde absentuje informace, kolik přípdů se k soudu ani nedostalo, co bylo následně překvalifikováno na jiný trestný čin nebo kolik pachatelů bylo viny zproštěno, jelikož autor všechna tato data ke zpracování neobdržel a ani obdržet nemohl.

Studie tak může na základě prezentování především jejího abstraktu (znásilnění trestáme nejpřísněji po vraždě) jednoduše svádět myšlenky k tomu, že přísnější tresty za sexuální násilné činy nepotřebujeme. Opak je však pravdou, což ostatně v samém závěru potvrzuje i sám autor. Cca polovina pachatelů znásilnění odchází od soudu s podmínkou a povinností platit odškodné ve výši, která naprosto nereflektuje následky tímto trestným činem způsobené.

Cítíme potřebu změnit systém trestání tak, aby tresty plnily nejen funkci preventivní, ale především satisfakční vůči obětem.  

3) návrh úpravy nové definice skutkových podstat znásilnění a pohlavního zneužití umožňující uložení peněžitého trestu

V novém návrhu na úpravu je do znění zákona přidána možnost uložit za znásilnění peněžitý trest. Vzhledem k nevhodnému použití slov v tomto návrhu: "bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až 5 let nebo peněžitým trestem" se lze důvodně obávat, že může při odsouzení pachatele dojít k tomu, že mu za znásilnění bude uložen pouze peněžitý trest. Tím by fakticky došlo k možnosti se ze znásilnění "vykoupit".

4) z návrhu zmizely případy znásilnění, které nebyly provedeny souloží nebo pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží.

Tím jsou myšleny všechny situace, kdy pachatel přes odpor oběť osahává či líbá. Nově by se měly tyto případy posuzovat jako nový trestný čin.

Odborná, ale i laická veřejnost již dlouhou dobu volají po změně definice znásilnění, které v dnešní době vyžaduje splnění podmínky násilí, pohrůžky násilí nebo jinou těžkou újmou nebo zneužití bezbrannosti. 

Spousta obětí však zažije tzv. zamrznutí, což je přirozená reakce těla na stresovou situaci. Při tomto stavu oběť není schopna se účinně bránit, ani vyvinou zásadnější odpor. Takové znásilnění pak často zůstává nepotrestáno.

K obdobné situaci dochází, pokud dojde ke znásilnění dítěte. Pokud se prokáže, že si dítě  plnohodnotně uvědomovalo, vzhledem k věku a mentální vyspělosti, co s ním pachatel právě dělá, očekává se od něj, že bylo či mělo být schopné se bránit. Pokud se brání či vysloví nesouhlas, je případ zpravidla posuzován jako znásilnění. Pokud se nebrání, je věc zpravidla posouzena a trestána jako pohlavní zneužití. Problémem je však velký rozdíl ve výši trestů za tyto trestné činy.

Judikatura již pro tyto případy sice existuje, aplikační praxe je však často velmi odlišná a pachatelé jsou v důsledku nedostatečné právní úpravy často trestáni mírněji.

Tato situace nás velmi znepokojuje. 

 Jsme rádi, že se ministerstvo odhodlala ke změnám, dosavadní návrhy však nepovažujeme za dostatečně uvážené.

Z tohoto důvodu se na Vás obracíme s naší peticí.

My, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice podle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním,   žádáme,   aby byla provedena komplexní úprava právního řádu v oblasti trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti.  

Tato komplexní úprava by měla zahrnovat zejména:

1) Změnu skutkové podstaty trestného činu znásilnění, a to v následujícím znění:

1) Kdo s jiným proti jeho vůli vykoná pohlavní styk, nebo k tomu zneužije jeho bezbrannosti, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.

2) odnětím svobody na pět až patnáct let bude pachatel potrestán

a) spácha-li čin uvedený v odst. 1 na dítěti

b) souloží nebo jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží

c) se zbraní

d) spáchá-li takový čin na osobě ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody, ochranného léčení, zabezpečovací detence, ochranné nebo ústavní výchovy anebo v jiném místě, kde je omezována osobní svoboda, nebo

e) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví

f) zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem

3) Odnětím svobody na deset až osmnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.

4) Příprava je trestná.

2) Zvýšenou ochranu dětských obětí znásilnění prostřednictvím stanovení věkové hranice 12 let, pod níž dítě není způsobilé s pohlavním stykem souhlasit. Každé jednání, kdy pachatel vykoná styk na dítěti mladším 12 let, tak bude kvalifikováno jak znásilnění.

3) Možnost stanovit za spáchání trestného činu znásilnění peněžitý trest pouze vedle trestu odnětí svobody. Peněžitý trest nemůže představovat formu výkupného za nekonsenzuální pohlavní styk.

4) Změnu přístupu ve vztahu k dopadům trestného činu znásilnění tak, aby byly zohledněny následky na budoucí život oběti, a to v souladu s vědeckými poznatky založenými na důkazech. To se týká především následků předčasné sexualizace dětských obětí, které se zpravidla projeví až v budoucích letech a jejichž závažnost je zpravidla podceňována.

5) Ve vztahu k předchozímu bodu změnit přístup ve vztahu k vyčíslení výše náhrady nemajetkové újmy. Ta se v současné době pohybuje kolem 100 000 Kč. Tato částka však nebývá ani zdaleka způsobilá odškodnit potenciálně celoživotní následky, kterým musí oběť znásilnění čelit.

6) Zajištění zvýšené profesionality orgánů činných v trestním řízení, které v jeho průběhu přijdou s oběťmi trestného činu znásilnění do styku. Je třeba, aby jednotlivé úřední osoby problematice sexualizovaného násilí rozuměly a nezpůsobovaly necitlivým či nedůstojným přístupem obětem tzv. druhotnou újmu. V opačném případě je na místě, aby tyto osoby nesly za svá pochybení odpovědnost a s ní spojené následky. Ty by měly zároveň plnit preventivní funkci tak, aby se podobná pochybení opakovala v co nejnižší míře.

Věřím ti stojí na straně všech obětí. Věříme všem obětem a budeme hájit Vaše práva.

Mgr. Tereza Otavová - Věřím ti (organizace pomáhající obětem domácího a sexualizovaného násilí)    Kontaktujte autora petice