Odborné stanovisko k rostoucímu tlaku na vyplakání kojenců a batolat a k praktikám tzv. spánkového tréninku v České republice.

My, níže podepsaní odborníci z oblasti dětského vývoje, psychologie, psychiatrie, pediatrie, porodnictví, antropologie a dalších příbuzných oborů, považujeme za důležité reagovat na přetrvávající i nově zesilující tlak na používání metod založených na nereagování na pláč kojenců a batolat jako běžného řešení dětského spánku.
Současné poznání napříč obory přitom ukazuje, že spánek malých dětí nelze oddělit od jejich vývojové nezralosti a potřeby vztahové blízkosti. Výzkumy autorů jako James McKenna a Helen L. Ball dlouhodobě ukazují, že spánek kojenců je biologicky a evolučně nastaven jako proces, který probíhá v kontaktu s pečující osobou, nikoli izolovaně. Novorozenci a kojenci mají nezralou nervovou soustavu a nejsou schopni samostatně regulovat stres ani emoce. Regulace se u nich vytváří postupně prostřednictvím koregulace, tedy opakované zkušenosti, že jejich signály jsou vnímány a zodpovídány. Fyzická blízkost a emoční dostupnost přitom nejsou nadstavbou péče, ale její základní součástí.

Dlouhodobý výzkum spánku matek a dětí, realizovaný mimo jiné v laboratoři vedené profesorem Jamesem McKennou, ukazuje, že blízkost mezi rodičem a dítětem během spánku má měřitelné fyziologické souvislosti. V podmínkách blízkosti dochází k synchronizaci spánkových cyklů, častějším mikroprobuzením a stabilnější regulaci dýchání a srdeční frekvence dítěte. Tyto mechanismy jsou významné i ve vztahu k syndromu náhlého úmrtí kojence (SIDS), který je spojován mimo jiné s poruchami probouzecích mechanismů. Schopnost dítěte reagovat na změny ve vnitřním i vnějším prostředí je přitom považována za jeden z ochranných faktorů. Tomu odpovídají i doporučení American Academy of Pediatrics, která doporučují sdílení místnosti s dítětem minimálně během prvních šesti měsíců života jako významné opatření ke snížení rizika SIDS.

Fyzický kontakt není rozmazlování ale důležitá součást vývoje miminka

Na význam fyzického kontaktu v raném období upozorňují také práce Nilse Bergmana, které ukazují jeho roli v neuroprotekci a stabilizaci fyziologických funkcí novorozence. Kontakt tak nelze chápat pouze jako prostředek uklidnění, ale jako součást biologické regulace dítěte. Současný výzkum zároveň jasně ukazuje, že kvalita interakce mezi rodičem a dítětem v raném věku není okrajovým faktorem, ale jedním ze základních determinantů duševního zdraví dítěte. Výzkumy v oblasti infant mental health opakovaně potvrzují, že právě raná interakce mezi rodičem a dítětem formuje jeho schopnost regulace, vztahování i odolnosti vůči stresu v pozdějším životě. Koncept emoční dostupnosti (emotional availability), rozpracovaný například v pracích Teti a Biringen, ukazuje, že citlivost a dostupnost rodiče jsou přímo spojeny s kvalitou vazby, regulací emocí i dalším vývojem dítěte.

Význam raného vztahu potvrzují i longitudinální studie, které ukazují souvislosti mezi kvalitou rané vazby a duševním zdravím dítěte v pozdějším dětství a dospívání. Tyto procesy přitom nejsou pouze psychologické, ale i biologické. Interakce mezi rodičem a dítětem ovlivňují fyziologickou regulaci, hormonální odpovědi i vývoj mozku. Novější výzkumy navíc ukazují, že při interakci dochází k synchronizaci mozkové aktivity mezi rodičem a dítětem, což dále podporuje chápání raného vývoje jako hluboce vztahového procesu. V kontextu spánku malých dětí tyto poznatky doplňují studie zaměřené na každodenní rodičovské strategie. Výzkum Philbrook a Teti ukazuje souvislosti mezi zapojením rodiče při usínání, večerními hladinami kortizolu a nočním spánkem dětí. Experimentální studie zaměřené na mateřskou proximitu zároveň ukazují, že blízkost matky ovlivňuje uklidňovací reakce dítěte při usínání. Novější výzkumy dále poukazují na rozdíly mezi „blízkými“ a „vzdálenými“ strategiemi uklidňování a jejich souvislosti s regulací dítěte.

Uspávání není patologie ale běžná součást rodičovské praxe

Z antropologického a mezikulturního hlediska víme, že uspávání dětí za přítomnosti rodiče není výjimkou, ale normou. Podle výzkumu Tinkové a Ball (2022) je uspávání dítěte rodičem nejčastější praxí v českých rodinách. Mezinárodní výzkumy zároveň ukazují, že blízkost, sdílení prostoru a aktivní rodičovská účast při usínání patří v mnoha kulturách k běžným a funkčním formám péče. Odpovědí na tuto realitu není snaha tyto praktiky potlačovat, ale naopak porozumět jejich významu v kontextu rodinného života a podporovat rodiče namísto jejich znejisťování. Současně existují data, která ukazují, že normativní tlak na samostatné spaní může vést k nesouladu mezi doporučeními a reálnou praxí rodin. Navzdory těmto poznatkům se i nadále setkáváme s tím, že metody založené na nereagování na pláč dítěte jsou prezentovány jako standardní, vědecky podložené a bezpečné řešení dětského spánku. Je však třeba zdůraznit, že současný výzkum neposkytuje dostatečně kvalitní dlouhodobá data, která by umožňovala takové tvrzení jednoznačně učinit. Některé studie zároveň ukazují, že změna chování dítěte nemusí odpovídat změně jeho fyziologického prožívání stresu.

Rodiče jsou znejišťováni neodbornými radami

V českém kontextu zároveň v posledních měsících pozorujeme rostoucí tlak na používání metod spánkového tréninku ze strany komerčních poskytovatelů těchto služeb. Tyto služby jsou často nabízeny osobami, které disponují rychlými certifikacemi, které nejsou ekvivalentem odborného vzdělání v oblasti dětského vývoje, psychologie, fyziologie spánku či spánkové medicíny. Přesto nabízejí rodičům konkrétní intervenční postupy, které zasahují do každodenní péče o dítě, a to často bez hlubšího porozumění individuálnímu kontextu rodiny. Součástí těchto doporučení bývají i postupy založené na záměrném nereagování na pláč dítěte, které jsou prezentovány jako efektivní a vědecky podložené řešení spánku. Rodiče jsou přitom často oslovováni ve stavu výrazného vyčerpání a hledají rychlou úlevu, což zvyšuje jejich zranitelnost vůči zjednodušeným a univerzálním řešením.

Považujeme za problematické, pokud jsou takto komplexní otázky, jakými jsou spánek, regulace a vztah v raném dětství, redukovány na techniku, kterou lze aplikovat bez ohledu na vývojové potřeby dítěte a širší rodinný kontext. Domníváme se, že doporučení zasahující do péče o kojence a batolata by měla vycházet z mezioborového poznání a odpovídat závažnosti oblasti, do které vstupují. Zároveň chceme zdůraznit, že cílem tohoto stanoviska není hodnotit rodiče. Rodiče jednají na základě informací, které mají k dispozici, a často pod tlakem vyčerpání. Odpovědnost za kvalitu těchto informací neseme jako odborná komunita.

Považujeme proto za potřebné otevřít mezioborovou odbornou diskusi, která povede ke sjednocení přístupů k dětskému spánku, k vytvoření srozumitelných a aktuálních doporučení pro rodiče a k posílení podpory rodin v období raného rodičovství. Současně považujeme za důležité vést odbornou debatu o tom, jak má být nastaven rámec pro poskytování spánkového poradenství, pokud jeho doporučení zasahují do péče o psychický a fyziologický vývoj kojenců a batolat. Spánek malých dětí není izolovaná dovednost. Je to proces, který se vyvíjí v kontextu vztahu, bezpečí a každodenní péče. Domníváme se, že i doporučení, která rodičům nabízíme, by měla tuto skutečnost respektovat.

Pokud jste odborník a chcete se přidat na náš seznam napište prosím na lenka@prosimspinkej.cz

1. Mgr. et Bc. Lenka Medvecová Tinková, medicínská antropoložka, PhD. kandidát na Durham University, výzkumnice v týmu Durham Infancy and Sleep Centre, UK

2. MUDr. Hynek Canibal, primář dětského novorozeneckého oddělení, nemocnice Havířov

3. MUDr. Martina Holičková, pediatrička, Pediatrie Ostrov s.r.o

4. MUDr. Tereza Sochorová, pediatrička, ordinace PLDD MUDr. Heleny Filové UH

5. Ing. Kami Brada Dvořáková, M.A., Ph.D., vývojová psycholožka a výzkumnice z Kolumbijské univerzity v New Yorku a Pensylvánské státní univerzity

6. Mgr. et Mgr. Vlaďka Bartáková, PhD., psycholožka, psychoterapeutka, krizová interventka z Jak vychovávat a nezbláznit se

7. RNDr, Barbora Dvořáková Ph.D., imunoložka a populizátorka vědy, soukromá praxe

8. Mgr. Lucie Miškóci, psycholožka a psychoterapeutka, soukromá terapeutická praxe Nadechni se

9. Mgr. Magdaléna Ezrová, porodní asistentka, prezidentka Unie porodních asistentek (UNIPA)

10. Mgr. Barbora Jahodová, psycholožka a psychoterapeutka, soukromá terapeutická praxe

11. Bc. Lucie Jelínková, speciální pedagogika, Poradkyně rané péče, Raná péče EDA

12. MUDr. Martina Mašková, lékařka, soukromá praxe

13. Bc. Nikola Bajerová, předškolní a speciální pedagogika, pedagog v mateřské školce

14. PhDr. Michala Bojarski, Ph.D., psycholožka, pracoviště: VŠE, Metropolitní univerzita, Soulmio

15. Mgr. Sandra Chovítková, porodní asistentka, soukromá praxe

16. Mgr. Eliška Remešová, psycholožka a psychoterapeutka, zakladatelka Centra Mezilidmi

17. MUDr. Kovačiková Jana, lékařka, Olomouc

18. Mgr. Marie Velebová, psycholožka a psychoterapeutka, soukromá praxe

19. Mgr. Marcela Krejčí, psycholog ve zdravotnictví, FN Bulovka Praha

20. MUDr. Magdalena Danielová, neuroložka a spánková poradkyně, soukromá praxe

21. Mgr. Martina Kvasnicová Miklovičová, dětská fyzioterapeutka, Fyzioterapie a péče, Poděbrady

22. Mgr. Denisa Prokopová, všeobecná sestra se specializací - ošetřovatelství v pediatrii, nemocnice Písek

23. Bc. Marie Langová, dětská fyzioterapeutka, soukromá praxe

24. Mgr. Denisa Hatáková, psycholožka a psychoterapeutka, ambulance střediska výchovné péče

25. Bc. Milena Jeřábková, kulturní antropoložka, soukromá praxe

26. Mgr. Zuzana Trčková, poradkyně raná péče, Středisko rané péče Educo Zlín s.r.o.

27. Mgr. Kateřina Zemánková, dětská terapeutka, soukromá praxe - povyrůst

28. Mgr. Jana Bazalová, psycholožka a psychoterapeutka, soukromá praxe

29. Bc. Veronika Hažlinská, porodní asistentka, soukromá praxe

30.MUDr. Zdeňka Hanousková, pediatrička, soukromá ordinace Dalovice

31. Ing. Anna Radoňová, porodní asistentka, soukromá praxe

32. Bc. Karolína Jílková, porodní asistentka, Oblastní nemocnice Příbram a.s.

33. Mgr. Veronika Studničná, dětská fyzioterapeutka, Mamimi fyzio

34. MUDr. Iva Ilgnerová, pediatrička, Nemocnice Vyškov

35. Mgr. et Bc. Tereza Svobodová, adiktoložka a sociální pracovnice, Adiktolog v psychiatrické nemocnici Bohnice

36. Mgr. Markéta Michnová, sociální pedagožka, učitelka na prvním stupni ZŠ

37. Mgr. Tereza Kubišová, psychoterapeutka a sociální pracovnice, soukromá praxe

38. Mgr. Dominika Čechová, psychoterapeutka, soukromá praxe

39. Mgr. Adéla Ševčíková, psycholožka, školní psycholog na ZŠ

40. Bc. Daniela Wančová, předškolní pedagog, učitelka v MŠ

41. MUDr. Karina Pajerská, pediatrička, Fakultní nemocnice Trnava SK

42. Mgr. Lenka Kletečková, Ph.D, neurobioložka a vědkyně, skupina experimentální psychofarmakologie NUDZ

43. Mgr. Andrea Včeláková, psycholožka a psychoterapeutka, NÚDZ - Pracovní skupina Duševní zdraví dětí a dospívajících, soukromá psychoterapeutická praxe

44. Mgr. Barbora Kohoutová, psychoterapeut pro děti a dospělé, klinika ESET a soukromá praxe, Praha.

45. Mgr. Tereza Radostová, psycholožka ve zdravotnictví

46. MUDr. Pavla Horáčková, pediatrička, praktický lékař pro děti a dorost Stráž nad Nisou

47. Mgr. Marie Kyšková, psycholožka a psychoterapeutka, soukromá praxe

48. Mgr. Kristýna Vinklerová, psychoterapeutka pro děti, dospívající a dospělé Jablonec nad Nisou

49. Mgr. Marika Řežábková, psycholog a psychoterapeut, soukromá praxe.

50. Mgr. Marketa Hrkalova, dětská psycholožka, rodiná a dětská psychoterapeutka, soukromá praxe Praha 4

51. Mgr. Marjana Brativnyk, speciální pedagožka, soukromá praxe

52. Mgr. et Bc. Radka Černá, psycholožka a terapeutka, soukromá praxe

53. Mgr. Natálie Roček Berglowcová, psychoterapeutka, členka ČAP, soukromá praxe

54. MUDr. Nikola Zatřepálková, pediatrička, Dětské a novorozenecké oddělení Nemocnice Nové Město na Moravě

55. Mgr. Taťána Koloničná, psycholožka, školní psycholog Evropská škola III. Brusel Belgie

56. Bc. Nikola Bouchalová, porodní asistentka, soukromá praxe

57. Mgr. Bára Skybová, psycholožka ve zdravotnictví, FN Plzeň a ambulance psychiatrie

58. MUDr. Veronika Řezníčková, pediatrička, ordinace PLDD v Dolním Benešově, Mediclinic a.s.

59. Mgr. Lucie Papíková, psycholožka a psychoterapeutka, soukromá praxe

60. Mgr. Ing. Zuzana Erdem- psycholožka, soukromá praxe

61. Mgr. Veronika Křepská, psycholožka a psychoterapeutka, soukromá praxe

62. Mgr. Laura Juríková, dětská psycholožka a psychoterapeutka, soukromá praxe

63. Mgr. Michala Pítrová, psycholožka a somatická koučka, soukromá praxe

64. Mgr. et Bc. Anna Hrabánková, imunoložka a porodní asistentka, soukromá praxe

65. Mgr. Eliška Kostková, psycholožka, soukromá praxe

66. Mgr. Hana Zápotočná, psychoterapeutka a krizová interventka, Fenix psychoterapie

67. Mgr. Michaela Šafrová, školní psycholožka, ZŠ Tusarova a ZŠ Novoborská v Praze

68. Mgr. Barbora Pěničková, předškolní pedagožka, MŠ Kladno

69. Mgr. Nikola Vala Wenclová, psycholožka, ranná podpora pro rodiče dětí se zdravotním postižením

70. MUDr. Mariana Průšová, pediatrička, Oblastní nemocnice Příbram

71. Mgr. Liliia Lymanska, psycholožka a psychoterapeutka, soukromá praxe

72. Mgr. Kristýna Hájková, dětská psycholožka, soukromá praxe

73. Mgr. Eliška Molíková, psycholožka, soukromá praxe

74. Mgr. Sabina Benetová, psycholožka ve zdravotnictví

75. Mgr. Alena Straková, psycholožka a psychoterapeutka, soukromá praxe

76. Mgr. Marika Dvořáková. psycholožka a psychoterapeutka, soukromá praxe

77. Mgr. Iva Klímová, psycholožka, psychoterapeutka

78. Mgr. et Mgr. Jiří Daníček, MBA, psychoterapeut pro rodiny, děti i dospělé, soukromá praxe

79. Mgr. Klára Šimáčková Laurenčíková, speciální pedagožka a bývalá zmocněnkyně vlády pro lidská práva

80. Mgr. Petra Vazačová, psycholožka a psychoterapeutka, soukromá praxe

81. Mgr. Markéta Lokajová, poradce rané péče, Centrum pro dětský sluch Tamtam

82. Mgr. Lucie Štetinová, speciální pedagožka a psychoterapeutka 

83. Bc. Veronika Gřesová, porodní asistentka, FN Ostrava

84. Mgr. Barbara Kašparová, psychoterapeutka, soukromá praxe

85. Mgr. Eliška Kratochvílová, předškolní pedagožka, MŠ

86. Mgr. Eva Pacanová, psychoterapeutka, soukromá praxe

87. Mgr. et Bc. Tereza Ciencialová, psycholožka a psychoterapeutka, soukromá praxe

88. Mgr. MgA. Helena Bezděková, psycholožka a psychoterapeutka

89. Mgr. Veronika Čapková, bioanalytička a embryoložka, soukromá praxe

90. Mgr. et Mgr. Iveta Lukšíčková, školní psycholožka

91. MUDr. Nicola Šatná, anesteziologie a intenzivní medicína

92. Mgr. Anet Angelisová, dětská psycholožka, ditevklidu

93. MUDr. Kristýna Kišová, pediatrička, Nemocnice Agel Ostrava Vítkovice, PLDD Mediclinic Dolní Benešov

94. Bc. Petra Daňková, porodní asistentka, komunitní péče

95. Mgr. Eliška Rejklová, psycholožka a psychoterapeutka, soukromá praxe

96. Mgr. Hana Gregárková, dětská psycholožka, Dětský domov Nymburk

97.  Mgr. Anežka Žofáková, psycholožka, Křesťanská pedagogicko-psychologicka poradna

98. Mgr. Markéta Výletová, psycholožka, psychoterapeutka ve výcviku

99. Mgr. Hana Vaníčková, psycholožka a psychoterapeutka, soukromá praxe

100. Mgr. Barbora Jacková, psycholožka, soukromá praxe

101. Mgr. Kateřina Barcena Vojtěchovská, psycholožka a KBT psychoterapeutka

102. Mgr. Lucie Venclíková, psychoterapeutka a adiktoložka, soukromá praxe

103. Mgr. Eliška Antošová, psycholožka, soukromá praxe

104. Mgr. Anna Rytíř Drozenová, psycholožka a psychoterapeutka, soukromá praxe

105. Mgr. Simona Tajblová, psycholožka, ambulance střediska výchovné péče

106. Mgr. Andrea Šatopletová, PCC - psychoterapeutka, a sociální pracovnice, soukromá praxe

107. Bc. Tereza Krištof, speciální pedagožka

108. Bc. Gabriela Hanáčková, porodní asistentka, Nemocnice AGEL Ostrava Vítkovice a.s.

109. Mgr. Michaela Pavelková, psycholožka a psychoterapeutka, soukromá praxe.

110. Mgr. Barbora Arnicanová, pedagožka, učitelka v ZŠ

111. Mgr. Markéta Doležalová, klinická logopedka

112. Mgr. Kristýna Hájková, psycholožka, soukromá praxe

113. Mgr. Kateřina Pospíšilová, všeobecná sestra na dětském oddělení

114. Mgr. Anna Rýdlová, pedagožka, ZŠ Nehvizdy

115. Mgr. Beata Cielecka, psycholožka, SPC pro děti s vadami řeči a poruchou autistického spektra.

116. Mgr. Lenka Horníčková, porodní asistentka a pedagožka

117. Bc. Kamila Krajča, dětská sestra, Vsetínská nemocnice

118. Mgr. et Bc. Veronika Malínková, speciální pedagožka a psycholožka

119. BcA. Barbora Mohrová, předškolní a mimoškolní pedagožka

120. Mgr. Iveta Folwarczná, speciální pedagožka

121. Mgr. Natálie Roček Berglowcová, psycholožka a psychoterapeutka, soukromá praxe

122. MUDr. Marie Berčíková, lékařka

Mgr. et Bc. Lenka Medvecová Tinková, medicínská antropoložka    Kontaktujte autora petice