Nerozumím, proč tato petice stále pokračuje, když celá věc má již svůj závěr. Církev má svoji hierarchii. Kdo s tím má potíž, nemusí být nutně knězem. Ti co podepisují, ví k čemu se tak vyjadřují?

#71: -  

 Petice pokračuje, protože Jiřímu Veselému dosud nebylo odpovězeno na jeho odvolání. Prohlášení provinciální rady je teprve 1. krok. Lhůta 30 dní tedy nebyla dodržena a právě proto je vhodné povzbudit Jiřího nadřízené, aby konali, dalšími podpisy.

Protože litomyšlská farnost nemá žádné svobodné fórum, slouží tato petice zároveň jako prostor pro dialog, což potvrzují i živé příspěvky zde.

Jiřího proces se teprve blíží k polovině (30. 4. 2016) a bude definitivně ukončen 1. 7. 2016, jak zmiňuje oficiální dokument.

#71: -  

 Petice je adresována b. Vokálovi a byla mu poslána mailem a SMSka na jeho mobil s odkazem na tyto stránky.

Máme za to, že pokud nebyla naplněna skutková podstata - důvody, které neprávem vedly k zákazu výkonu kněžské služby Jiřího v diecézi, pak očekáváme odpověď p. biskupa . Ideálně omluva, nedorozumění... Pokud zůstane nadále mlčení, svědčí to také o něčem a je to pro nás zklamání.

Jiří bezpochyby "zakotví" jinde, jak saleziáni přislíbili, avšak začínat kdekoliv se stigmatem "zákazu kněžské služby pro závažné excesy" je přeci osobně nešťastné.

Pro doplnění, týkající se i P. Františka, ohledně "excesu":

Pokyny ČBK  z r. 2002 SPOLEČENSTVÍ VE SVÁTOSTECH S KŘESŤANY JINÝCH CÍRKVÍ

.............Svátost je aktem Krista a církve skrze Ducha.Její slavení v konkrétní komunitě je znamením reálné jednoty ve víře, modlitbě a životě společenství. Jako znamení jsou svátosti – a zvláště eucharistie – zdrojem jednoty křesťanského společenství a duchovního života a prostředky k jejich rozvoji. Eucharistické společenství je tak neoddělitelně spjato s plným církevním společenstvím a je jeho viditelným vyjádřením. Zároveň katolická církev učí, že křtem jsou členové jiných církví a církevních společenství přivedeni k reálnému, i když nedokonalému společenství s katolickou církví a že „křest vytváří svátostné pouto jednoty mezi všemi, kdo jím byli znovuzrozeni... cele směřuje k dosažení plnosti života v Kristu“. Eucharistie je pro pokřtěné duchovní potravou, která jim umožňuje překonávat hřích a žít vskutku životem Kristovým, být do něho hlouběji vštěpováni a mít hlubší účast na celku ekonomie Kristova tajemství. A právě ve světle těchto dvou základních principů, které musíme vždy brát v úvahu společně, povoluje katolická církev obecně přístup ke svému eucharistickému společenství a ke svátosti smíření a pomazání nemocných pouze těm, kdo sdílejí její jednotu ve víře, modlitbě a životě církve. Ze stejných důvodů pak také uznává, že za určitých okolností, výjimečně a při dodržení určitých podmínek může být křesťanům jiných církví či církevních společenství přístup k těmto svátostem povolen či dokonce doporučen.

Je na další odbornou diskuzi definovat uvedené podmínky, okolnosti a výjímečnost situace, dle poslední věty výše uvedeného dokumentu. Zatím se zdá, že s p. biskupem to bude potíž...