#16: - Pohled trochu jinak 

Milý pane Kovář,

např. z Pardubic je podepsáno více lidí, protože zde Jiří působil,  máme ho rádi  a vzpomínáme na něj s vděčností! Určitě bychom uvítali, kdyby provinciál souhlasil a on mohl opět působit v Pardubicích. Takových lidí jako Jura je málo a v církvi už vůbec.

Všelijakých "kývačů", kteří prodají a vykastrují svoje svědomí za "poslušnost" nadřízeným, těm co to za nás správně rozhodnou, a pak v "lásce" dělají, že nevidí a neslyší, když bratr strádá, je v církvi bohužel většina.

Těch, co v případě, že některé věci nejsou v pořádku se ozvou, upozorní na ně, tím nesou svou kůži na trh, nejsou u nadřízených poulární a jsou vydáni na milost a nemilost..., je podstatně méně.

Jako důvody uvádíte mimo ty "detaily které nelze zveřejnit" - (jak příznačné pro špatnou vnitrocírkevní komunikaci) jen jeho "kontroverzní" vlastnosti jako: anarchista, rebel, vulgarista...

Pán Bůh zaplať, že alespoň pár takových farářů v církvi máme!

Zdeněk Sychra, Pardubice

#18: Zdeněk Sychra - Re: Pohled trochu jinak 

Dobrý večer.

Pouze chci doplnit, že skutečně nemohu zveřejňovat konkrétní příběhy, ale nebráním se osobnímu setkání s vámi čí paní Hudečkovou či s kýmkoliv jiným, koho ony další důvody zajímají a chtějí vědět více o dění v Litomyšli.

K celé záležitosti určitě chybí veřejné vyjádření ze strany duchovních (salesiáni či biskupové), ale snad by v krátké době mělo být (dle dostupných informací).

Věřte mi pane Sychro, že jsem se velmi těžko odhodlával napsat svůj příspěvek, již jsem se nechtěl do žádných diskusí zapojovat, ale nemohl jsem ponechat bez zmíňky jiný pohled zevnitř farnosti. Psal jsem slova tak, jak je možné je nyní v Litomyšli zaslechnout při diskusích. Pokud někde působení Jury nezanechalo bolestné stopy, pak je to dobré a možná i závidihodné, ale v Litomyšli jsou velmi zřetelné obě strany mince a z příběhů jak osobních, tak těch, které znám od jiných blízkých farníků, je velmi patrná ta druhá strana.

Co se týká způsobu liturgie, k tomu se odborně vyjadřovat nemohu, nemám teologické vzdělání. Na oné popeleční středě jsem byl s tím, že dokonce udělování si popelce námi samotnými mi přišlo symbolické (sypat si popel na hlavu), ale vše, co se odehrávalo ohledně přijímání mne rovněž zarazilo (včetně podávání přiímání kýmkoliv z našich farníků, což byla u Jury běžná praxe). Zajímavý je možná postřech jednoho protestanského křesťana, teologicky vzdělaného, který některou Jurovu mši zažil. O té mši se vyjádřil, že se nejedná o nic nového přelomového, že podobným způsobem z katolické církve vznikaly v 16. století jiné, protestanské církve. Mons. Malý na nedávné přednášce v Litomyšli na téma Ekumenismus, cesta církve, velice zřetelně a naléhavě hovořil o zachování si svých tradic každá z církví (katolická, protestanské, pravoslavná, ..), nesjednocovat církve a tím nevytvářet nové, ale v rámci ekumeny řešit společnou cestu k Ježíši jinými formami (ekumenické modlitby, duchovní obnovy, poutě, přednášky, ..., vše co vychází z toho, co máme společné - bible).

Petr Kovář