Dnešní ranní Today, jež moderovala Sarah Montegue, mělo řadu vstupů týkajících se aktuální migrační krize (iPlayer BBC - http://www.bbc.co.uk/programmes/b06bcssy). Naprostý chaos panující ve střední a jižní Evropě prý svědčí o totální akční neschopnosti Evropy jako celku. Každá postižená země je v problému ponechána úplně sama a bez pomoci.

V této souvislosti přítomní komentátoři jednoznačně přiřkli velkou část zodpovědnosti politice Angely Merkelové a jejímu pozvání pro migranty do Německa. Dle nich Merkelová udělala "kolosální historickou chybu" pro budoucnost Evropy. Zcela nerespektovala mezinárodní společenství a udělala jednostranný krok, jehož důsledky vystavily jiné státy obrovskému sociálnímu tlaku a bezpečnostnímu riziku.

Zajímavá fakta zazněla i o skladbě migrujících lidí. Dle posledních údajů Eurostatu tvoří Syřané mezi migrujícími nejpočetnější skupinu, ale i tak jich je jen 20 procent. Naprostá většina migrantů totiž přichází z jiných zemí -  Afganistán, Albánie, Pákistán, Bangladéš, Kosovo a řada Afrických zemí. To v přímém vstupu ze Záhřebu potvrdila i reportérka BBC Lucy Williamson. Dle ní navíc i řada Syřanů nepřichází do Evropy z válečných zón, ale z relativně bezpečných oblastí, jako jsou části Damašku, Kypru či Turecka, kde tito lidé donedávna žili a pracovali (mimo uprchlické tábory). Dle přímých svědectví v reportáži se také mnoho lidí za Syřany pouze vydává, používajíce falešné syrské doklady. Když se reportérka těchto lidí ptala, proč tedy vlastně jdou do Evropy, odpověď všech byla jednoznačná - chtějí lepší život, který "dostanou" v Německu a severní Evropě.

Vedle nepříliš promyšlené německé politiky působí britský přístup k migrační vlně daleko racionálněji. Zaprvé - Britové posílili ochranu Eurotunelu ploty a psovody, od pašování přes trajekty se snaží odradit nekompromisním uplatňováním velkých trestů a pokut. Za druhé - Británie jednoznačně odmítla jakékoli kvóty na přerozdělování migrantů. Za třetí - i Británie chce pomoct lidem v nouzi, udělá to však o své vůli a dle svých pravidel a možností. Cameronova vláda se rozhodla, že Británie jako bohatá země přijme v průběhu pěti let 20.000 syrských uprchlíků (což by k velikosti České republiky odpovídalo 3.000 lidí). Dle Britů však nejvíce postižení lidé nejsou ti, kteří jsou schopni migrovat tisíce kilometrů, ale ti, kteří jsou v uprchlických táborech za Syrskými hranicemi. Británie tak bude přijímat jenom lidi z uprchlických táborů, přednostně válečné sirotky a matky s dětmi.  

Bylo by příjemným překvapením, kdyby i česká vláda jednala tak sebevědomě a logicky a přitom tak humánně a sympaticky. Přes silná slova však česká vláda spíše selhává. Neustále tvrdí, jak tvrdě jde protí kvótám a přitom občanům mezi řádky podsouvá stále rostoucí čísla migrantů, které chce do republiky dostat -  nedávno to bylo 15 syrských rodin, dnes už je to 15.000 lidí. Opravdu by mě zajímalo, kdo jim ještě věří, že toto číslo je konečné. Česká vláda nepřišla s žádným důvěryhodným proakčním plánem, který by před veřejností obhájila a pak uvnitř i vně státu prosazovala. Zdá se, že je spíše ve vleku událostí a příkazů ze západu.

Dokáže současná česká vláda odmítnout evropský, respektive německý, diktát? Pokud Česká republika skutečně přijme desetitisíce muslimů, pak začne její islamizace. To přinese velké kulturní, sociální i politické napětí a ohromné bezpečností riziko (vše to, co vidíme v jiných evropských zemích). Takový krok by změnil Českou republiku jednou provždy, nenávratně. K takovému rozhodnutí by proto vláda volená na čtyři roky neměla mít mandát, k takovému kroku by měla vypsat referendum. V těchto dnech se totiž nerozhoduje jen o počtech migrantů, rozhoduje se o budoucnosti celé České republiky.