Petice na podporu novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí

Dobrý den, nechápu, proč se tu nevedly odborné diskuse. Nějaká komise za zavřenými dveřmi připravovala novelu, která je, zdá se, jen menším zlem. Objevují se kolem ní věty typu, nic lepšího tu dopusud nebylo, tak aspoň že k nějakým změnám dojde. Všichni víme, že kojeňáky jsou průser, že starostlivá a pečující jedna osoba je lepší. Samozřejmě že podpora biologických rodin, aby se co nejméně odebíraly děti, je nejdůležitější. O tom netřeba diskutovat. Je však připraveno více terénních pracovníků? Jsou noví sociální pracovníci bez klišé dřívějších paní Zubatých? Proč v novele opět prošel neomezený počet dětí do rodin? To se přeci také ví, že děti s ranným traumatem potřebují větší péči a ne být ve velkorodinách. Jde tedy o jejich potřeby? Nebo o potřeby pěstounů, co mají velkorodiny a bez nich neumí žít? Jak je možné, že vyplácet pěstouny bude úřad práce a ne organizace, která jim bude svěřovat děti? Kdo tedy bude mít zájem zjišťovat, zda pěstoun pracuje dobře? Nejde o výrobky, ale o děti? Co když takové malé mimino bude celý den v posteli stejně jako v kojeňáku? Kdo to bude kontrolovat? Jak je možné, že Klimeš, který v té komisi sedí, tak řekne do magazínu LN, že novela není dotažená, bude to průšvih, ale: Psycholog Jeroným Klimeš je optimista, když tvrdí, že je prostě nutné „skočit, plavat“ a smířit se s provozním blázincem, který bude nutno dořešit za pochodu. Podobně mluví i Petra Vrtbovská: „Začátek ukáže krizové momenty, ale začne se to lepšit. Asi je to nezbytný proces. Mimina nebudou první tři roky v kojeneckých ústavech – a nejvíc poškození přitom pochází právě odtud.“
S jediný s čím nesouhlasím u Klause je, že argumentuje "posláním" proti práci. Rosnerovi mají výchovu dětí určitě taky jako poslání a jak to dopadlo. Určitě jsou k tomu dispozice. Ne každý chce pracovat staráním se o děti. Ať jsou za to odměňováni klidně vysokým platem, ale ať také jsou pro jejich výběr kvalitní pravidla, sebezkušenostní výcviky. Jde přeci o děti s ranným traumatem, některé mohou mít handicap, jsou jiné národnosti, mají jiné geny atd. Nic se neřešilo. Jen pořád lobby kojeňáků proti lobby pěstounských velkorodin. Tak vznikla novela, která je menším zlem. Přitom kolik let bylo na její přípravu? Edith Holá