Petiční akce na podporu spisovatelky Lenky Procházkové a režiséra

Jakub Hofman

/ #285 Jiný pohled

2012-08-17 22:39

Jiný pohled, Vůbec mi nesedí agresivní emoce v textech paní Procházkové. To mají být projevy startující nějakou revoluci, či co? Také nechci polemizovat s jejími "historickými fakty". Nejsem zběhlý v historii a kdo přesně ví, co kdysi jak bylo. Vždy se to dá překroutit jedním či druhým směrem, co se komu hodí. Ale k zamyšlení: 1) Zajímavé jsou souvislosti. Např. projev Lenky Procházkové k výročí Jana Husa. To není útok na víru, to je útok na katolickou církev. A je docela možné, že útok zcela silně věřících lidí reformovaných církví. A je zajímavé zamýšlet se nad tím proč. Proč zrovna (zase) nyní, proč ve spojitosti s navracením majetku, proč ve spojení se svátkem reformovaných církví. A určitě je dobré se také zajímat proč vlastně došlo Husem, Lutherem, Kalvínem k rozštěpení církve. Tedy toto má staré pozadí a bohužel místo hledání společného, totiž toho, že Církev Svatá, jako mystické tělo Kristovo může být logicky jen jedno a nerozdělené, to pomyslné nůžky jen rozevírá. A také, když se toto děje, zamýšlejme se nad tím, kdo sytí tu zlobu bratrů a sester ve víře (kteří mají více společného než rozdílného), proti sobě tak, že v minulosti a např. v Irsku i v současnosti je to boj na život a na smrt? Katolická, pravoslavná a prostestantská církev - každá mají své dobré a stinné vlastnosti a mohou nádherně dát dohromady to nejlepší a potlačit, to stinné. A zvětšeme měřítko: rozhovor mezináboženský, rozhovor věřících a ateistů - to vše může přinést jen pozitivní posun někam dále k pravdě, když je to vedeno s otevřenou myslí a s pokorou hledajících. 2) Katolická církev znamená v překladu něco jako všeobecné shromáždění (lidí věřících v Krista - křesťanů). Jako každé shromáždění lidí je taková jací jsou v ní lidé. Jestli jsou to hamižní lidé toužící po majetku, je taková i církev. Protože všichni lidé jsou hříšní, je hříšné i toto shromáždění jako celek (a možná ještě více než okolí, protože Satan se soustředí obzvlášť na tyto lidi, než na kterékoliv jiné). Díky Bohu je ale toto shromáždění posvěceno Boží milostí, očištěno, odpuštěno, vykoupeno Kristovou smrtí na kříži. Z všeobecného shromáždění vzniká Církev Svatá. Toto paní Procházková buď vůbec neví, nebo to nechce vidět záměrně. A to pak je jakákoliv rozumná diskuse nemožná. 3) Nelze popřít, že ve jménu víry, ve jménu Boha, a dokonce ve jménu Ježíše Krista se neděly v historii příšerné věci (křižácké výpravy, čarodějnické procesy, propojení totalitních režimů s církvemi). To by byl fanatismus zastírající zřejmá fakta. Ale tady jde o něco (spíše o Někoho) jiného! Zajímavé je se zamyslet nad tím, že Bůh jako vševědoucí (a tedy i Kristus jako na něj plně napojený syn) věděl, že v jeho jménu se budou dít ty nejhorší zvěrstva, a přesto se rozhodl lidstvo spasit, vykoupit svou smrtí a přesto dal lidem plnou svobodu se rozhodovat sami a ne otrockou poslušnost, sice bezhříšných a hodných, ale zcela nesvobodných lidí. Proč? Je to Bůh, nekonečně moudřejší, inteligentnější a dobrá bytost než my. Takže asi ten důvod byl hodně důležitý.