Přezkoumání ukončení kněžského působení Jiřího Veselého

#57: - Litomyšl přichází o skvělého člověka a vzácného kněze 

 Pane Václave S., děkuji za Vaše svědectví.

Celý případ má podle mne 2 roviny. Jedna je Jurova osobnost. To, jak dovede čeřit vody. Není to pojetí většiny dnešních kněží - hlavně se tvářit zbožně a poslušně. Je to pojetí Jana Křtitele - vyrovnejte cesty Páně. Provokativní myšlení. Ale ne proto,aby nás provokoval pro provokování. Ale aby jsme ty cesty vyrovnali. Aby s námi pohnul, aby jsme se obrátili. Zbožnost spojená s poslušností - bez ohledu na spravedlnost - na mnohé neplatí. Třeba v případu arcibiskkupa Bezáka, ti poslušní pro mne popírali svoji věrohodnost. Tím že se hlavně báli...  Kněží jako Jura jsou důležití jako koření. A rozumím těm, kteří chtějí mít svůj klid (někdy se říká, na práci), že vadil. Litomyšl měla tu výsadu, že si věřící mohli vybrat, na jakou mši půjdou. A biskup by měl vědět o jeho hřivnách a dokázat je využívat. Proč neví, jaké jsou jeho hřivny třeba pro skauty?

Druhá rovina je ekumena. Žil jsem v HK dost dlouho, že mohu prohlásit, že to je tam "na kopečku" trnem v oku. Ale oni ještě nevědí, že to je to nejdůležitější pro dnešní svět. Ne být proti sobě, ale spolu. To neznamená splynutí, ale navzájem se učit, jít dál a občas je potřeba společná bohoslužba. Ne násilím, ale tam, kde vztahy vyzrají. Současné předpisy ČBK to ještě nechápou. Ale za 30 let už může být pozdě.

 Jan Molnár