Češi proti putinovým Nočním vlkům (otevřený dopis vládě ČR)

#28: - Re: Nejste vitani!!  

 Stepan Bandera měl svoji představu svobodné Ukrajiny a tu si vynucoval za každou cenu proti všem, a tak nakonec jeho Ukrajinská povstalecká armáda (UPA, často nazývaná podle něj banderovci) bojovala s Němci, rudými Rusy také proti Polákům z Armije Krajovej (Zemské armády). Stálo to životy desetitisíců nevinných lidí, Poláků, Židů i volyňských Čechů. Po obsazení Ukrajiny Rudou armádou v roce 1944 pak trvala válka mezi bolševiky a UPA až do padesátých let. Zahynulo při ní asi 155 tisíc lidí, z toho minimálně 110 tisíc z nich vinou sovětských komunistických represivních orgánů.

Tyto údaje uvedl v Reflexu č. 6 Jaroslav Šajtar, který také připomněl přísahu bojovníků UPA. „Jsme pro úplné osvobození ukrajinského lidu od moskevsko-bolševického a německého jařma. Jsme pro vytvoření nezávislé sněmovní mocnosti bez pánů, statkářů kapitalistů, bez bolševických komisařů….“ To ovšem připomíná spíš levicové anarchisty a nikoliv fašistické hnutí. Banderovcům nelze v žádném případě odpustit vraždy nevinných civilistů a účast na protižidovských pogromech a to i přesto, že i ruští bolševici páchali podobná zvěrstva.

Je ale fakt, že Bandera se jich osobně nezúčastnil, protože byl v letech 1941-1944 vězněn německými nacisty v koncentračním táboře Sachsenhausen a to kvůli tomu, že po útoku Německa na Sovětský svaz si dovolil vyhlásit nezávislou Ukrajinu. S tím ovšem Adolf Hitler jaksi nepočítal, a tak ukrajinský vůdce skončil v železech.

Je ale pravdou že též husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova rovněž bezohledně prosazoval svoji vizi a to pro změnu božího království na zemi. Je až popukání, že má zastání v ateistech, kteří by ho měli považovat za náboženského fanatika a sám táborský hejtman by je nechal jako nepřátele Ježíše Krista bez milosti pozabíjet. Ano, pravda je taková, že Jan Žižka prosazoval svoje ideály brutálně a neváhal při nich masakrovat ty, kdo se mu postavili do cesty. Na svém kontě má desetitisíce povražděných lidí včetně žen a dětí. Na podzim roku 1420 nechal ve Vodňanech upálit i husitského kněze, který měl tu smůlu, že nepatřil k táborským radikálům, ale k umírněným pražským kališníkům.

Jeden chtěl svobodnou Ukrajinu a druhý království Boží na zemi, oba však neváhali použít i ty nejbrutálnější metody k dosažení svých cílů. Na omluvu Jana Žižky lze dodat, že jeho doba o zhruba pět století dřív byla obecně krutá, nicméně jeho násilnosti překonaly i tehdejší zvyklosti.