Petice za výuku mravní výchovy

#25: Eva - Odpověď pro 24

Zcela s Vámi souhlasím, paní Evo. Bez Boha je vše dovoleno: rouhat se proti Němu, zabíjet své bližní, smilnit, krást, křivě přísahat proti bližnímu, neodpouštět...Bez Boha si ani neuvědomujeme, že dobro a zlo jsou zcela reálnými kategoriemi, že náš smysl života netkví v pouhé kariéře, ale právě v tom, čeho si naše ateistická společnost vůbec necení- snažit se celý život dělat dobro. Stvořitel nepředurčuje člověku, bude-li dobrý či zlý, dostali jsme však svobodnou vůli opustit svou špatnost v každém okamžiku a začít znovu.

Paní Eva správně podtrhnula, že tam, kde jsou „morální normy zneváženy, se bude žít špatně všem, kteří chtějí žít slušný a poctivý život. I ateistům“. Z nevíry v Boha se rodí všechny ostatní hříchy na zemi. Když člověk nevěří a nebojí se Boha, nemá žádnou oporu, nemá naději, nemá radost, nemá cíl a často padá do všech možných nástrah, do propasti beznaděje. Ateistické pojetí života zabíjí lidskou civilizaci, jak to dnes vidíme se Západem, protože chybí poznání o pokračování věčného života: život je pouhá náhoda, žijeme jen jednou, naše špatné skutky nikdo nevidí a neodsoudí... Pokud ovšem nemáme víru, přišli jsme i o schopnost vidět, co je dobro a zlo.

Někdo, řekne, že má svědomí a nepotřebuje žádnou víru v Boha, cítí míru svých skutků. To je sice hezké, ale v současné době, kdy je Boží Pravda všemožně popírána a vysmívána, pouhé svědomí nestačí. Jak se dívat na spoustu etických problémů současné společnosti, pokud máme pouhé svědomí a neznáme Boží Pravdu? Jakým kritériem budeme posuzovat? Jen samotný rozum nestačí. Pokud není osvětlen Božím světlem, stáváme se oběťmi „rozumných“ vědců, vynálezců, politiků, ekonomů,...kteří svým suchým rozumem neslouží Bohu a dobru, ale tomu druhému?

Kolik již bylo materialistických systémů – ďábelských masek a kolikrát jim i lidé se svědomím uvěřili? Nenáviděli své bližní, souhlasili dokonce i s jejich likvidací, pokud nesdíleli podobný materialistický světonázor. Kolikrát už se to opakovalo. Zvláště v dnešní době informačním technologií je duchovní slepota velmi nebezpečná.

Mezi společností s Bohem a bez Boha je propastný rozdíl. Společnost bez Boha staví do centra člověka, který se zoufale snaží za všech okolností držet v ruce kontrolu nad životem. Společnost ponechávající prostor Bohu – nejen jako vzdálené myšlence, ale jako účastníku přítomnému v životě – staví na místo iluzorního přesvědčení o lidské kontrole důvěru v Boha.

Když se život potácí, když se kymácí rodina nebo společnost, je dobré zaslechnout prostou odpověď svatých: „Poklekněte; pokud tak neučiníte, padnete. Dejte prostor Bohu.“