Petice za zachování a dodržování lustračního zákona

Zákon č. 451/1991 Sb. (tzv. velký lustrační zákon, přijatý 4. říjnu 1991 federálním parlamentem) o některých předpokladech pro výkon vybraných funkcí ve státní správě v současné platné podobě stanovuje, že občan ucházející se o příslušný post nesměl v období komunistického režimu (tedy od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989) být:

příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve složce Státní bezpečnosti,

nebyl evidován v materiálech Státní bezpečnosti ve vybraných kategoriích (rezident, agent, držitel propůjčeného bytu, informátor a ideový spolupracovník StB),

funkcionářem Komunistické strany Československa či Komunistické strany Slovenska, okresním tajemníkem počínaje a členem ústředního výboru konče (s výjimkou těch, kteří tyto funkce zastávali v období od 1. ledna 1968 do 1. května 1969, tedy v období pražského jara),

pracovníkem aparátu komunistické strany na úseku politického řízení Sboru národní bezpečnosti,

příslušníkem Lidových milicí (tedy militarizovaných jednotek, které si zřídila komunistická strana),

členem akčního výboru Národní fronty či členem prověrkových komisí po 25. únoru 1948,

členem prověrkových a normalizačních komisí po 21. srpnu 1968,

studentem na vysokých školách pro příslušníky Státní bezpečnosti či Státní bezpečnosti v Sovětském svazu.

Z uvedeného přehledu je více než zřetelné, že se "velký" lustrační zákon zdaleka neomezuje na někdejší spolupracovníky Státní bezpečnosti. Navíc vzhledem k masivním skartacím archivní dokumentace StB (to nejen v roce 1989, ale i v předchozích desetiletích), se nakonec na počátku devadesátých let zákonodárci rozhodli, že zásadní bude nikoliv skutečnost, zda dotyčný skutečně aktivně s komunistickou tajnou službou spolupracoval či nikoliv, nýbrž to, zda byl k dotyčnému evidován svazek ve vybraných kategoriích spolupracovníků StB.

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/historik-blazek-o-lustracnich-zakonech-a-spolupraci-s-stb-p3p-/domaci.aspx?c=A131206_165129_domaci_jav