Petice za odvolání :vedoucí sociálního odboru ústeckého magistrátu Ivany Šťastné

Petice byla vytvořena -jako reakce na nedávno  zveřejněný rozhovoru na "idnes.cz" s paní  Šťastnou, která v současnosti vykonává funkci jako vedoucí socálního odboru ústeckého magistrátu.

Když si pozorně přečtete její názory obsažené v rozhovoru, musí vás zákonite napadnout otázka jak může tato paní se svou demagogií a asocilálním přístupem zastávat tuto funkci v takovém úřadě který by tu měl být právě pro ty nejslabší?

Je v pořádku aby tento úředník placený i z naších daní, se projevoval lživě, demagogicky ,a populisticky?

První závádějící lež:

Zdroj: https://www.idnes.cz/usti/zpravy/vedouci-socialniho-odboru-usti-magistrat-ivana-stastna-socialni-davky-rozhovor-ministerstvo-prace-a.A190712_488685_usti-zpravy_pakr?

Z textu rozhovoru: 

Nejvíce mne štve, když jsou dávky zneužívány s cílem zajistit si pro sebe a své nejbližší pohodlné živobytí bez nutnosti ráno vstát a jít pracovat. Odvedené daně by stát měl formou dávek přidělovat lidem, kteří se snaží, ale nejsou schopni si výdělkem z práce zajistit živobytí. Ne těm, kteří jen léta systém za vydatné pomoci a rad některých neziskových organizací využívají pro svůj bezstarostný a bezpracný život.

JAKÁ JE SKUTEČNOST?

 HlídacíPes.org:

Proč myslíte, že jsou zneužívané?

Ve svých veřejných vystoupeních teze o zneužívání dávek opakuje především premiér Babiš , téma je to dlouhodobě i pro populistické politiky typu Tomia Okamury.

„Jsou lidi, kteří jsou na sociálních dávkách, parazitují a nechtějí pracovat, s tím jsme neudělali nic, ministerstvo práce a sociálních věcí,“ říká v různých variacích Babiš. Ten na dotazy ke svým výrokům zaslané prostřednictvím mluvčího ANO nereagoval.

Minulý měsíc ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová představila svůj plán na změny ve výplatě některých sociálních dávek. Když se jí poté HlídacíPes.org zeptal na to, zda jde tedy primárně o snahu zamezit jejich zneužívání, reagovala protiotázkou: „A proč si myslíte, že jsou zneužívané?“

Odpověď je jednoduchá – protože to opakovaně do médií sděluje především premiér Andrej Babiš. Ministryně v jeho vládě to ovšem tak dramaticky nevidí.

Určitě to není masový jev. Velká část lidí, za kterými dávky jdou, jsou rodiny s malými dětmi a seniory, kteří si nemohou dovolit platit vysoký nájem,“ vysvětluje.

Pokud je někde problém, je to v oblasti takzvaných nepojistných dávek. Těch je celkem jedenáct. Největší část z nich ale tvoří rodičovský příspěvek, který v podstatě zneužívat nelze. Vláda jej navíc chce od 1.1. 2020 zvýšit o dalších 80 tisíc korun (na celkových 300 tisíc vyplácených dle volby v rozmezí šesti měsíců až čtyř let rodičovské „dovolené“).

Druhý v řadě je příspěvek na péči handicapovaným. I zde se dá jen těžko podvádět. Dohromady je to více než 90 % všech nepojistných sociálních dávek.

Celkový podíl výdajů na nepojistné dávky na HDP navíc v Česku stabilně klesá.

Osamělí důchodci a samoživitelky

Ucelená a přesná data o tom, kolik lidí dávky zneužívá, jak a v jaké výši, ale chybí. Alespoň nějaká data nabízí Úřad práce ČR. Ten v roce 2015 odhalil zhruba 17 tisíc případů neoprávněného pobírání sociálních dávek, celková škoda měla činit přes 100 milionů korun.

Pokud mohou být skutečně některé dávky výrazněji zneužívány jsou to právě ty na bydlení. Jsou dvě: buď jde o příspěvek na bydlení nebo o doplatek na bydlení.

Příspěvek na bydlení vloni získalo 168 tisíc příjemců. Významnou část tvořily domácnosti jednotlivců (většinou důchodců): přes 55 tisíc domácností. Dále rodiny s nezaopatřeným dítětem (v 71 % jde však o domácnosti s jedním rodičem, obvykle matkou): přes 56 tisíc domácností.

Příspěvek na bydlení je určen pro rodiny, které vynakládají na přiměřené bydlení ve zkolaudovaných bytech více než jednu třetinu svých příjmů. Průměrná výše příspěvku byla vloni 3 478 Kč měsíčně, celkem šlo na příspěvek na bydlení ze státního rozpočtu 7,7 miliardy Kč.

Příjemců doplatku na bydlení bylo něco málo přes čtyřicet tisíc. Nárok na doplatek mají z definice „osoby v hmotné nouzi bydlící ve nestandardních formách bydlení jako jsou nebytové prostory a ubytovny“.

Pokud tedy bude stát hledat další úspory na sociálních dávkách u doplatků na bydlení, bude to u těch nejchudších. Průměrná výše doplatku byla v loňském roce 3 864 Kč. Na doplatky na bydlení šlo vloni 1,9 miliardy korun.

Jenže podvádět ani zde by nemělo být snadné. Doplatky samo ministerstvo označuje za „administrativně náročnou dávku“. To přeloženo znamená, že úředníci mají před přidělením dávky povinnost prověřit skutečný příjem domácností, sociální poměry, majetek, pohledávky a nároky, skutečné soužití osob, možnost jiného bydlení, odůvodněnost výše nákladů i cenu v místě obvyklou.

Pokud navzdory takové kontrole u dávek na bydlení někdo podvádí, jde do značné míry o selhání kontrolního mechanismu, tedy státu.

Navíc, pokud někdo v oblasti sociálních dávek podvádí, jde o obvykle o trestné činy, kde mají konat orgány činné v trestném řízení. Což také pravidelně činí.

Vláda by chtěla zlepšit adresnost sociálních dávek – tedy, aby doputovaly tam, kam mají, získal je ten, kdo na ně má skutečně nárok, a aby splnily ten účel, jaký mají mít. To je jistě v pořádku. Nic to ale nemění na tom, že zneužívání sociálních dávek je v Česku jen tradovaný a oblíbený mýtus.

V poměru k vyplaceným dávkám, natož k celkovým výdajům státního rozpočtu, dává součet těch zneužitých (tedy neoprávněné vyplacených či uměle navýšených) zcela marginální sumy. Tak nízké, že je ani stát nedokáže vyčíslit. To však politikům nebrání ve hře na to, kdo že to zneužívání zastaví.

 

V souvislosti se zmíněnými informacemi z WEBU:HlídacíPes.org

Může někdo věřit tomu že stejné údaje nemá paní Šťastná, vedoucí sociálního odboru Ústeckého magistrátu?

NE, MY PETENTI TOMU NEVĚŘÍME!

Dalším nehorázným výrokem paní Šťastné je: 

 "lidem, kteří dlouhodobě pobírají sociální dávky, by zavedla kontroly toho, co ve „volném čase“ dělají, a třeba i omezila vycházky."

Opravdu chceme aby DOMÁCÍ VĚZENÍ A DOHLED byl podmínkou získání STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY?

Která je v rámci práva sociláního zabezpečení organizovaná solidarita mezi občany, sloužící k překonání důsledků socíální údalosti.

My podepsaní petenti a občané České republiky čl. 18 Listiny základních práv a svobod a provedeno pak zákonem ze dne 27. března 1990, č. 85/1990 Sb., o právu petičním.  žádáme

O odvolání z funkce  vedoucí sociálního odboru ústeckého magistrátu Ivany Šťastné, 

A to z těchto důvodů:

Porušení kodexu  úředníku a zaměstnanců veřejné správy 

Článek 3
Profesionalita
(1) Výkon veřejné správy je službou veřejnosti. Úředník a zaměstnanec veřejné správy
vykonává veřejnou správu na vysoké odborné úrovni, kterou si prohlubuje průběžným studiem,
s nejvyšší mírou slušnosti, porozumění a ochoty a bez jakýchkoli předsudků, v souladu se
zásadou rovných příležitostí bez ohledu na barvu pleti, pohlaví, národnost, náboženství,
etnickou příslušnost nebo jiné charakteristiky. Nepřipouští diskriminaci či obtěžování. Za kvalitu
své práce a za rozvíjení svých odborných znalostí je osobně odpovědný a své vzdělání si
studiem průběžně prohlubuje.

 

 

Článek 4
Nestrannost
(1) Úředník a zaměstnanec veřejné správy dbá na to, aby jeho rozhodování
bylo objektivní, nestranné a přijaté řešení bylo vždy v souladu s veřejným zájmem. Při
rozhodování nesmí úředník a zaměstnanec veřejné správy preferovat osobní či skupinové
zájmy ani se nechat ovlivnit pozitivními či negativními vztahy ke konkrétním osobám. Úředník a
zaměstnanec veřejné správy se zdrží také všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost
jeho rozhodování.
(2) Ve shodných nebo podobných případech jedná úředník a zaměstnanec veřejné správy
tak, aby mezi jednotlivými postupy nevznikaly rozdíly, jež není možno odůvodnit objektivními
skutečnostmi, zejména konkrétními okolnostmi daného případu.
(3) Úředník a zaměstnanec veřejné správy vystupuje vůči účastníkům právních vztahů
objektivně tak, aby je neuváděl v omyl o jejich právech a povinnostech, informuje je
srozumitelně; veškerá hodnocení provádí profesionálně, objektivně,
bez emocí a bez sledování osobního prospěchu a v souladu s právem
a spravedlností.

 

Článek 11
Veřejná činnost

(2) Úředník a zaměstnanec veřejné správy se v soukromém životě vyhýbá takovým
činnostem, chování a jednání, která by mohla snížit důvěru ve veřejnou správu v očích
veřejnosti nebo dokonce zavdat příčinu k ovlivňování úředníka
a zaměstnance veřejné správy. Jedná tak, aby jeho chování přispívalo k dobré pověsti úřadu
veřejné správy.

 

Po skončení této petice bude odeslána na :

MPSV

Primátor

 

 

 

 

 


Rudolf Novák    Kontaktujte autora petice

Podepsat tuto petici

Podepsáním povoluji Rudolf Novák, aby předal/a můj podpis tomu, kdo v této věci pravomoci.


NEBO

Obdržíte e-mail s odkazem na potvrzení podpisu. Abyste si byli jisti, že budete e-maily dostávat, přidejte si prosím info@petice.com do vašich kontaktů nebo seznamu bezpečných odesilatelů.

Placená propagace

Tuto petici nabídneme 3000 lidí.