Petice proti promořování populace ČR virem covid-19
Dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod já, níže podepsaný občan České republiky, prostřednictvím této petice nesouhlasím s "řízeným promořováním" české populace virem covid-19. To znamená, že nesouhlasím s přijímáním takových vládních opatření, která způsobí možnost nákazy tímto virem u mě, mých blízkých nebo dalších osob v ČR.
Souhlasím se strategií s cílem vymýcení tohoto viru či jeho potlačení na nejnižší možnou úroveň v rámci populace ČR, tedy s technologicky vyspělým trasováním nakažených osob a jejich umisťováním do karantény za současného provádění významně vysokého počtu testů na toto onemocnění v rámci populace ČR. Souhlasím s tím, že v konečné fázi boje proti tomuto viru bude proočkována populace ČR vakcínou proti tomuto viru a tím se zajistí imunizace společnosti.
Podporuji kroky k udržení ekonomiky České republiky na co nejvyšší úrovni, ovšem pouze za současného dodržení výše popsané strategie. Příkladem úspěšné strategie jsou pro mě současné přístupy v těchto zemích: Jižní Korea, Tchaj-wan, Singapur. Tyto země přijaly technologicky vyspělá opatření proti šíření viru a umožnily tak pokračování víceméně normálního ekonomického a sociálního fungování společnosti.
Výňatek z analýzy proti "řízenému promořování", autoři: zdravotnický expert Pavel Hroboň a matematik René Levínský. Stejnou myšlenku podporuje také Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.
"Vezmeme-li v úvahu věkové složení české populace, docházíme k váženému průměru smrtnosti ve výši přibližně 0,56 procenta, tedy k závěru, že by nemoci podlehlo přibližně 30 tisíc z 5,3 milionu „odolných Čechů“ ve věku 30 až 70 let. Snižme tento odhad ještě na polovinu, neboť vycházíme ze smrtnosti, která je stanovena pro reprezentativní populaci, nikoli vzhledem k námi vybrané skupině obzvlášť odolných Čechů. Dostáváme se tedy na poměrně nízké číslo 15 tisíc úmrtí.
Co to znamená pro naše zdravotnictví? Abychom udrželi počet mrtvých na relativně nízké hranici 0.28 procenta, museli bychom nemocné rozložit v čase tak, aby nedošlo ke kolapsu zdravotnického systému. Počet osob, které potřebují ventilovaná lůžka, je přibližně dvojnásobný vůči počtu úmrtí, tedy 30 tisíc. Doba trvání ventilace je přibližně tři týdny. Za rok se tedy na jednom ventilovaném lůžku může vystřídat maximálně 20 pacientů, a to jen za velice nerealistického předpokladu, že se na něm budou střídat jako děti v turnusech na skautském táboře.
Máme-li přibližně dva tisíce ventilovaných lůžek, z nichž je v této chvíli větší část obsazena, docházíme k závěru, že bychom k bezpečnému řízenému infikování „odolných Čechů“ potřebovali dobu významně delší než jeden rok. Pokud bychom ji zkrátili, dojde ke kolapsu zdravotnictví a významně stoupnou počty mrtvých. Prostě to nevychází.
...
Jaké jsou zahraniční zkušenosti?
Všechny pokusy o selektivní karanténu seniorů skončily neúspěchem, odstoupením od ní a přechodem ke karanténě plošné. I Švýcaři, největší zastánci odstínění seniorů, po velice krátké době pochopili, že není možné seniory efektivně izolovat, a zavedli plošnou karanténu."
Celý článek naleznete na:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nemusime-izolovat-seniory-ale-prenasece-98494
Zdeňka Anna Kocmichová Kontaktujte autora petice