#1691: MIP - Těším se spolu s komsomolkou Veronikou a nikdynebylkomunistou "demo" na výsledky kontroly

To, že neumíte česky, na to jsme si zvykli, ale Vy plavete i v historii. Prosím Vás, Bílá paní z Rožmerka, byla dcerou Oldřicha II, takže žila v 15.století. A v 15.století rod Schwarzenbergů ještě v Čechách nesídlil. Oni k nám přišli až v roce 1660, a to do Třeboně a roku 1661 si koupili panství na Hluboké, tak si ,prosím, doplňte vzdělání i v tomto oboru, ať tady nejste pro smích :-)))). Nemůžete napsat, že Bílá paní měla za bratra Schwarzenberga. Neměla. Ani nemohla, neměli šanci se potkat a hlavně byli z úplně jiných rodů.

Vy jste tak hloupý, že byste si klidně mohl myslet, že Schwarzenberg je brácha Terminátora :-)))

#1698: Veronika - Re: Těším se spolu s komsomolkou Veronikou a nikdynebylkomunistou "demo" na výsledky kontroly

Paní chytrá : studujte, a ještě i o Bílé paní...musíte se víc učit.

Erkinger ze Seinsheimu (1362–1437) zakoupil panství Schwarzenberg a začal se psát ze Seinsheimu na Schwarzenberku a s vynecháním prvního jména ze Schwarzenberka. V letech 1420–21 se účastnil válečné výpravy proti husitům. Tím jakož i značnými půjčkami získal od krále Zikmunda zástavu měst Žatec, Kadaně a Berouna. Roku 1429 byl povýšen do stavu svobodných pánů ze Schwarzenbergu. Jeho potomci rod rozdělili na několik linií, např. bavorskou, stefansberskou, hohenlandsberskou, lutyšskou, západofrískou a nizozemskou. Mnohé z těchto větví vymřely.

V roce 1599 obdržel Adolf Schwarzenberg za vítězství nad Turky v bitvě u Rábu titul říšského hraběte a polepšení erbu (pole s hlavou Turka, kterému vyklovává oči krkavec). V roce 1654^[1] získali Schwarzenbergové inkolát v Čechách a roku 1670 byl Jan Adolf ze Schwarzenberka povýšen na říšského knížete a stal se maršálem. Prvním trvalým majetkem v Čechách bylo panství Třeboň získané roku 1660, dále pak Hluboká nad Vltavou. Kníže Jan Adolf I. navštívil svá panství v dubnu 1661.

Nákupem statků a dědictvím po Eggenbercích vytvořili rozsáhlou državu v jižních a severních Čechách (např. Český Krumlov, Hluboká nad Vltavou, Netolice, Prachatice, Volary, Vimperk, Orlík) a připojili ji k územím drženým v Bavorsku, Dolních Rakousích a ve Štýrsku. V roce 1723 získali titul krumlovských vévodů.

Diplomat Karel Filip (1771–1820 působil v Petrohradě a Paříži, snažil se odvrátit válku od Rakouska, jako velitel rakouského sboru doprovázel Napoleona při jeho výpravě do Ruska, když se rakouský postoj k Napoleonovi změnil, stál v čele spojeneckých vojsk, která porazila Napoleona v bitvě národů u Lipska.

V 19. století působil kníže Felix Schwarzenberg (1800–1852) ve funkci rakouského ministerského předsedy, zasloužil se o potlačení revoluce 1848. Karel III. (1824–1904) se stal zemským i říšských poslancem, patřili k představitelům a tvůrcům programu české konzervativní šlechty, hájil českou otázku. Jeho syn Bedřich (1862–1939) pokračoval v otcových vlasteneckých myšlenkách, předsedal Společnosti Národního musea či Národní besedě a České zemědělské radě. Jeho starší syn Karel toto nadšení nesdílel.

Před 1. světovou válkou vlastnily dvě větve rodu (hlubocko-krumlovská a orlická) jen v Čechách 176 146 ha půdy s významným lesním, polním a rybničním hospodářstvím, doly, pivovary, cukrovary, vápenkami a jinými podniky.

Před rokem 1918 patřili Schwarzenbergové k nejbohatším rodům v Evropě. Kromě 200 tisíc hektarů zemědělské a lesní půdy vlastnil rod více než tucet zámků v Rakousku, Čechách a Německu, kromě toho značné podíly v pivovarech, pilách, cihelnách a v jiných podnikatelských oblastech.