„Je to důsledek nezodpovědné politiky prováděné řadu let, což vedlo k tomu, že lidé, kteří přicházejí do Evropy nebo žili v Evropě po několik generací, jsou ponecháni sami sobě, nemají představu o své budoucnosti,“ cituje Szydlovovou RIA Novosti.

Nicméně se opět postavila proti přemísťování uprchlíků. „Politici, aby uklidnili své svědomí, se rozhodli jednoduše přesunout tyto lidi z jednoho místa na druhé, a tím problém vyřešit. Problém nebude vyřešen. Proto polská vláda mluví přímo a jasně, že je třeba těmto lidem pomoci, ale musíme to dělat u nich - tam, kde žijí,“ tvrdí polská premiérka.

Vyslovila se rovněž proti humanitárním koridorům pro léčení uprchlíků. „Pokud budeme mluvit o humanitárních koridorech, takprosím především odpovědět na otázku, zda není jednodušší postavit nemocnici na místě? Budeme moci více lidem pomáhat a léčit na svém místě, než když budou tito lidé přivezeni do Polska,“ řekla Szydlová.

Na podzim roku 2015 se EU rozhodla přesídlit na svém území 160 000 lidí, kteří byli v té době v Řecku a Itálii, a uprchlíky z Afriky. Kvóty byly rozděleny v poměru k počtu obyvatel se zbývajících zemí EU a řadou dalších faktorů. Polsku bylo určeno přijmout 7000 Lidé, České republice - 1,6 tisíc, Maďarsku - 1,3 tisíc, Slovensku - 900 lidí. Během posledních dvou let Polsko a Maďarsko nepřijaly žádného migranta, Česká republika 12, Slovensko - 16.

Evropská komise již dříve oznámila, že pošle formální dopis České republice, Polsku a Maďarsku v rámci procedury, která by mohl vést k sankcím proti těmto třem zemím v souvislosti s odmítnutím přijmout uprchlíky s tím, že počká jeden měsíc na jejich odpověď.

Pokud polská premiérka hovoří o svědomí politiků, má dozajista kus pravdy. Jedna věc – a to zcela základní – totiž není jasná. Uprchlická vlna je důsledkem především rozpoutaných konfliktů na Středním východě a v Severní Africe. Země EU, které jsou převážně členy NATO, které pomohly tyto konflikty rozpoutat, dodnes zde vedou (spolu se Spojenými státy) bojové operace, které zasahují i civilisty.

Například irácký Mosul muselo opustit bezmála 900 tisíc lidí. To samé platí pro rozsáhlé oblasti Sýrie. Stavět v těchto místech (v Sýrii, Iráku, Libyi nebo v Turecku?) nemocnice je pošetilé nebo dokonce nebezpečné. A dokud se války v těchto oblastech neukončí, bude pokračovat uprchlická vlna. A na tom by měla především EU pracovat.