#100074: - Re:  

 V lidské povaze je spíše věřit senzacím. I když léta vláda USA vyvrací jako nesmysl, že si USA zlikvidovaly a odstřelily mrakodrapy, je stále značné množství odborníků a specialistů a lidí v USA a na světě, kteří věří tomu, že mrakodrapy jen zásluhou dvou letadel nespadly. A přirovnal bych to tedy k tomu samému. Pokud bude takový odbor tvrdit, že nějaké video je podvrh, je v lidské povaze si myslet, že se prostě snaží zakrýt pravdu a důkazy bude považovat za vyrobené pro tento účel. Shlédli jsme fotografie chlapce mrtvého, utopeného a vyplaveného na pobřeží (fotografie byla tuším oceněna), rovněž tak jsme četli i o tom, že si fotograf chlapce naaranžoval, aby byla fotka co nejpůsobivější a kde je pravda. Můžeme věřit tomu prvnímu, můžeme věřit i tomu druhému, protože novináři v honbě za senzací se někdy opravdu neštítí ničeho. A tak můžeme věřit akorát tomu, že pravda je nekonečná a ohebná tak, jak kdo potřebuje... Ale myslím, že až čas ukáže, jestli se takový odbor nedá zneužít ve prospěch příslušného ministra vnitra a tím i jeho strany.

#100080: - Re: Re:  

Povaha věřit spíše v senzaci je teze - není to realita a obzvláště ne realita v situaci, kdy je dobrá a důvěryhodná informace o senzaci rychle a důvěryhodně dostupná.

Bavíme se "senzací", že dnes končí škola dřív, od té doby, co vlezeme do školy. Čím sofistikovanější fikce, tím větší zábava a toho Kreml využívá, proto je nutná rychlá zpětná vazba - škola končí normálně, seznace skončila. 

Bulvár je zábava, ale není to reliata, čtenáři bulváru velmi dobře vědí, že jsou to nesmysly, ale baví je to číst. Otázka je, jestli jsou schopni rozlišit, kdy už je to věc škodlivá a tedy kdy přestanou o nesmyslech bulváru pochybovat.  

Spíše se novinář aranžoval tak, aby chlapce vyfotil a fotografie byla poutavá. Je možné mu to mít za zlé? 

Je přirozené, reagovat na sdělené emoce opět i emočně, to je naprosto v pořádku. Přesto samozřejmě musíme být velmi obezřetní ke každému, kdo emoci chce vyvolat, neinformuje, vyvolává emoce. 

Pravda a důvěryhodný zdroj informace a důvěryhodná informace je potřeba rozlišovat.

Pravda či pravdivá informace opravdu neexistuje, to je absolutní kategorie, ale lze dodržovat pravidla získávání, zpracování a publikování informací (pozitivní vymezení důvěryhodné informace), aby tyto byly důvěryhodné, tedy nebyly to fabulace či dokonce lži (vymezím-li to i negativně) - tedy záměrné zkreslení reality. To nejde vytrhnout z kontextu celého zdroje informací, neboť aktuální důvěryhodné informaci předcházely stovky a tisíce informací a za aktuální informací budou stovky a tisíce informací - chceš-li faktů. 

(Velmi bude věřeno pravdomluvnému spolužákovi, že škola končí dřív, dokud se nazačne sám smát své fabulaci, dokonce mu to možná mnozí budou věřit i v šatně při zavazování bot)

My občané si získáváme respekt (důvěryhodnost) ve svých sociálních vazbách tím, že jednáme kulturně, mravně a odborně zdatně v našich mezích, které máme a nevzniká hned, trvá dlouho, než jej získáme a může být dilem vteřiny, kdy důvěryhodnost ztratíme a pracně jí bude zase získáva zpět.  Chyba, kterou jsme udělali, by nás měla posunout kupředu, nikoliv srazit. Záměrné chybování  - tedy např. lhaní (pro zjednodušení) nebude ale bráno jako chyba v rámci sociálních vazeb věčně, nebude omlouváno dlouho. 

Např. pracujeme s pravdivou informací - rozvrhem, který sdělí pedagog ve škole. Jasně bychom sdělené označili za pravdu už proto, že pedagog má přímý přístup k tvůrci rozvrhu. Přesto, rozvrh je pouze dohoda a bude pravdivá jen do té doby, než ten, kdo má moc (typicky ředitel školy) rozvh změnit jej nezmění. Přesto byl pro nás původní rozvrh pravda, neboť jsme si jej také ověřili, že pravdivý je a má stále hodnotu i když byl změně, tehdy jsme podle něj postupovali a dokonce můžeme rozhodovat, zdali nový rozvrh je lepší čí horší. Pravdivost rozvrhu dokonce závisí na tom, jak dobře jdou hodinky typicky pedagogovi první hodiny :-). 

Manipulativní servery kremelské propagandy právě na základě výše uvedeného, vytváří virtuální svět podobně jako jej vytváří o sobě Miloš Zeman. Miloše Zemana, stejně jako kremelskou propagandu lze přistihnout při lži. Obecně bych řekl, že si před lidmi, kteří nám lžou dáváme velký pozor, proto dává velký smysl jasné lži jasně identifikovat, to možné je. Jasná lež je záměrná manipulace s jinak důvěryhodnou informací, aby ta změnila svůj smysl. Např. "Čína je největším investorem v Německu." To je záměrná lež, zkreslení sdělení, které by mohlo být výrokem pravdivým - "Čína v Německu udělala v roce 2016 největší počet akvizic". 

Tedy Miloš Zeman je lhářem, lže ve svých projevech a na lžích své projevy staví, tedy je potřeba si na to, co říká, dávat velký pozor, je nedůvěryhodný, neboť je nutné pečlivě zkoumat, co říká. 

Zde je to velmi dobře rozebráno:

Post-pravda vítězí. K tomu ale nebyl potřeba Facebook, stačilo opakovat Majora Zemana

#100080: - Re: Re:  

Povaha věřit spíše v senzaci je teze - není to realita a obzvláště ne realita v situaci, kdy je dobrá a důvěryhodná informace o senzaci rychle a důvěryhodně dostupná.

Bavíme se "senzací", že dnes končí škola dřív, od té doby, co vlezeme do školy. Čím sofistikovanější fikce, tím větší zábava a toho Kreml využívá, proto je nutná rychlá zpětná vazba - škola končí normálně, seznace skončila. 

Bulvár je zábava, ale není to reliata, čtenáři bulváru velmi dobře vědí, že jsou to nesmysly, ale baví je to číst. Otázka je, jestli jsou schopni rozlišit, kdy už je to věc škodlivá a tedy kdy přestanou o nesmyslech bulváru pochybovat.  

Spíše se novinář aranžoval tak, aby chlapce vyfotil a fotografie byla poutavá. Je možné mu to mít za zlé? 

Je přirozené, reagovat na sdělené emoce opět i emočně, to je naprosto v pořádku. Přesto samozřejmě musíme být velmi obezřetní ke každému, kdo emoci chce vyvolat, neinformuje, vyvolává emoce. 

Pravda a důvěryhodný zdroj informace a důvěryhodná informace je potřeba rozlišovat.

Pravda či pravdivá informace opravdu neexistuje, to je absolutní kategorie, ale lze dodržovat pravidla získávání, zpracování a publikování informací (pozitivní vymezení důvěryhodné informace), aby tyto byly důvěryhodné, tedy nebyly to fabulace či dokonce lži (vymezím-li to i negativně) - tedy záměrné zkreslení reality. To nejde vytrhnout z kontextu celého zdroje informací, neboť aktuální důvěryhodné informaci předcházely stovky a tisíce informací a za aktuální informací budou stovky a tisíce informací - chceš-li faktů. 

(Velmi bude věřeno pravdomluvnému spolužákovi, že škola končí dřív, dokud se nazačne sám smát své fabulaci, dokonce mu to možná mnozí budou věřit i v šatně při zavazování bot)

My občané si získáváme respekt (důvěryhodnost) ve svých sociálních vazbách tím, že jednáme kulturně, mravně a odborně zdatně v našich mezích, které máme a nevzniká hned, trvá dlouho, než jej získáme a může být dilem vteřiny, kdy důvěryhodnost ztratíme a pracně jí bude zase získáva zpět.  Chyba, kterou jsme udělali, by nás měla posunout kupředu, nikoliv srazit. Záměrné chybování  - tedy např. lhaní (pro zjednodušení) nebude ale bráno jako chyba v rámci sociálních vazeb věčně, nebude omlouváno dlouho. 

Např. pracujeme s pravdivou informací - rozvrhem, který sdělí pedagog ve škole. Jasně bychom sdělené označili za pravdu už proto, že pedagog má přímý přístup k tvůrci rozvrhu. Přesto, rozvrh je pouze dohoda a bude pravdivá jen do té doby, než ten, kdo má moc (typicky ředitel školy) rozvh změnit jej nezmění. Přesto byl pro nás původní rozvrh pravda, neboť jsme si jej také ověřili, že pravdivý je a má stále hodnotu i když byl změně, tehdy jsme podle něj postupovali a dokonce můžeme rozhodovat, zdali nový rozvrh je lepší čí horší. Pravdivost rozvrhu dokonce závisí na tom, jak dobře jdou hodinky typicky pedagogovi první hodiny :-). 

Manipulativní servery kremelské propagandy právě na základě výše uvedeného, vytváří virtuální svět podobně jako jej vytváří o sobě Miloš Zeman. Miloše Zemana, stejně jako kremelskou propagandu lze přistihnout při lži. Obecně bych řekl, že si před lidmi, kteří nám lžou dáváme velký pozor, proto dává velký smysl jasné lži jasně identifikovat, to možné je. Jasná lež je záměrná manipulace s jinak důvěryhodnou informací, aby ta změnila svůj smysl. Např. "Čína je největším investorem v Německu." To je záměrná lež, zkreslení sdělení, které by mohlo být výrokem pravdivým - "Čína v Německu udělala v roce 2016 největší počet akvizic". 

Tedy Miloš Zeman je lhářem, lže ve svých projevech a na lžích své projevy staví, tedy je potřeba si na to, co říká, dávat velký pozor, je nedůvěryhodný, neboť je nutné pečlivě zkoumat, co říká. 

Zde je to velmi dobře rozebráno:

Post-pravda vítězí. K tomu ale nebyl potřeba Facebook, stačilo opakovat Majora Zemana