MANIFESTAČNÍ PETICE ZA ODSTOUPENÍ PREZIDENTA MILOŠE ZEMANA

Quoted post

Demokrat

#98546

2016-12-02 18:12

Mnoho proamerických raplů se dívá na Fidela Castra zcela odtrženě od situace na Kubě v padesátých letech a ukazují na něj jako na odporného diktátora. Ale musí si uvědomit, že tehdy tam byl ráj amerických mafiánů, hazardních hráčů, podvodníků, kteří na Kubě prali špinavé prachy, tam se jezdili američtí boháči kurvit skoro zadarmo, bída, národní důchod na dně. A touto optikou pak mnoho věcí vypadá úplně jinak, než předkládají ti američtí veksláci. A Batista jim šel za úplaty na ruku. Ta mladá republika se musela bránit zuřivým útokům, v USA vyškoleným zabijákům, kteří přišli o pohádkové kšefty. Jenom pokusů o atentát na Fidela Castra byly stovky. Nemalujte si USA jako nějakého zaslíbeného beránka. Jejich zločinecká CIA se o Kubu celou dobu pilně "starala", viz. Zátoka sviní. A za prachy tam ti zločinci zavraždili tisíce lidí. Proto se s nimi Fidel Castro také nemazlil. Tam šlo o to buď a nebo.

Odpovědi


Nepřihlášený uživatel

#98547 Re:

2016-12-02 20:41:40

#98546: Demokrat -  

 Ty jsi na prasečinky?


Nepřihlášený uživatel

#98795 Re:

2016-12-10 12:57:45

#98546: Demokrat -  

 Kubánci nejsou hloupí a vidí, jak to vypadá u sousedů. Třeba Jamajka - konstituční monarchie a ráj drogových mafiánů, kteří se mezi sebou vraždí a objasněnost vražd - nejen těch mafiánských - je na velmi nízkém procentu. Jamajka je v HDI 87. na světě, Kuba 48. Kupodivu až za Kubou jsou v tomto ukazateli Bahami - daňový ráj pro podvodníky celého světa - na 49. místě se stejnými procenty. Haiti, kde neproběhla žádná "komunistická revoluce" a pouze se vymanili z područí diktátora Duvaliera za pomocí intervence USA, je HDI 145. na světě a 70 % Haiťanů má menší příjem než 2 USD na den. O mnoho lépe na tom není ani Dominikánská republika s podobvnou historií, která je v tomto ukazateli HDI na 91. místě. (ČR je 28. a jen 2 setiny procenta před Kubou. ČR 0,87, Kuba 0,85).

Kdo neví, tak HDI (anglicky Human Development Index) je prostředek pro srovnání klíčových rozměrů lidského rozvoje, mezi které patří: dlouhý a zdravý život, přístup ke vzdělání a životní standrard. Jedná se tedy o ukazatel životní úrovně. Index byl vytvořen v roce 1990 pákistánským ekonomem Mahbubem ul Haqem a indickým ekonomem Amartyem Senem a používá se v každoroční zprávě OSN.