#91738: - Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:  

 A jak lze správně předpokládat, z těch 41 %, co ve druhém kole k volbám nešli, by v případě, že by volby byly povinné, zvolilo Zemana procentuálně stejné množství lidí jako ti, kteří k volbám šli, tedy opět by měl více hlasů než Schwarzenberg. Ta vaše logika, dle níž jej nevolila většina, je naprosto uhozená. To by potom absolutně žádný zvolený orgán neměl podporu většiny, jelikož volební účast bývá u všech voleb sotva poloviční. Prostě se smiřte, že prezident Zeman měl větší voličskou podporu než kterýkoliv adept z pražské kavárny, tak dokažte, že jste demokraté, na něž si stále hrajete a respektujte hlas většiny.

#92065: - Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:  

 Podstatné je, že nebyl zvolen většinou opravněných voličů, ale většinou těch, co šli k volbám a to jsem také psal. Mohl být totiž zvolen většinou oprávněných voličů, nic tomu nebránilo, většina jich u voleb byla. Nestalo se tak. Ostatní je jen pouhá spekulace, jak by se zachoval zbytek voličů, kdyby k volbám šli. 

Druhou velmi důležitou věci je, že NSS jasně konstatoval, že je Miloše Zeman lhářem a porušovatelm volebního zákona a dokonce konstatoval, že tak jednal i jeho tým. 

Ústava nepřipouští, aby v ústavní pozici byl člověk, který porušuje Ústavu a zákony této země, přesto bylo Miloši Zemanovi umožněno, aby slib složil. Problém je, že i složení ústavního slibu osobou Milošem Zemanem je tedy nejspíše už samo o sobě velezradou, neboť Miloš Zeman znal rozsudky NSS. 

Stav je navíc absurdní i v tom, že se Miloš Zeman obklopil lidmi bez bezpečnostních prověrek státu a dokonce nejspíše zpravodajci cizích státních služeb a to států, které se minimálně pohybují na hranici totality a nedemokratických jednání. 

Je možné respektovat zvoleného kandidáta pokud neporušuje ve volební kampani zákon, jako ubohý komunista či nácek, jak to dělal Miloš Zeman. 

[20.] Stejně tak byla lživá informace, šířená tentokráte týmem M. Zemana, podle níž jsou
na zámku K. Schwarzenberga nacistické symboly . Navrhovatelům je třeba
přisvědčit rovněž v tom, že se M. Zeman dopustil lži, pokud v debatě kandidátů dne 22. 1. 2013
K. Schwarzenberga nařkl z toho, že po restituci zámku v Čimelicích nasadil takové nájemné,
že se učiliště pro zdravotně postižené děti muselo odstěhovat a že o služební byt přišla též
učitelka T. B. 
[21.] V uvedených případech nepochybně došlo k porušení zákona, konkrétně v prvém případě
§ 35 odst. 2 a 3 zákona o volbě prezidenta republiky, v druhém a třetím případě § 35 odst. 2
téhož zákona. Obě skutečnosti bezesporu měly racionální vztah ke zvolení kandidáta, jehož
zvolení je napadeno. Nejvyšší správní soud má nicméně za to, že ve věci není dána třetí
podmínka pro závěr o neplatnosti volby prezidenta republiky, tj. existence tak zásadní intenzity
nezákonnosti, která je ve vztahu příčinné souvislosti k výsledku volby. Lze jen připomenout,
že dle „volební“ judikatury Nejvyššího správního soudu musí protizákonnost dosahovat
takového stupně, kdy je možno se důvodně domnívat, že pokud by k ní vůbec nedošlo, nebyl
by kandidát zřejmě vůbec zvolen. Intenzita porušení volebního práva ve vztahu k inzerátu
v deníku Blesk je bezesporu mimořádně velká. Deník Blesk je nejčtenějším českým deníkem, jeho
náklad se pohybuje kolem 300 000 kusů, každodenně zasahuje výrazně více než jeden milión
čtenářů (http://www.mediaguru.cz/2012/08/prodane-naklady-deniku/). Inzerát vyšel v první
den voleb, kandidát K. Schwarzenberg, v jehož neprospěch inzerát směřoval, tak neměl reálnou
šanci na lži tam uvedené reagovat, což byl také bezesporu účel sledovaný jeho původním
zadavatelem.