#158: - Re: Re: Re: Re:  

 http://www.mesto-beroun.cz/ turista/historie-a-soucasnost/povesti-o-beroune/

Obrázky údolí jsou si podobné v tom, že vesměs ukazují  jeho malou šířku. Bylo by to málo muziky.

V tom úzkém údolí od soumraku do kuropění v létě stéká studený vzduch dolů k  teplejší řece  a jeho účinkem teplota nad její hladinou klesá pod rosný bod.  

   Vzniká mlha. Za bezvětří, v závětří, jako mléko. Původní jméno, uváděné Kosmasem v jeho kronice, je podle všeho  mluvící. Pravé.

#159: - Re: Re: Re: Re: Re:  

"... Hájkova "Kronika česká (vydána 1541 v tisícovém nákladu)",  je rozsáhlé a živé kronikářské vyprávění, napsané poutavým slohem, co do obsahu však ne příliš spolehlivé. Hájek například všechny události opatřuje přesnými letopočty, které si patrně vymyslel. Jeho kronika však sloužila jako hlavní pramen dalším kronikářům a dějepiscům (Bartoloměj Paprocký z Hlohol a Paprocké Vůle, Jan František Beckovský aj.)... Podle Flajšhanse byl Hájek člověk své doby s chatrným vzděláním, opatřil si však neuvěřitelné množství pramenů, které nedokázal kriticky zpracovat....

...Kronika ale obsahuje průkazné informace o archeologických lokalitách v Čechách. Hájkem jsou ale spojovaná s různými nesouvisejícími událostmi a okolnostmi. Objevuje se zde například Oppidum Závist, Kazín, hradiště Praha Butovice, Tetín a jiné...

...Dostal se opět do sporů s karlštejnským purkrabím Bechyněm z Lažan, protože se zastal služek, které jeho paní týrala... od roku 1520 byl farářem v Kostelci u Budyně nad Ohří, o rok později kaplanem ve Zlonicích...   Šlechtici v té době pokládali faráře za své sluhy, s čímž se Hájek nechtěl smířit a vedl s nimi neustálé spory...."