#98: - Re: Re:  

 Zdá se, že to byl Jan Bartoloměj Tanner, jezuita, děkan na filosofické fakultě. Člověk by nevěřil, že je něco takového možné. Ale tomu parchantovi se to zjevně povedlo.

#119: - Re: Re: Re:  

Jaký byl motiv takového činu? Pouhá terminologická  kolize.    

Oděv ministrantů nebo laiků přisluhujících při MŠI označován býval koMŽE.

Rocheta (z lat. rochettum, od staroněm. Roch, Rock), ve starší češtině komže, je v západních církvích volné bílé liturgické svrchní roucho s úzkými rukávy, sahající po kolena a na okraji často zdobené krajkou.

Rocheta se vyvinula zhruba ve 14. století ze superpelice jako náhražka alby při udílení svátostí, při průvodech a pobožnostech. Často jsou rocheta a superpelice zaměňovány, mají však odlišný původ i funkci. Rocheta má užší rukávy a nejedná se a priori o liturgické roucho, i když se dnes při bohoslužbách používá také. Je rovněž výrazně mladší než superpelice.

Rochetu oblékají oprávněně pouze preláti, kteří ji nosí jako součást svého chórového oblečení. Nejčastěji můžeme rochetu vidět při bohoslužbě na ministrantech, ti ji nosí přes sutanu nebo barevnou suknici (někdy též nazývanou komží), ale oblékají ji také duchovní přes černou kleriku.

V lluterských a v anglikánské církvi má rocheta volné rukávy a nosí jej duchovní a biskupové.

Rocheta – Košile se širokými rukávy bez hranatého výřezu, při krku stažená (např. zavázkami).

Alba – Dlouhá bílá tunika, která sahá po kotníky.

Z alby se vyvinula další roucha – rocheta a superpelice. ... Superpelice je alba s rozšířenými rukávy, která vznikla na severu, kde bylo třebanosit ji přes kožich.

Komže: dlouhá suknice, sahající po kotníky.

#119: - Re: Re: Re:  

Artistická fakulta (též fakulta svobodných umění) byla součást středověké univerzity, která poskytovala přípravné vzdělání pro další studium na teoligických, právnických a lékařských fakultách. Artistické fakulty existovaly od středověku

Jejich úlohou bylo doplnit všeobecné vzdělání latinských škol. Rozsah studia mezi artistickými fakultami a lépe organizovanými latinskými školami nebyl ostře ohraničen. Artistické fakulty měly výsady univerzitního studia a jejich posluchači mohli získat i akademické hodnosti,  grady.

Na artistických fakultách probíral úplný kurz tzv. sedmi svobodných umění, a to ve dvou stupních:

• nejdříve trivium (gramatika, rétorika a dialektika), přičemž jejich absolvent byl baccalaureus – ověnčený vavřínem,
• poté mohl pokračovat ve studiu kvadrivia (aritmetika, geometrie, astronomie a hudba) a získat titul magister artium (liberalium) – učitel či mistr (svobodných) umění.

Jak po bakalářském, tak po magisterském stupni se mohl zapsat ke studiu na některé ze tří odborných fakult středověké univerzity.