PETICE proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"

Quoted post

gorwynt

#275 Re: Re: Re: Re: Re:

2015-09-25 10:27

#273: - Re: Re: Re: Re:  

 Shodneme se na tom, že svět je zvrácený. Takhle to dopadá, když mají někteří, opakuji někteří, heterosexuálové děti (měl jsem připraveno asi 10 odkazů, ale systém povolí jen 3):

Syna tloukl o dlažbu, na dceru bral kuličkovou pistoli, tvrdí žalobce

Nadával dětem, bil je, družce chtěl uříznout hlavu. Hrozí mu 10 let

Matka krmila dítě moukou a vodou, to zemřelo. Od soudu dostala pět let

Mám pokračovat dál?

Řekněte mi upřímně: po homosexuálech chcete, aby neusilovali o adopce a výchovu dětí, protože by podle Vás mohly být v budoucnu nějak narušené. Ale jak zabráníte heterosexuálům, aby na dětech nepáchali násilnosti, o kterých jste si mohl přečíst? Co si z té brutální výchovy v těchto rodinách děti odnesou? Proč každého heterosexuála před tím, než se rozhodnou mít potomky, nepošlete k psychiatrovi na vyšetření? Tohle se Vám líbí? Vám taková situace přijde normální? Tohle je přece rodina s dětmi, ta Vámi opěvovaná slavná tradiční hetereosexuální super a úžasná rodina, kde dítě má otcův i matčin vzor. Tak kde je problém? Aha, no jo, on každý totiž nemusí být mentálně způsobilý k tomu vychovávat děti. Zplodit dítě dokáže každý bez špetky inteligence (což je ostatně vidět na cikánech, kteří moc rozumu nepobrali a množí se jako králíci), ale vychovat jej ve slušného a kultivovaného člověka, to už je vyšší dívčí, že? Když jsem ty články četl, chtělo se mi brečet.

Takže ještě jednou: jak zjistíte, kdo je a kdo není způsobilý vychovávat dítě? Kdo a jak zabrání tomu, aby děti nebyly rodiči týrány? Sepište petici taky proti tomu, aby se tyto případy nestávaly.

Dokud se tyto situace nevyřeší a nevyřeší se ani předcházení těmto činům, pak nevidím jediný důvod bránit adopci homosexuály. Nedokážete totiž s jistotou říct, že to bude horší. A můžete si nadávat, jak je libo.

Odpovědi

Jan Kubalcik

#330 Re: Re: Re: Re: Re: Re:

2015-09-30 21:55:54

#275: gorwynt - Re: Re: Re: Re: Re:  

Klíč je ve Vaší předposlední větě: "Nedokážete totiž s jistotou říct, že to bude horší.". Jak jsem už jedno uvedl, důkazní břemeno je ale z logiky věci na Vaší straně - Vy jste ten, kdo musí dokázat, že to bude lepší, protože Vy chcete měnit status quo (a, znovu připomínám lorda Falklanda: "Není-li nutné měnit, je nutné neměnit.")... důvody typu "proč by to nemělo jít?" nestačí. Jenže, parafrázuji, Vy nedokážete s jistotou říct, že to bude lepší. Pak ale není žádný důvod cokoli měnit. Nebo, položím otázku sugestivněji: jak nebo čím prospějeme dětem, když umožníme homosexuálním párům děti adoptovat? Nebo ještě jinak, jaký je podle Vás důvod, pro který je nutné měnit?

Navíc je to poněkud mimoběžné. Vždy byli a jsou rodiče, kteří prostě z nějakého důvodu nemilují své děti. Já navíc tvrdím, že lépe je na tom dítě, které s láskou rodiče fyzicky trestají, než dítě, které sice fyzicky nikdo netrestá, ale rodiče jej nemilují. Příjde mi, např., dost zvrácené, když se "ochránci práv" snaží zakázat tělesné tresty, ale rozvody, kterými jsou děti poznamenávány daleko více, hlouběji, dlouhodoběji..., tak rozvody jim jaksi asi nevadí... Ale to jsem odběhl.

Tedy, ano, někteří rodiče dokonce týrají vlastní děti. Hrůza, o tom samozřejmě není sporu. Jistě, mělo by se tomu zabránit... Ale vždy jen za nějakou cenu. Cena, kterou platí např. norská společnost, je podle mého názoru již příliš vysoká - za to, že zabrání téměř každému týrání, platí zcela zbytečným odebíráním dětí z rodin. Takové dítě, které je svými rodiči milováno a které jeho rodiče milují, a které je zároveň násilně vytrženo ze své rodiny, trpí neméně, než dítě, které je svými rodiči týráno a nikdo mu nepomůže. Je to, domnívám se, jedna ku jedné - nebo, možná lépe řečeno, žádný člověk není sto opravdu rozhodnout, které z těch dětí trpí víc. Norská cesta však neminimalizuje dětské utrpení - minimalizuje jeden zdroj utrpení a jiný zdroj naopak maximalizuje... v součtu, důvodně se obávám, je dětského utrpení více, nikoli méně. Podobně jako kriminalita obecně - to je jistě něco, co by bylo záhodno mýtit až vymýtit... ale za každou cenu? Za cenu zavedení policejního státu a la Stalin? Tam (a v podobně fungujících režimech) se kriminalitu přece podařilo potřít téměř bezezbytku, jakýkoli jiný režim měl téměř vždy jen více kriminality... Ale, proč říkám, že jde o mimoběžné záležitosti... Vám i mně leží jistě na srdci osud týraných dětí. Ale tím, že umožníte homosexuálním párům adopce dětí, nepomůžete ani jednomu z nich.

Přes Vámi uvedené příklady platí, že statisticky je rodina pro děti optimálním místem. Biologičtí rodiče jsou, statisticky, vůbec nejlepší. Myslím, že důkazy tohoto tvrzení Vám může nabídnout např. dětská psychologie. Vaše podivné otázky na způsobilost rodičů jako by vycházely z názoru, že děti komusi patří a on je lidem přiděluje. Tak to ale přece není. Děti nenáleží žádnému člověku, ale nejvíce to lze říct právě o jejich rodičích. Nikdo nemá kompetenci dělat rodičům nějaké školení. Rodiče se jistě mohou z nějakých důvodů (nespekulujme o těchto smutných variantách...) dětí vzdát... Nebo se vůči nim chovají tak zle, že by jim je měla společenská autorita (dnes tedy stát) odebrat. Rodiče také mohou zemřít. Všemi těmito způsoby vznikají bezprizorné děti s více či méně smutnými osudy a v jejich zájmu je dostat se do prostředí, které je statisticky co nejblíže optimu. Ani pro tyto děti nevykonáte nic, nijak jim nepomůžete, pokud umožníte homosexuálním párům adoptovat děti...

S přátelským pozdravem

Jan Kubalčík