#99: Pavel Kozák - Re: Re: kultura a moc (dva historické příklady) 

Každý určitě ne, Karel ale nepatří na piedestal, Karel patří mezi obyčejné lidi, ať mu to dají radši někam do hospody jako Hrabalovi, když musí rozsévat pomníky, jenže to by inciátoři neměli takovou publicitu, že ano.

#100: Vojtěch Klimt - Re: Re: Re: kultura a moc (dva historické příklady) 

My nemůžeme zabránit tomu, aby si někdo přifařil k určité formě zveřejnění Karlova díla a osobnosti i svůj vlastní imidž. (Ostatně: a když si ho přifaří...?)

Zajímavá je ovšem ta otázka lidovosti. O tom psal Dr J. Kotek v roce tuším 1974 ve článku Jak si společnost osvojuje populární hudbu (asi v Hudebních rozhledech, pak je to citované v Encyklopedii populární hudby a jazzu). Po 20ti letech od široké popularizace určitého jevu (tedy zlidovění až k rozmělnění; po 10ti letech od výbuchu popularity) totiž přichází artificializace, třeba doba rockových mší.

Podobný problém řešilo křesťanství, a to šalamounsky: slepili Petra a Pavla, populární a intelektuální pól.