#9: zoufalý badatel - Citlivé osobní údaje vs. archivní lhůta

Údaje jako adresy a data sice zjištěny budou, ale pouze pro vnitřní úřední potřebu archivu, zákon neumožňuje je komukoliv předávat, ne-li zveřejňovat. Zákon archivářům výslovně zakazuje sdělovat údaje, ke kterým se dostali v rámci výkonu povolání (§14).

A samozřejmě, pokud uvedená osoba souhlas nedá. Nic se zpřístupňovat nebude. Takže bude-li chtít archivář spis zatajit, řekne, že spisem prochází někdo, kdo s jeho zpřístupněním nesouhlasí a sbohem. Možnost ověřit si, že lže, je stejná jako dosud. Fakt je, že nevím, proč by to jakýkoliv archivář děla. Zvlášť podle písmene d, když může nahlížení odepřít podle a) fyzický stav archiválie to neumožňuje (tj. přijde mu odrbanější než jiné), nebo b) archiválie není zpracovaná.

Popravdě řečeno, dle § 38, odst. 1d stačí, když procházející osoba nedá výslovný souhlas, tedy v případě, že dotyčný na výzvu archivu nereaguje, materiál se zpřístupnit nesmí.

Můžete mi oponovat, že výslovný souhlas se vyžaduje jen v případě, že spis obsahuje "citlivé osobní údaje", mezi ty ale patří např. náboženské a politické názory a v každém druhém formuláři až do minulosti poměrně nedávné byla bohužel i kolonka vyznání a politická příslušnost.

Myslím, že ve vašem zájmu by naopak bylo výjímku rozšířit i na archiválie mimo provenienci §37, odst. 11. Jinak pokud Vám někdo nechce zpřístupnit něco, co by podle Vás měl, obraťte se se stížností na Odbor archivní správy a spisové služby MV.

PS: Jde o příslušné paragrafy zákona č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisoví službě.

#34: G. R. - Re: Citlivé osobní údaje vs. archivní lhůta

Zkoušel jste někdy kvůli odepřeným materiálům podat stížnost Archivní správě? Pár takových lidí znám, archivní správa dá  vždy za pravdu vedení archivu; je to boj s větrnými mlýny.

Ano, archiváři se mohou vymluvit i na špatný fyzický stav archiválie, ale v naprosté většině případů je odmítnutí "zdůvodněno" obsahem citlivých osobních údajů. A proč? Tuto otázku si kladou také mnozí postižení, většinou lze jen spekulovat. Důvodem může být obava z budoucích soudních komplikací, osobní badatelský zájem (exkluziní přístup ke spravovanému materiálu), nebo obyčejná lenost.

Jednou se mi stalo, že archivářka nepředložila objednanou lístkovou kartotéku, protože "tu těžkou škatuli nechtěla tahat" a když pro ni její mladší kolega ochotně zaběhl, odmítla mi ji vydat s tím, že obsahuje unikátní osobní údaje, které by se mohly ztratit (mohl bych je ukrást? zpřeházet?, dodnes nevím)

Žádné "citlivé osobní údaje" ten zákon neobsahuje. Navíc, pokud tedy archiv v případě více než 30ti osob procházejících svazkem je vyzve veřejnou vyhláškou, jak se bez data narození a adresy dozvědí o koho jde? Nař. Vyzýváme Josefa Nováka, aby se vyjádřil ke spisu 222222? Tam samozřejmě bude muset být uvedeno minimálně datum narození, pokud ne daleko více..

Tak na tohle se těším" § 37 odst. 2

Do archiválií obsahujících osobní údaje žijící
osoby lze nahlížet, nevznesla-li tato osoba písemně námitky.
Archiv osobu písemně vyrozumí o podané žádosti
o nahlížení do archiválií; jedná-li se o vyrozumění
nejméně třiceti osob, lze je doručit veřejnou vyhláškou
vyvěšenou na úřední desce archivu, a nezřizuje-li archiv
úřední desku, na úřední desce státního oblastního archivu,
v jehož obvodu má archiv sídlo.