Podpora Mgr. Vítězslavě Baborové, radní Jihočeského kraje za KSČM

http://www.chelemendik.sk/Biografie_Karel_Schwarzenberg_BILDERBERGCZ_915925535.html

Restituce

Karel Schwarzenberg po přesídlení do České republiky bez větších problémů restituoval majetek orlické větve Schwarzenbergů, do níž patřil po svých rodičích. V pozdější fázi restitucí jeden ze Schwarzenbergových oponentů, bývalý komunistický generální prokurátor Jaroslav Krupauer, který odmítal vydat hájenku ve Smetanově Lhotě, soudně zpochybnil jeho dědická práva vůči majetku biologických rodičů s poukazem na to, že byl v Rakousku adoptován svým strýcem do hlubocké větve, jež by k restituci oprávněna nebyla. Do kolize se tak dostalo české právo, podle kterého dědická práva po biologických rodičích adopcí zanikají, a rakouské právo, podle kterého nezanikají. Celá věc byla navíc komplikována tím, že Schwarzenberg byl adoptován jako dospělý, což české zákony neumožňují. Soud po vyslechnutí znalců mezinárodního práva stanovil, že směrodatné je v tomto případě rakouské právo, resp. že podle českého práva k žádné adopci nedošlo a že tedy Schwarzenbergova dědická práva nezanikla. Majetek hlubocké větve stát nevydal. Ústavní soud České republiky se nároky adoptivní sestry Karla Schwarzenberga Alžběty Pezoldové nadále zabývá.
Kritika
Ochuzený uran a zkoumání jeho účinků

1. listopadu 2007 na zasedání Valného shromáždění OSN Schwarzenberg za Českou republiku hlasoval proti návrhu [zdroj?], který vyžadoval, aby jednotlivé členské země OSN a relevantní mezinárodní organizace hledaly dopady použití zbraní a munice z ochuzeného uranu.[9][10] 2. prosince 2008 na jiném zasedání[11] hlasoval proti podobnému návrhu[zdroj?]. Schwarzenberg byl v tu dobu do funkce ministra zahraničních věcí jmenován Stranou zelených, která se jednoznačně staví proti nasazení zbraní a munice obsahující tento (radioaktivní) materiál.[12]
Schvalování Kosova

Karel Schwarzenberg byl proponentem uznání nezávislosti Kosova již před jeho jednostranným vyhlášením.[13] 21. května 2008 byl na jeho návrh[14] tento bod začleněn do programu jednání vlády. Kritiku Schwarzenberg sklidil za okolnosti tohoto jednání a samotného rozhodnutí. Jednání probíhalo nikoli v Praze ale v Teplicích, Schwarzenbergův návrh byl zařazen na poslední chvíli a mimo řádně stanovený program, podle některých poslanců z KSČM též v rozporu s usnesením poslanecké sněmovny parlamentu a v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.[15] Daniel Solis ze Strany zelených na jedné z demonstrací proti uznání Kosova zhodnotil tuto nominaci jako „přehmat“, řekl, že Schwarzenberg za jejich stranu „nefungoval, jak by měl“ a dodal, že v případě uznání bude ministr konat „v přímém rozporu s Ústavou České republiky“.[16]
Úplatkářství

Schwarzenberg přiznal, že kvůli hladkému průběhu restitucí uplatil úředníka. Jeho strana přitom tvrdí, že zatočí s korupcí, a on sám na billboardech hlásá, že je transparentním politikem.[17] Tuto skutečnost uvedl již před řadou let a nyní opět v rozhovoru pro Mladou frontu DNES. V reakci na zveřejnění, pak oznámil: „Nebyla to žádná suma. Nebyly to peníze. Bylo to něco jiného, jakási protislužba, kterou po mně ten úředník tehdy chtěl a kterou jsem pro něj měl udělat. Byla to výjimečná situace.“[18]
Členství v zájmových uskupeních

Schwarzenberg je členem jak skupiny Bilderberg, tak Trilaterální komise, za což byl kritizován z více zdrojů z důvodu netransparentnosti a střetu zájmů. [19][20]
Dílo

Karel Jan Schwarzenberg, Karel Hvížďala: Knížecí život – Rozhovor s Karlem Hvížďalou, Mladá fronta, 1997 / Paseka, 2002, ISBN 80-204-0673-5 / ISBN 80-7185-485-9