Petice proti obsazení resortu školství Jihočeského kraje KSČM

http://www.halonoviny.cz/articles/view/317179
Oběť

Augustin Schramm byl Liberečák. Narodil se v roce 1907. Světlo světa spatřil v Horním Růžodole. Dětství měl těžké. Dítě z dělnické rodiny, kdy práce často nebyla. Přesto mu rodiče umožnili vystudovat strojní průmyslovku. Zaměstnání však nesehnal, proto přijal nabídku, aby se stal mládežnickým funkcionářem.

Ve třicátých letech byl zvolen do vedení Komunistického svazu mládeže a Svazu mladých. Jako zástupce těchto organizací se dokonce stal členem exekutivy Komunistické internacionály mládeže. Mezi lety 1931 a 1938 byl i členem ÚV KSČ. V roce 1939 odešel do Sovětského svazu a přijal místo v traktorovém závodě.

Po napadení země Sovětů se dobrovolně přihlásil na frontu. Byl poslán do školy pro důstojníky, a protože perfektně znal německy a česky, byl zařazen do skupiny určené pro práci v týlu. V roce 1944 byl jmenován osvětovým důstojníkem partyzánské školy v Kyjevě, která vznikla při štábu ústředního velení partyzánského hnutí a jejíž absolventi byli posíláni do republiky.

Tehdy měl hodnost majora. Po skončení války se stal hlavním mluvčím partyzánů a brzy zastával i funkci vedoucího (partyzánského) oddělení ÚV KSČ.

Ti druzí

Vávra-Stařík... Pocházel ze Lhoty u Zlína. Vystudoval učitelský ústav v Košicích a zůstal učit na Slovensku. Po seznámení s cíli Ĺudové strany do ní vstoupil. Nedostal se však, ač to předpokládal, na některé z prvních míst na kandidátce do Parlamentu, takže roztrpčen přešel k agrárníkům.

Ani ti mu však nesplnili jeho ambice a tak v nejkrušnějších letech republiky se stává jedním z vůdčích představitelů fašizující Národopisné Moravy prosazující připojení Slovácka k luďáckému Slovensku. Prohlášení k slovenskému národu v tomto směru dokonce podepsal on - Josef Vávra - a Jan Úprka.

Nacistická moc hnutí však příliš nakloněna nebyla, sice Vávru jmenovala krajským tajemníkem tzv. Osvětové služby, ale to vzhledem k Vávrovým ambicím bylo málo. Proto, když se válečné úspěchy přesunuly na napadené, rychle se vydal na Slovensko, zamlčel svou minulost a stal se pod jménem Stařík členem partyzánského oddílu Jana Žižky z Trocnova.

* * *

Po válce pak krátce zastával místo primátora Zlína, aby jako svůj tehdejší hlavní cíl zorganizoval tzv. partyzánské družstvo Partkol, jehož členové, většinou bývalí Vávrovi souputníci, si začali přivlastňovat německý a další majetek. Dokonce vstoupil i do KSČ.

Brzy však narazil právě na majora Schramma, jenž shromažďoval informace o protizákonných postupech družstva. Těsně před zásahem Bezpečnosti Vávra-Stařík opustil republiku, dal se k dispozici americkým zvláštním službám a začal pod jejich vedením vytvářet zpravodajskou organizaci, jež měla využít bývalé členy jím vedeného Partkolu, což se později zčásti podařilo...

Choc... Vrah Miloslav Choc. Bylo mu kolem dvaceti, když se ve čtyřiačtyřicátém dobrovolně přihlásil do nacistické Technische Nothilfe, která v rámci Leyovy organizace zabezpečovala v zázemí chod hospodářství a služby potřebné dokonce pro frontu. Po osvobození tuto svou angažovanost zamlčel a přihlásil se do tzv. zpravodajské brigády, jež na Karlovarsku měla zabezpečovat klid a předcházet útokům wervolfů.

* * *

Po několika týdnech jeho velitel, desátník Píta, byl však za podivných okolností zabit. (Později se Chocovi na tom připisoval podíl.) Díky tomu se mohl v Chomutově objevit v uniformě poručíka Svobodovy armády. Dokumenty tehdy nikdo neprověřoval. To mu umožnilo stát se v jedné z obcí předsedou místní správní komise a začít shromažďovat majetek. Brzy se o něj však začaly zajímat skutečné zpravodajské orgány.

Z té doby pochází vražda německého člena správní komise antifašisty Reichmanna a jeho dcery, jenž se zpravodajci spolupracoval. Na čas se tak Chocovi podařilo šetření zkomplikovat. V lednu 1946 byl však zatčen.

Několikaměsíční šetření i díky správné politické straně, jíž se stal členem, a která ovládala soudní orgány, byl propuštěn a jako praktikant u svého strýce mohl dokonce začít studovat na Vysoké školy politických a sociálních (hospodářských) věd. Po únoru pochopil, že prohrál. Proto v druhé polovině března opustil ilegálně republiku a v krátké době se mu dostalo několikatýdenního školení v kurzu pro agenty...

* * *

Důstojník CIC... jméno neznáme. Zřejmě nebyl však jeden a s několika dalšími se v práci s agentem Chocem střídali. Vávra-Stařík však ve vztahu k Chocovi vystupoval neanonymně. Ten také, když američtí zpravodajci rozhodli o Chocově nasazení doma, se připojil svou polívčičkou.

Americký úkol zněl: předat pokyny a příkazy vznikajícím protistátním organizacím a přivést některé konkrétní informace z Československa. Snad založit i »mrtvé schránky«. Také proto byl náležitě vyzbrojen nejen penězi, ale i zbraněmi.

Vávra-Stařík, aby se pojistil při organizování svých zpravodajců, se však potřeboval zbavit velké překážky a tou byl Schramm. Proto, pravděpodobně s tichým souhlasem amerických zvláštních služeb, protože těžko si lze představit, že by svého agenta poslaly za hranice a on zde plnil jiné zadání, než mu bylo přikázáno, vyslovil nad Schramem ortel: »Odstranit!«. V tom Choc zkušenosti měl. Navíc násobené absolvováním kurzu pro agenty.