PETICE ZA ODSTOUPENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

Pro ty, co věří v idee úprav či oprav kapitalismu v systém slušný a reformovatelný: vyjádření velmi chytrého politika, označovaného pravicí za dogmatického stalinistu, jak jinak.

Jak chce vláda zabránit referendu
(29.3.2012) Vyjádření poslance Parlamentu ČR a místopředsedy ÚV KSČM Stanislava Grospiče k vládnímu návrhu zákona o obecném referendu.


Česká vláda pokračuje ve hře na demokracii. To, o co se Petr Nečas snaží, se ještě spíše podobá hře na slepou bábu. Jen česká pravice, tentokrát pod vedením místopředsedkyně vlády pro legislativu a místopředsedkyně strany Věci veřejných Karolíny Peake, pozměnila pravidla. Většině občanů se zaváží oči, a pak se jim dá možnost poslepu si chytit kousek pomyslné demokracie. Celkem dvacet jedna návrhů za devatenáct let existence samostatného českého parlamentarismu vyjadřuje snahu naplnit čl. 2 odst. 2) naší Ústavy, kde se říká: „Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo.“ Těch dvacet jedna neúspěšných pokusů vyjadřuje podstatu politiky české pravice, dnes zejména ODS a Věcí veřejných. Referendum je nechtěné a překáží záměru pravice posilovat autoritativní rozhodování moci výkonné. První Československá republika také v Ústavě předpokládala možnost celostátního referenda. Po celé dvacetileté trvání předválečné Československé republiky však nebyl tento institut nikdy naplněn, tradice České republiky od roku 1993 je v tomto zcela totožná, včetně chování všech vládních garnitur.

Petr Nečas ve středu 28. března, když odpovídal na otázku položenou v souvislosti se schválením vládního návrhu zákona o celostátním referendu, na tiskové konferenci řekl: „Máme čárku.“ Karolína Peake se jen cudně usmívala a návrh označila za koaliční kompromis. Přečte-li si však někdo vládní návrh zákona o celostátním referendu, může jej považovat za žert, politickou proklamaci nebo za projev vysoké míry naivity. Návrh však v sobě odráží hlubokou logiku skutečných zájmů vládnoucí mocenské elity, vyjádřených politickou vůlí pravicových stran. Karolína Peake má schopnost předvést pragmatismus rozhodování, v němž účel světí prostředky. Ostatně Věci veřejné přesně totéž předvádějí dnes a denně.

Vláda totiž předložila návrh, který říká, že konání celostátního referenda by bylo možné jen tehdy, podpoří-li jej formou petice nejméně 250 tisíc občanů. Vláda následně do 60 dnů předloží Poslanecké sněmovně návrh zákona o otázce položené v referendu. Před tím však bude mít vláda možnost se ještě obrátit na Ústavní soud, aby posoudil ústavnost otázky, o níž se má v referendu rozhodovat. Je třeba dodat, že výčtem deseti bodů, o nichž se referendum nesmí konat, je velice zúžen okruh problémů, o nichž by občané mohli takto rozhodovat. Parlament by následně vládní návrh zákona „řádně“ projednával. Lze i předpokládat, že by se s ním nemusel ani ztotožnit. V takovém případě by se referendum nemohlo konat. Pokud by se Parlament vyslovil kladně, ještě by zákon musel podepsat prezident republiky. Ten by následně po nabytí účinnosti příslušného zákona měl povinnost do 30 dnů vyhlásit celostátní referendum, tak aby se konalo ve lhůtě nejdříve do 90 a nejpozději do 120 dnů. Podstatné je rovněž říci, že vláda by měla právo podat návrh na konání celostátního referenda i sama.

Pro srovnání uvedu, že návrh KSČM počítal s tím, že podnět k celostátnímu referendu by mohlo dát maximálně 200 tisíc občanů, ale také skupina poslanců nebo senátorů a vláda. Na rozdíl od vlády KSČM rozhodně nepředpokládala podvázat závaznost referenda minimální hranicí 50 % oprávněných voličů. A takto iniciované referendum by byl prezident republiky povinen vyhlásit, aniž by tuto otázku formou speciálního zákona posuzoval ještě parlament.

Současný vládní návrh o konání celostátního referenda není o posílení demokracie, a tím spíše demokracie přímé. Je to jen vládní úlitba koaliční smlouvě tří pravicových stran a požadavkům zaznívajícím od občanů. Požadavky občanů však vládní návrh řeší jen naoko – ve skutečnosti by byla možnost konání celostátního referenda omezena na minimum.

Pro KSČM je proto vládní návrh zákona o celostátním referendu nepřijatelný. Považujeme formu přímé demokracie za zásadní otázku, ale vláda ji svým návrhem posouvá do věcně neproveditelné formy. Vládní návrh je fraškou, stejnou jako celá doba vládnutí Nečasovy vlády, která by měla zájmu velké většiny občanů co nejrychleji skončit.

Autor: Stanislav GROSPIČ, místopředseda ÚV KSČM, poslanec PČR za KSČM