Petice proti stavbě obřího ruského kola v Praze

"Vysvětlil jsem paní Drchlíkové, že jde o prototyp pračky. Akorát, že nebyla k sehnání velká valcha."

Drchlík přinesl kotlík kouřící bramboračky s naběračkou a posadil ji na hráz rybníka vedle Cimrmana. "Chce to jen kůlnu okolo. Aby nepřišly k úrazu děti  Anebo dvě kůlny. Pilu zvlášť, pračku zvlášť. Aby se o pily nesnažil někdo uklízet."

Drchlík pokračoval se svou obsesí s házením kamení do rybníka. " Jak se točí, strhává povrch vody s sebou. Ten se zdvihne, a vytvoří překážku pod drahou kamene. Kámen se od ní odrazí dopřednou setrvačností. Jakmile odpor vody rotaci dost ubrzdí, mobilní odrazná překážka se už nevytvoří. Plochý kámen zachovává osu rotace, a jak klesá jeho dopředná energie, už se jen sune po hladině. Nakonec veškerý dynamický odpor vody ve směru osy rotace poklesne pod váhu kamene, a kámen už nalehčuje pouze archimédovská síla. Současně s tím dojde i k zabrzdění  jak rotace, tak dopředného pohybu. Vlivem hustoty kamene, která je vyšší, než hustota vody, je archimédovské nadlehčování menší, než váha kamene. Proto se po zastavení kámen potopí,"  bahnil se Drchlík ve škrobené řeči.

   "Ano. Kámen do vody spuštěný se potopí," přizvukoval snaživě Cimrman plnými ústy, chtěje vzbudit dojem soustředěné pozornosti. Drchlík úkosem mžikl na kotlík, ještě trochu zamazaný od polévky. "Řeknu paní Drchlíkové,  ať ještě uvaří bramboračku. Mám hlad jak herec."