Petice za referendum o vystoupení z Evropské unie

Část turecké armády se v pátek večer pokusila svrhnout vládu. Vyhlásila na celém území výjimečný stav a zákaz vycházení. V Ankaře, Istanbulu a dalších městech se v ulicích objevila obrněná vozidla i vojáci.

Koukám, že samozvaný sultán Erdogan sklízí, co zasel. Svým způsobem podporoval IS tím, že od něj kupoval ropu, zavíral oči nad náborovými kancelářemi IS v Turecku, podporoval zabíjení Kurdů, kteří jediní účinně bojovali s IS a svou politikou přispíval k islamizaci Turecka. Pokrokový Atatürk, kdyby žil by z něho neměl vůbec radost. Díky němu Turecko mívalo donedávna v ústavě článek, který armádu stavěl do pozice garanta zachování sekulárního a republikánského zřízení státu. Na jeho základě armáda uskutečnila několik převratů, když voliči to při volbách špatně zvolili a vyhráli islamisté. Ten článek byl ovšem zrušený - do značné míry i díky evropským demokratizátorům, kteří na to tlačili, i když to samozřejmě byl Erdoganův zájem armádu ochočit - při změně ústavy v referendu. Erdogan pak vzal armádu pod krkem, generály postavil před soud a už to vypadalo, že na cestě k sultanátu nic nestojí. Jenže jeho politika v Sýrii utrpěla naprostý krach, zmrazení vztahů s Ruskem po sestřelu ruského letadla v Sýrii těžce zasáhlo ekonomiku a tak se pan rádoby sultán kvůli upevnění své vnitropolitické pozice ještě navíc rozhodl rozpoutat novou válku proti svým vlastním Kurdům. Armáda se očividně snaží zachránit, co se z Turecka ještě zachránit dá, a chrání i sebe sama, protože válčit s Kurdy, ani v Sýrii či s Ruskem se jí nechce.