Přezkoumání ukončení kněžského působení Jiřího Veselého

#6: - Informace 

Já si dovolím uvést další informace tak, že zde zkopíruji texty, které Jiří Veselý v souvislosti se svým případem umístil do aktualit webu litomyšlské farnosti:

UKONČENÍ PŮSOBENÍ (14.3.2016)Litomyšlští farníci a občané. Protože se šíří farností i městem celá řada domněnek ohledně mého (z)mizení, protože v neděli 6.3. kolega Jiří Š. nechtěl oznámit mou absenci ani její důvod, a protože i tuto neděli 13.3. administrátor farnosti František oznámil jen něco z toho, co je mu známo… dovoluji si vám oznámit, žejsem nebyl uvolněn, nýbrž mi bylo zakázáno kněžsky působit na veřejnosti. Z dopisu biskupa – generálního vikáře Josefa Kajneka uvádím: „Před několik měsíci jste byl napomenut generálním vikářem Mons. Josefem Sochou za způsob podávání sv. přijímání, který neodpovídal liturgickým předpisům a udivil některé věřící tradiční farnosti Litomyšl. V poslední době na Popeleční středu došlo při slavení eucharistie k neakceptovatelným liturgickým excesům. Z těchto důvodů ukončuji s vědomím Vašeho řeholního představeného, Vaše kněžské působení v diecézi královéhradecké a to dnešního dne, 1.3.2016.“ Nevím, zdali se budu moci s Vámi rozloučit, za leccos poděkovat a za leccos požádat o odpuštění, a tak prozatím činím alespoň tímto způsobem. S Pánem… Jiří Veselý

NEVYSLYŠENÉ ODVOLÁNÍ (21.3.2016)Litomyšlští farníci a občané. Ani po 3 týdnech, na Květnou neděli, pravděpodobně nemáte právo být věcně a pravdivě informováni o událostech spojených s ukončením mého kněžského působení na veřejnosti. Biskupa Josefa jsem v pátek 4.3. navštívil, biskupu Janovi jsem v sobotu 5.3. telefonoval, oba rozhovory jsem inicioval já. Bezvýsledně. Ve středu 16.3. jsem adresoval oběma biskupům, provinciálu Petrovi a našemu faráři Františkovi odvolání, z něhož uvádím podstatnou část: „Ve výše zmíněném dopise biskup Josef uvádí informaci o napomenutí generálním vikářem Mons. Sochou za způsob podávání sv. přijímání. Takového napomenutí si nejsem vědom. K námitce ohledně způsobu slavení eucharistie na Popeleční středu uvádím, že k žádným liturgickým excesům nedošlo. Způsob slavení Popeleční středy jsem konzultoval s administrátorem farnosti P. Františkem Benešem (tou dobou byl na čas propuštěn z nemocnice). Z jeho strany byla přivítána a potvrzena možnost slavení společně se všemi křesťanskými sbory tak, jak to on sám se svým jáhnem Karlem Dvořákem realizoval již v minulosti. Byl jsem tedy ochoten se přípravy liturgie ujmout. Při společné přípravě liturgie jsem se jak u jáhna Karla, tak i u všech ostatních nekatolických duchovních ujistil, že slavení proběhne tak, jak to probíhalo v předchozích případech pod vedením P. Beneše. Tato skutečnost byla pro mě rozhodující. Zásadně odmítám, že došlo ke spoluslavení eucharistie s nekatolickými duchovními. Byli účastni mše svaté, jak je v této farnosti zvykem, ale rozhodně při eucharistii nekoncelebrovali, byli pasivními účastníky. Protože v této farnosti byla eucharistie stejným způsobem (za účasti nekatolických duchovních) již několikrát slavena, nepředpokládal jsem, že by to vzbudilo pohoršení věřících. Jako farní vikář v Litomyšli, kde fungují nadstandardní ekumenické vztahy, jsem zavedenou praxi soužití a sdílení respektoval. Neměl jsem důvodu pochybovat, že takto nastavená úroveň vztahů ve farnosti nemůže být jinak, než s požehnáním biskupství.“ Opět bezvýsledně. I poté byla mládež na sobotním diecézku 19.3. v Hradci Králové seznámena s tím, že jsem byl napomenut a že došlo k neakceptovatelným excesům: „Pleju len.“ Přeji Pašijový týden s Pánem… Jiří Veselý

Mám za to, že toto je dostačující. Také touto formou stěží dojde k nějaké dezinterpretaci, neboť se jedná o autentické texty Jiřího Veselého a jsou v nich citovány podstatné části rozhodujících dokumentů.

Ludvík Novotný