Petice na podporu ústavní stížnosti proti inkluzi

Petici jsem PODEPSALA a to z důvodu, že mám osobní zkušenost s MARNÝM pokusem zařadit žákyni s Aspergerovým syndromem do učebního oboru Aranžér. Pracovala jsem jako učitelka odborné výuky. Žákyně nebyla nejen schopná pochopit smysl učebního oboru ale ani se sžít s ostatními dívkami. Vadila jí hudba, kterou si pouštěly- rytmická hudba u ní mohla vyvolat epileptický záchvat, věci, o kterých si povídaly, vtipy, kterým se smály. Děvčata se musela v projevech přiměřených jejich věku velice omezovat. Také považovaly rozdílná známkování práce za nespravedlivé (podle mne zcela oprávněně). Výsledek byl - proč bychom se snažily, když Andrea nedělá to, co má...a stejně jí to prochází.... Zkrátka na půl roku rozložila celou třídu a "vyřídila" všechny pedagogy, kteří ji měly ve třídě. A nejvíc "strachu" vzbuzoval její otec, který na inkluzi trval. Jednou děvčata dělala vazbu z přírodnin, používaly staré a vybělené vlašské ořechy. Andrea je i přes opakovaná upozornění mé i spolužaček jedla, nevadilo jí, že jsou jádra zkažená a použití ořechů jako dekoraci považovala za plýtvání jídlem. Místo toho, abych žákyně učila zásady vazby a jak používat tavnou pistoli, věnovala jsem se hlídání 17. leté  dívky, aby nejedla materiál, i přes svých cca 90 kg se s ořechy schovávala pod stůl... Když jsem volala rodičům, abych je upozornila, že Andree může být špatně, její otec mi vynadal.... Je to sice už několik let zpátky, ale tu hrůzu, co mě s Andreou zase bude čekat, na to nejde zapomenout ! A nejsmutnější bylo, že i samotná dívka byla ve škole nešťastná, nenašla tam své místo. Moc děkuji za petici Ivana Stejskalová