Kritika náboženství je v Evropě chráněna Úmluvou, nelze omezovat svobodu kvůli náboženským skupinám

S odkazem na zavedené case-law Evropského soudu pro lidská práva upozorňuje Parlamentní shromáždění Rady Evropy státy, že satira – včetně satiry neuctivé – a informace, které jsou útočící, šokující nebo zneklidňující, včetně kritiky náboženství, jsou chráněny jako součást svobody projevu článkem 10 Evropské úmluvy o lidských právech. Evropa by neměla vycházet vstříc vzrůstající citlivosti určitých náboženských skupin. Demokracie má právo a povinnost bránit se.

Rezoluci obsahující tuto výzvu a odsuzující politickou korektnost přijalo Parlamentní shromáždění Rady Evropy ve středu 28. ledna 2015 na svém nynějším zasedání ve Štrasburku.

Evropa musí pokračovat a ukazovat, že nemá strach používat svůj humor a satiru. Nečinit tak ve jménu politické korektnosti by znamenalo, že teroristé vyhráli. Sekularismus jako princip oddělení státu a náboženství musí také být chráněn, uvádí se doslova v rezoluci schválené tento týden v rámci zimního zasedání Shromáždění.

Svoboda je spojena s odpovědností a je na demokratických institucích včetně soudů, aby nastavily správné měřítko mezi svobodou projevu a jejími oprávněnými limity v souvislosti s nenávistným projevem nebo iniciováním násilí, které by měly být součástí legislativy všech evropských států – pod ultimativní kontrolou Evropského soudu pro lidská práva, uvádí se v rezoluci. „V této souvislost Shromáždění upozorňuje na Rezoluci 1510 z roku 2006, kde stojí, že svoboda projevu, jak je chráněna článkem 10 Evropské úmluvy o lidských právech, by neměla být dále omezována proto, aby se vyšlo vstříc narůstající citlivosti jistých náboženských skupin,“ cituje Parlamentní shromáždění Rady Evropy dnes už osm let platnou rezoluci.

Parlamentní shromáždění přijalo předmětnou rezoluci v rámci na program zařazené rozpravy o vraždění v Paříži. Podle rezoluce šlo o útok na svobodu projevu a akt antižidovského násilí a obecně o útok na typ společnosti, kterou se podařilo panevropské organizaci, jako je Rada Evropy, vybudovat od konce druhé světové války.

„Byly to teroristické útoky založené na nenávistí, kterou nemůže žádný argument ospravedlnit a každý pokus nalézt omluvu pro tuto akci vrahů musí být jasně odmítnut. Nesmí zde být žádné ale,“ uvádí se v rezoluci.

Shromáždění je přesvědčeno, že demokracie mají právo a závazek bránit se, pokud jsou napadeny. Proto shledává, že boj proti terorismu a džihádismu musí být s plnou silou obnoven a respekt k lidským právům, vládu práva a společným hodnotám Rady Evropy musí být zajištěny, uvádí se v rezoluci.

Rezoluce dále kromě výzvy k boji proti společenskému vyloučení, segregaci a násilí jako základu, na kterému vyrůstá terorismus a náboženský fanatismus, vyzývá také členské země Rady Evropy, aby upustily od masového sledování obyvatelstva, které se ukázalo v souvislosti s vražděním v Paříži jako neúčinné a pouhým plýtváním zdrojů. Naopak státy by měly investovat do výcviku bezpečnostních sil a tajných služeb v souvislosti s rostoucí hrozbou terorismu a jihádu. Státy by také měly věnovat pozornost cestám peněz a zbraní, které končí v rukou teroristů, a odhalovat tyto sítě. Velmi důležitá je pro členské státy Rady Evropy spolupráce se zeměmi Středního východu a arabského světa.