Otevřený dopis ministryni školství proti násilné inkluzi

Rád bych se dočkal toho, že se přestaneme bavit o tom co vše děti nezvládnou a z čeho budou poškozeny a bavil se o tom, aby školy nepoškozovali nikoho, aby učitelé zvládli pracovat s dětmi různých talentů a různých schopností. Pokud vytvoříme prostředí, které není soutěživé, ale podporující, tak z toho mohou těžit všichni. V posledních třech letech jsem objel většinu evropských zemí, mám dceru s postižením a máme hodně co zlepšovat - opravdu nám speciální školy v globálu nikdo nezávidí, když na severu řeknete, že u nás dětem dáváme černé puntíky a pětky, tak na nás koukají jak na tyrany. V Portugalsku zrušili speciální školy a systém se zlevnil a zlepšil (převedli většinu speciálních pedagogů do škol). Je potřeba podpořit učitele, aby zvládali svoji profesi (pedagogiku - na matematiku, češtinu, atd.), naučit je pracovat s různorodou skupinou, vtáhnout děti do výuky, udělat z nich partnery. V ČR nevyužíváme takřka skupinovou integraci a přitom to může být skvělá cesta. Osobně vnímám integraci jako kulturní nezbytnost  - dá se bavit o způsobech, metodách, rychlosti, ale je nezodpovědné tuto cestu odmítat.