PETICE proti zákonu "ADOPCE DĚTÍ PRO HOMOSEXUÁLY"

#218: Jan Kubalcik - Re: Re: Re: Re: Re: Re:  

 Pane Kubalčíku, přiznám se, že už nemám sílu číst tak dlouhé komentáře, zvlášť, když jsem právě dočetl a zkontroloval svou disertační práci na 175 stranách, takže nebudu reagovat na všechno.

Máte pravdu v tom, že to, že někdo jiný vychovává dítě, se mnou nemá nic společného. V tom případě mě zajímá, co má s Vámi společného homosexualita? Co s Vámi mají společného cizí děti z dětských domovů? Co s Vámi mají společného nenarozené děti? Předpokládám, že asi nic. Pokud budu s partnerem vychovávat dítě, Vám do toho, při vší úctě k Vám, nic nebude.

Ano, také bych srovnával ty, kteří rodičovskou úlohu plní skvěle. Ale jak toho chcete docílit? Mladý manželský pár bude chtít mít dítě a už je budete nějak zkoušet, jestli se už jako rodičové cítí? Uděláte z toho akorát začarovaný kruh. Dítě dáte těm, které už nějaké děti mají. Ale těm, kteří se zatím ještě o dítě nepokusili, byste dítě nedával. Moje spolužačka je vdaná a se svým manželem už má prvorozeného syna. Doposud si neměla možnost vyzkoušet, jaké to je být rodič. Někde se prostě začít musí.

Nesrovnávejte homosexualitu se slepotou. Slepota je vada a ti lidé jsou si toho vědomi. Homosexualita je varianta lidské sexuální orientace a neznamená to, že je člověk vadný (viz spousta odborných publikací).

Příroda je nadána, zatím jsme ji do detailu neprozkoumali, ale něco známe. Naštěstí příroda lidskou psychiku neřeší a je jí jedno, kdo se s kým vodí za ruku.

"Zamést před vlastním prahem": můj názor by to změnilo tak, že bych věděl, o čem mluvíte a dal bych Vám za pravdu. Ale heterosexuálové a homosexuálové se chovají úplně stejně, někteří z nich jsou věrní, jiní jsou záletníci. Nemáme si co vyčítat.

Tady je na místě se zamyslet, kdo tu rodinu sesadil z toho piedestalu. Nejsou na vině homosexuálové. Heterosexuálové si přece žijí vlastním životem, stejně jako my. Homosexuálové nemohou za to, že rodiny nejsou podporovány více než nyní, nemohou za to, že se manželé rozvádějí, že se manželství uzavírá čím dál méně, že heterosexuálové jsou čím dál více ochotni žít tzv. "na psí knížku".

Jak už jsem několikrát naznačil, úspěch kvalitního současného i budoucího života dítěte je především ve výchově, nezávisí na pohlaví rodičů. Pokud budeme pěstouny, adoptivními rodiči nebo jeden z nás i tím biologickým rodičem, to dítě nežije v izolaci, ale sbírá podněty odevšad. My jako rodina jsme jeden prvek z mnoha. Máme přátele, příbuzenstvo, kontakt z vnějším okolím. Dítě si hraje se spolužáky, pokud má možnost, sleduje média, učí jej učitelky. Když si Vaše dítě nechá udělat tetování nebo piercing a od Vás to neokoukalo, no tak to bude mít nejspíš z jiného zdroje.

Odpověď otázky na závěr: nejsem si jistý, jestli bych na to odpověděl jednoznačně. Hlavním důvodem je totiž to, že registrovaní partneři mají dost očesaná práva. Přirovnal bych to třeba k tomu, zda byste si vybral za stejnou cenu auto se základní nebo s plnou výbavou. Nemám problém s tím, aby i heterosexuálové uzavírali registrované partnerství, ale kdo by o takto očesaný stav vůbec stál?

Ale naopak nemám nic proti tomu, aby toto partnerství uzavřelo i více lidí zároveň. Mám k tomu tuto analogii: vím, že už nejsme v pravěku, kdy život v tlupách je dávno minulostí, ale kdo přišel na to, že lidi mají žít pouze ve dvou? Co bylo špatné na tom, že se děti vychovávali více lidmi? Není to náhodou tak, že někteří chtěli žít ve dvou, a tak se upravila legislativa? Tím se ovšem ztratila možnost sezdání více lidí, která tady doposud byla. Kdy se objevil ten moment, že od teď budou lidé žít, milovat se, bydlet a vychovávat dítě pouze ve dvou?