Pro zachování alejí a stromů podél našich řek a potoků...

Vážení, stromy, které jsou oranžovým puntíkem označeny ke kácení, jsou mnohdy krásné stromy bez jakýchkoliv vad a pokud mají prorostlé koruny, dá se to přeci řešit i jinak než pokácením stromu. Ovšem, vyžadovalo by to odbornější a dlouhodobější práci. Naproti tomu pilu může držet v ruce každý pitomec s nedodělanou základní školou, že? Stromy, které ke kácení označeny nejsou, jsou pak mnohde nálety vrostlé mezi dva vzrostlé starší stromy, nálet má kmen a jednu větev - to považujete za strom, který má být ponechán a nebo půjde dolů jaksi "automaticky"? Za těch 20 let, co se po hrázi Orlice pohybuji (takřka denně), jsem nikdy nezaznamenala problém, že by po vichřici a nebo při povodni tyto stromy znamenaly problém. Při povodni nemají proč být problémem, neboť se nacházejí na koruně hráze a na její druhé straně, kde voda nikdy nebyla. Ani vichřice u těchto stromů neznamenala než orvané listí, maximálně malé větvičky. Nepamatuji se, že by se nějaký vyvrátil! Jediné stromy, ze kterých při silnějším větru padají větve - velké a těžké, často celé větve od kmenů - jsou topoly černé podél břehu Orlice na úrovni Malšovy Lhoty (na lukách za školou). Pod těmi je nebezpečné se při větru pohybovat. Ostatně, pokud se Město, Povodí či jiné organizace chtějí o lokalitu starat, měly by se poohlédnout spíše tam. Tam jsou skutečně nebezpečné přestárlé stromy. Také stav luk u slepých ramen (za fotbal.hřištěm v Malšovicích, luka kolem "vodáků"), je čím dál horší. Ještě před pár lety byly louky čisté, dokonce sekané! aspoň jednou ročně. Nyní? Stav je děsivý. Louky jsou už téměř lesními porosty, ovšem značně neobdělávanými, kde si pejskaři a pěší turisté vyšlapávají doslova zvířecí stezky pod mladými nálety a ve vzniklých křoviscích bydlí bezdomovci (alespoň jedno doupě tam bylo určitě). Louky, které byly cenné pro svou funkci rekreační, byly uklidněním a pastvou pro oči turisty či pejskaře, krásné a čisté, lemované stromy rostoucími podél slepých ramen, jsou dnes ostudou. A i když po rybářích zůstávalo v rákosí u vody hodně odpadků, i ti dokázali aspoň jednou za rok udělat brigádu a břehy vyčistit. Proč nedokáže o tak cenné lokality aspoň jednou ročně se stejným záměrem (vyčistit, uklidit) pečovat i Město či Povodí Labe nebo jiné organizace, je mi záhadou. A pokud ony louky mají své soukromé majitele, není zde prostor k dohodě o péči či prostor pro vymožení práva na udržované okolí města? Okolí, které je pro město a jeho fungování více než cenné? Kdysi býval Hradec nazýván Salon republiky, Zelené město či Město v zeleni. Máme to snad my, jeho obyvatelé, rodáci a milovníci chápat tak, že odpovědným manažerům firmy zvané Město jde už jen o posty, politická koryta a peníze? Opravdu už nejde o nic jiného? Chyťte se za nos!